Článek
V té době probíhala třetí etapa stoleté války. Francie byla z velké části okupována Angličany. A právě tehdy začala Johanka tvrdit, že slyší hlasy, které ji nabádají, aby zachránila Francii a pomohla dauphinovi Karlovi VII. na trůn. I přes svůj mladý věk a nedostatek vojenských zkušeností se jí podařilo přesvědčit Karlovy rádce a vést francouzské vojsko k několika důležitým vítězstvím, včetně prolomení obležení Orléansu, což zásadně zvrátilo průběh války. Její vojenské úspěchy a zejména přítomnost „božské panny“ výrazně pozvedly morálku francouzských vojsk a lidu.
Štěstí se ale k Johance obrátilo zády 23. května 1430, kdy byla zajata Burgunďany, tehdejšími spojenci Angličanů, během bitvy u Compiègne. Následně byla prodána nepříteli. Angličané se potřebovali zbavit jejího vlivu a tak ji předali církevnímu soudu v Rouenu, který byl silně ovlivněn anglickými zájmy a vedl ho biskup Pierre Cauchon. Johanka byla obviněna z kacířství, čarodějnictví a nošení mužského oblečení, což bylo považováno za zneuctění Boha. Během dlouhého a nespravedlivého procesu, který trval několik měsíců, Johanka statečně hájila svá přesvědčení a božské poslání. I přes nedostatek důkazů a hrubé porušení právních procedur byla nakonec shledána vinnou. Dne 30. května 1431 byla Johanka z Arku upálena na hranici na Starém tržišti v Rouenu. Bylo jí pouhých devatenáct let. Její popel byl rozptýlen do řeky Seiny, aby se zabránilo uctívání jejích ostatků.
Přibližně 25 let po její popravě (v roce 1431) proběhl rehabilitační proces (někdy označovaný jako revizní proces nebo anulace rozsudku). Tento druhý soud byl zahájen na žádost její matky Isabelle a bratrů, k čemuž ji podpořil král Karel VII., který chtěl očistit své jméno a pověst, neboť jeho korunovace byla úzce spjata s Johančiným vlivem a také mu bylo vyčítáno, že Johanku z rukou Angličanů buď nevykoupil nebo neosvobodil.
Rehabilitační proces začal v roce 1450 a vyvrcholil 7. července 1456, kdy byl původní rozsudek prohlášen za neplatný z důvodu podvodných procedur, podvodu a nespravedlnosti. Původní soud byl shledán zaujatým a pod vlivem anglických sil. Během nového procesu bylo vyslechnuto mnoho svědků, uvádí se až 160 lidí, včetně těch, kteří Johanku znali z dětství, nebo mužů, kteří s ní sloužili v armádě. Závěrem bylo, že Johanka byla dle nového rozsudku mučednicí, popravenou jen mstě světské moci.
V roce 1909 byla Johanka z Arku papežem Piem X. označena za blahoslavenou a v roce 1920 byla svatořečena. Papež Benedikt XV. tak s konečnou platností potvrdil její nevinu a tím došlo k uznání jejího odkazu. Johanka z Arku byla plně rehabilitována a stala se národní hrdinkou a patronkou Francie a jednou z nejznámějších postav historie.
Vliv Johanky z Arku je nesmírný do teď a přesahuje hranice Francie. Její příběh je univerzálním symbolem odvahy, víry, odolnosti a boje za spravedlnost. Pro Francii je národní ikonou, zosobňující jednotu a sílu v těžkých časech. Inspiruje umělce, spisovatele a filmaře po celém světě, je námětem bezpočtu děl od divadelních her přes opery až po moderní filmy a videohry. Její odkaz se promítá i do feministických hnutí, jelikož se jako mladá žena prosadila v dominantně mužském světě. Její životní příběh i nadále inspiruje lidi k překonávání překážek a k následování svých přesvědčení. Bez ohledu na to, jak těžké se zdají být.
