Článek
První známé použití nuly pochází ze starověké Mezopotámie, kde Babyloňané používali znak pro prázdné místo v pozičním zápisu. To jim umožňovalo odlišit například čísla 21 a 201. Nicméně, tento znak nebyl nula v moderním slova smyslu, protože se používal jen pro mezery a nikdy ne na konci čísla (tudíž neexistovalo číslo 210).
Skutečná nula, jak ji známe dnes, se zrodila ve starověké Indii kolem 5. století. Indičtí matematici a astronomové, jako například Brahmagupta, pochopili, že nula (nazývaná śūnya, což znamená „prázdný“) není jen prázdné místo, ale plnohodnotné číslo. Byli první, kdo s nulou prováděl aritmetické operace jako sčítání, odčítání a násobení, což bylo pro tehdejší matematiku revoluční. Definovali pravidla, že cokoli vynásobené nulou je nula, a cokoli přičtené k nule zůstává beze změny. Tento průlom položil základ pro moderní matematiku a byla to tedy Indie, která dala nule její moderní význam, který se pak šířil dál.
Arabové tedy, ač se to říká, nulu nevynalezli, ale sehráli klíčovou roli v jejím šíření. Kolem 8. století převzali indický číselný systém včetně nuly. Arabští učenci si uvědomili jeho obrovský potenciál pro složité výpočty. Klíčovou postavou byl matematik Muhammad ibn Músá al-Chwárizmí, jehož práce o algebře a indických číslech významně přispěla k jejich popularizaci v celém arabském světě.
Když se s tímto systémem setkali evropští učenci, kteří do té doby používali římské číslice bez nuly, nazvali ho „arabské číslice“, protože se k nim dostal skrze arabské zdroje díky obchodníkům a překladatelům. Evropané si rychle uvědomili praktičnost nového systému a začali ho přebírat. Označení arabské číslice, ačkoliv je dnes běžné, je proto historicky nepřesné. Správnější by bylo mluvit o indo-arabském číselném systému.
Je zajímavé, že ačkoliv se princip víceméně nezměnil, symboly pro nulu se v různých kulturách liší. Tentýž koncept se vizuálně přizpůsobil různým jazykům.
Evropské arabské číslice: 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 ● Východní arabské číslice (např. v Egyptě): ٠, ١, ٢, ٣, ٤, ٥, ٦, ٧, ٨, ٩ ● Indické číslice (např. v hindštině): ०, १, २, ३, ४, ५, ६, ७, ८, ९
Na závěr lze říci, že nula je výsledkem spolupráce různých kultur – zrozená v Indii, šířená Araby a nakonec přijatá v Evropě. Její příchod je považován za jeden z nejvýznamnějších okamžiků v historii matematiky, který otevřel cestu k moderní vědě a technologii.
