Článek
Sportovně nebo jazykově zaměřená třída je v pořádku, víceleté gymnázium ne
Mám ve svém okolí hned několik základních škol, kde se děti od druhého stupně rozřazují do tříd podle zvoleného zaměření. Zpravidla musí do těchto tříd udělat přijímačky. Dokonce mám v okolí i školu, která takto děti rozřazuje hned již od první třídy. Máme tu třídy zaměřené na hokej, na atletiku, na výtvarné umění, na hudební umění, třídu s rozšířenou výuku matematiky a přírodních věd a třídu s rozšířenou výukou cizích jazyků.
A nikdy jsem si nevšimla, že by někdo usiloval o zrušení těchto tříd. Byť i v tomto případě dochází k nerovnosti ve vzdělávání a k segregaci. Nebo si snad myslíte, že do takových tříd chodí děti ze sociálně slabých rodin? To těžko, vždyť mít děti v těchto třídách (snad kromě té třídy s matematickým zaměřením) stojí rodiče mnohem víc peněz než nějaká příprava na přijímačky na víceleté gymnázium. A i v tomto případě, dle mého názoru, platí, že jsou v těchto třídách hlavně ty děti, které v jejich zájmech rodiče podporují a motivují je v nich pokračovat. Samozřejmostí pak je, že i těmto dětem se ve vybraném směru dostává hlubšího vzdělání, než se dostává dětem z jiných tříd.
A teď, jak je možné, že ta víceletá gymnázia leží tolika lidem v žaludku, zatímco ty třídy s různým zaměřením nikomu nevadí? Ano, je rozdíl v tom, že v případě gymnázia ty děti mizí úplně ze základní školy, zatímco v případě „výběrových tříd“ na škole zůstávají, ale to, co tito lidé kritizují, tedy nerovnost ve vzdělání a segregace, to nastává v obou případech.
Proč tedy víceletá gymnázia doopravdy vadí?
Není za tou antipatií k víceletým gymnáziím tedy něco jiného? Třeba touha učitelů a ředitelů základních škol po tom, aby jim tam ti nadaní žáci zůstali a oni se mohli chlubit jejich úspěchy? Díky úspěšnosti těchto žáků se samozřejmě tak trochu skryjí různé problémy a neúspěchy těch dalších žáků.
Není za tím také touha po tom, aby žáci, kteří odcházejí na víceleté gymnázium, suplovali ve třídě tak trochu učitele nebo asistenta pedagoga? Nebo představa, že ovlivní klima ve třídě natolik, že se jim budou snažit ostatní děti ze třídy vyrovnat? Nebo snad dokonce touží po tom, aby měli slabší žáci od koho opisovat a s kým spolupracovat? Vím, že učitelé proti opisování bojují, ale sama jsem zažila mnohokrát situaci, kdy učitelé u některých dětí dělali, že žádné opisování nevidí, aby se „zbavili problému“, čímž myslím dítě, kterému látka nešla, ale on se s ním nechtěl otravovat v létě u reparátu, a tak ho raději nechal opisovat či mu zadal společnou práci s někým, komu daný předmět šel, a kdo ji vypracoval i za něj.
Anebo je za tím odporem k víceletým gymnáziím některých lidí hlavně závist a snaha shazovat výsledky studijně nadaných dětí? A to, že kognitivně nadané děti jsou obecně některým lidem trnem v oku?
Co ze zrušení víceletých gymnázií budou mít studijně nadané děti?
Ať už je to tak nebo tak, zajímalo by mne, co ze zrušení víceletých gymnázií budou mít ti samotní žáci, kteří by na něj bývali šli. Argument, že budou mít delší čas na rozhodnutí, jakým směrem se po základní škole vydat, je pro mne lichý. I dítě na víceletém gymnáziu se přece může rozhodnout, že na něm nebude nadále pokračovat a udělat přijímačky na jiný obor. Koneckonců, ono se dokonce může i na tu základku vrátit, pokud zjistí, že gymnázium pro něj není to pravé ořechové.
Takže co ta základní škola nabídne těm nadaným dětem? Pravděpodobně nic. A to je právě ten problém. Ty děti z těch základek odcházejí právě proto, že jim základní škola nic moc nenabízí, zatímco gymnázium ano.
Nechtělo by to tedy především vymyslet, jak udělat základní školu dostatečně atraktivní i pro studijně nadané děti? Poskytnout jim na základní škole podmínky minimálně srovnatelné s podmínkami na gymnáziu? Nebo ti, kteří chtějí gymnázia zrušit, se rozhodli v rámci soudružské rovnosti tyto děti obětovat? Stejně jako se pár let zpět rozhodli v rámci této ideologie obětovat i děti, které by v minulosti navštěvovaly praktickou základní školu nebo paragrafovou třídu?
Ano, čtete dobře, obětovali je, protože jim umožnili chodit do běžných základních škol, aniž by jim tam dokázali zajistit takové podmínky, jaké by potřebovaly. Tyto děti kvůli navštěvování běžné základní školy přišly o učitele se vzděláním v oblasti speciální pedagogiky, ale i o různé učící specialisty, např. o fyzioterapeuty. A také o prostředí, které např. umožňovalo učit děti v nižším počtu. A o spoustu kvalitních vzdělávacích pomůcek. A také o odlišnosti ve školním vzdělávacím plánu, díky kterým se mohly více věnovat praktickým dovednostem. A paradoxně právě i o možnost zapadnout. Alespoň tedy dle mé zkušenosti mají tyto inkludované děti problém ve škole zapadnout. A já osobně bych tedy nechtěla chodit do třídy, ve které bych byla ve většině věcí nejhorší. A kde bych se toho učila méně než ostatní děti, protože to těžší učivo holt nejsem schopná zvládnout (tím spíš, že mi ho vysvětluje někdo bez dostatečného speciálně pedagogického vzdělání).
Pryč s rovnostářskou ideologií!
Navíc se zde v případě zrušení gymnázií nabízí otázka, zda místo nich nezačnou rodiče dávat děti raději do soukromých škol, které budou schopné poskytnout dítěti individuálnější výuku i lepší materiální vybavení. Nebo hodlají páni zákonodárci zrušit i je? Budeme všechny děti posílat do těch samých škol, aby ty děti byly dostatečně rovny? I za cenu, že vzdělanost dětí bude kvůli tomu upadat?
A nebo si konečně přiznáme, že toho rovnostářství už bylo dost? A to, že se každý z nás holt rodí s jinými možnostmi a potřebou jiného vzdělávání? A nebo co konečně přestat základní školy porovnávat podle úspěchů u přijímacích zkoušet na střední školy a podle úspěchů v různých soutěžích a místo toho se zaměřit na to, zda škola dokáže v žácích dostatečně rozvíjet jejich potenciál? Co se přestat hnát za co nejvyšším počtem žáků, kteří se dostanou na (čtyřletá) gymnázia a prestižní maturitní obory? A místo toho se raději zaměřit u žáků na podporu toho, co jim jde a můžou se v tom uplatnit?
Potom by přestalo být problémem to, že základním školám chybí „tahouni“, kterými se mohou chlubit. A snížení počtu žáků ve třídě po odchodu některých dětí na víceletá gymnázia by mohlo být využito k tomu tyto na základní škole zůstávající žáky více poznat a zaměřit výuku více podle jejich potřeb. Jenže teď je holt v módě inkluze a rovnostářství. A honba minimálně za maturitou. Protože tak to přece mají v těch státech, které jsme si momentálně vzali za vzor.
