Článek
Zuzana z Prahy chtěla pojistit svého manžela Martina. Pracuje jako elektrikář a každý den tráví na stavbách. Zuzana má o něj obavy. Kdyby se mu něco stalo, ocitla by se s dětmi bez příjmu. Obrátila se proto na pojišťovnu s jednoduchým požadavkem: chtěla sjednat životní pojištění pro případ úmrtí a trvalé invalidity. Chtěla být pojistníkem, tedy osobou, která smlouvu uzavře a bude ji platit. A manžela nechtěla zatěžovat zbytečnými detaily.
„Řekla jsem si, že to prostě vyřídím. Zaplatím a bude hotovo. Však jsme manželé,“ popisuje. Jenže narazila.
Pojišťovna jí vysvětlila, že to takhle nejde. Martin, tedy osoba, která má být pojištěna, musí nejen vědět, že se ho pojištění týká, ale musí k tomu také výslovně a písemně dát souhlas. Navíc je potřeba, aby sám vyplnil zdravotní dotazník. Bez těchto kroků není možné pojištění sjednat.
Pojistný zájem mezi manžely je zákonem uznávaný
Z právního hlediska je základní podmínkou pro uzavření pojistné smlouvy existence tzv. pojistného zájmu. To znamená, že pojistník, tedy osoba, která smlouvu uzavírá, má skutečný důvod chránit zdraví, život nebo majetek někoho jiného. U manželů je tento zájem automaticky uznávaný. Nikdo nezkoumá, zda manželce záleží na zdraví manžela nebo na tom, aby zůstal naživu. Předpokládá se to.
To ale neznamená, že pojistník může uzavřít pojištění bez jakékoli účasti pojištěného. Jakmile se pojištění týká osoby jiného člověka (např. jeho života, zdraví nebo pracovní schopnosti), bez jeho souhlasu se nemusíte obejít.
Souhlasu pojištěného se přesto nevyhnete
Občanský zákoník v § 2826 uvádí: „Uzavírá-li pojistník smlouvu ve prospěch obmyšleného, vyžaduje se k uzavření smlouvy i souhlas pojištěného.“ To jinými slovy znamená, že v případě pojištění smrti (pojištění ve prospěch obmyšleného, tedy osoby, která má nárok na plnění v případě umrtí), je souhlas vyžadován zákonem. V ostatních typech pojištění (např. v úrazovém pojištění), kdy je plnění vyplaceno přímo pojištěnému, není požadavek na souhlas pojištěného se sjednáním smlouvy výslovně uveden. Plnění by totiž nedostala manželka, ale přímo poraněný či nemocný manžel.
V praxi je však běžné, že pojišťovny požadují souhlas pojištěného vždy. Zásadním požadavkem totiž bývá zdravotní dotazník. Pojišťovny potřebují znát zdravotní stav pojišťovaného člověka, aby mohly vyhodnotit riziko. A logicky – žádné informace o zdraví nemůže za jiného člověka vyplňovat nikdo jiný, ani manželka. I kdyby měla pocit, že ví všechno, co ví on. Navíc, občanský zákoník v § 2828 výslovně požaduje, aby ke zkoumání zdravotního stavu pojištěného měla pojišťovna souhlas pojištěného. Samotné zjišťování zdravotního stavu se může provádět i na základě zpráv a zdravotnické dokumentace vyžádaných osobou provozující zdravotnické zařízení, kterou pojišťovna pověřila, od ošetřujících lékařů, a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením.
Zdravotní dotazník také bývá rozsáhlý – ptá se například na prodělané nemoci, vážnější zdravotní obtíže, úrazy, užívání léků, operace nebo třeba i rizikové sporty. Pojišťovna podle odpovědí určí, zda je klient (v tomto případě manžel) přijatelný pro pojištění, jestli bude pojistná smlouva upravena výlukami nebo vyšším pojistným, případně zda ji vůbec uzavře.
Pojistit někoho bez jeho vědomí není žádoucí
Možná se někdo zamyslí: A co když chci svého manžela nebo jiného blízkého člověka pojistit bez toho, abych ho tím zatěžoval? Mám dobré úmysly, nejde o žádný podvod. A i když v rodině panuje důvěra, zákon jednoznačně vyžaduje, aby pojištěný poskytl souhlas a aktivně se na něm podílel. Když tedy budete chtít někoho pojistit, vezměte ho k podpisu s sebou. Nezapomeňte ale, že jen sjednat pojištění nestačí. Pokračujte proto článkem: Mít pojištění ještě neznamená být pojištěný. Tisíce Čechů žijí v mylném domnění.
