Článek
Průměrná výše starobního důchodu přesáhla po letošní mimořádné valorizaci dvacet tisíc korun. Jedná se pochopitelně o průměrné číslo, které má své nedostatky. Zahrnuje například důchody vypočtené jak pro osoby, které pracovaly na zaměstnanecké poměr, tak i pro osoby pracující na živnostenský list (osoby samostatně výdělečně činné, OSVČ). A jak známo, OSVČ mají od státu vypláceny nižší starobní důchody.
- OSVČ jako „zaměstnanci“
Rozdíl ve výši důchodů pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné si můžeme ukázat na velmi jednoduchém příkladu tzv. švarcsystému, kdy pracující osoby jsou zaměstnanci, ale formálně vykonávají podnikatelskou činnost na živnostenský list.
Místo pobírání měsíční hrubé mzdy například 40 000 Kč tento „zaměstnanec“ vystavuje svému „zaměstnavateli“ fakturu na 40 000 Kč. Protože nemá žádné náklady, uplatňuje pro výpočet daně a pojistného výdajový paušál 40 %. V případě zaměstnance je odhadovaný starobní důchod minimálně 16 393 Kč (pro dobu pojištění 35 let), v případě OSVČ jde o 10 340 Kč. To znamená, že díky práci na živnostenský list bude v důchodu každý měsíc dostávat o 6 000 Kč méně. Důvodem je to, že za OSVČ neodvádí žádné pojistné na důchodové pojištění zaměstnavatel a pojistné se počítá z poloviny daňového základu (příjmy mínus výdaje).
- OSVČ, které platí minimální zálohy na důchodové pojistné
Mnoho OSVČ odvádí státu minimální důchodové pojistné, které činí 2 944 Kč měsíčně. To odpovídá ročnímu vyměřovacímu základu ve výši 120 972 Kč. Pro zjednodušení můžeme tvrdit, že z pohledu výpočtu starobního důchodu je na takového podnikatele pohlíženo jako na zaměstnance s průměrnou hrubou mzdou 10 081 Kč, čemuž při minimální odpracované době 35 let odpovídá starobní důchod ve výši 9 333 Kč.
- OSVČ, které jsou v režimu paušální daně
Specifická situace nastává u osob samostatně výdělečně činných, kteří jsou v režimu paušální daně. V režimu paušální daně je placené pojistné o 15 % vyšší, což se také odráží ve vyšším starobním důchodu, a to ve výši minimálně 10 126 Kč. U OSVČ, kteří jsou zařazeni v tzv. 2. pásmu (jejich obrat je 1 mil. Kč až 1,5 mil. Kč) je starobní důchod 14 421 Kč a ve 3. pásmu (obrat je 1,5 mil. Kč až 2 mil. Kč) je 16 257 Kč. Jak je vidět, stát již téma nízkého starobního důchodu u OSVČ vyřešil, ale jen u těch, kteří jsou v režimu paušální daně. Problém u ostatních OSVČ zůstává.
OSVČ na důchodové pojištění většinou platí málo a také dostávají relativně málo. Mají sice možnost dobrovolně platit vyšší pojistné, ale to se jim z řady důvodů nechce. Stát je totiž dobrá pojišťovna pro nízkopříjmové, ale pro osoby s vyššími příjmy to již neplatí. Ve výpočtu starobního důchodu je totiž zahrnut princip solidarity. Příjmy do částky 17 743 Kč měsíčně do výpočtu vstupují ze sta procent, vyšší částky pouze z 26 %, resp. s příjmy vyššími než 161 296 Kč měsíčně se již nepočítá.
Osobám samostatně výdělečně činným se nevyplatí dobrovolně platit státu na důchodovém pojištění více. Se státním důchodem si život v penzi sice opravdu neužijí, když však budou úsporu na pojistném investovat, tak na tom budou lépe než zaměstnanci. Otázkou však je, kolik stát bude stát finanční podpora těch OSVČ, kteří tak činit z různých důvodů nebudou.
Anketa
Zdroje:
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (výpočet důchodu)
Internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí (aktuální parametry)
