Článek
Nedostatečné kapacity základních škol
Autorský tým Miroslav Hřebecký, Silvie Rita Kučerová a Petr Meyer v textu Kapacity a naplněnost veřejných základních škol na základě dat z katedry geografie UJEP za období 2016/17–2021/22 sleduje akutní problém s kapacitou škol. Analýza popisuje školský systém, který se rostoucímu počtu žáků přizpůsobuje zvyšováním počtu tříd (o 4 tisíce, tj. přes 9 %), zatímco počet škol zůstává zachován, stejně jako průměrný počet žáků na třídu. Problémem jsou značné rozdíly mezi regiony i mezi městy a venkovem. Autoři popisují tyto odlišnosti na základě parametrů, jako je cílová kapacita nebo naplněnost škol (s vědomím problematičnosti těchto pojmů) nebo počet žáků (na úrovni obcí s rozšířenou působností). Krátké shrnutí závěrů z kapitoly najdete zde.
Stručné shrnutí analýzy Nedostatečné kapacity základních škol:
Nedostatek učitelů přírodovědných předmětů
Na příkladu učitelů fyziky popisuje Jan Zeman faktory, které vedou k tomu, že výuka přírodovědných oborů zejména v některých regionech je vedena neaprobovanými pedagogy. Přestože jde o dlouhodobě vnímaný problém, upozorňuje autor analýzy Nedostatek učitelů zvláště přírodovědných oborů je problém, který je nutné řešit soustavou opatření na nedostatek dat k této problematice. Upozorňuje také na dlouhodobě nízké počty absolventů těchto pedagogických oborů i na jejich odchody mimo školství. Výsledkem je nejen nedostatek aprobovaných učitelů, ale také jejich stárnutí (i ve srovnání s učiteli přírodních věd v jiných evropských zemích, které stejně jako ČR řeší problém s nedostatkem učitelů). Analýza dále nabízí pohled na komplex faktorů, které ovlivňují atraktivitu učitelského povolání (například pregraduální příprava, podpora začínajících učitelů, pracovní podmínky nebo platy), a které – pokud by byly uplatněny současně – mohou přivést do systému více učitelů. Krátké shrnutí závěrů z kapitoly najdete zde.
Stručné shrnutí analýzy Nedostatek učitelů přírodovědných předmětů:
Odklady školní docházky a zastaralé pojetí školní připravenosti
Dlouhodobému trendu v podobě růstu podílu odkladů se věnuje Kateřina Lánská v textu Školní připravenost není otázkou pouze dítěte a rodiny. Podmínky pro vzdělávání musí přizpůsobit i škola. Autorka upozorňuje na roli, kterou v kontextu vysokého podílu odkladů (v ČR podle krajů osciluje mezi 13,4 % a 30,4 %) hraje koncept tzv. školní zralosti. Ta je chápána jako jednostranný úkol pro dítě, které má zvládat příslušnou sumu dovedností. Efektivnější systémy pracují jak s dítětem, tak se školním prostředím, které se snaží každému dítěti přizpůsobit, což umožňuje, že do školy může nastoupit drtivá většina šestiletých. Text upozorňuje také na na rozpačitý stav pedagogické diagnostiky a intervence v mateřských školách. Krátké shrnutí závěrů z kapitoly najdete zde.
Vzdělávání vícejazyčných žáků
Kristýna Titěrová upozorňuje na dlouhodobý problém s adaptací dětí, které přišly ze zahraničí, nebo mají jen omezenou znalost českého jazyka, což výrazně ovlivňuje jejich šance na uplatnění v dospělosti. V příspěvku Ukrajinské děti jsou příležitostí, jak zlepšit podporu vícejazyčných žáků v ČR autorka analýzy v šesti bodech nabízí doporučení, kam by v příštích letech měla směřovat pozornost tvůrců vzdělávacích politik. Mezi tato doporučení patří kritizovaná podoba přijímacích zkoušek na střední školy a maturitních zkoušek, podpora pro dlouhodobou výuku češtiny jako cizího jazyka na školách (pro všechny, kdo to potřebují, včetně žáků středních škol) nebo příprava učitelů. Krátké shrnutí závěrů z kapitoly najdete zde.
Text vyšel na webu www.eduin.cz.
