Článek
Eligot se podíval, co přesně navrhují. A taky si dovolí odhadnout, jestli má návrh šanci projít.
Kdy se to stalo?
Dne 17. dubna projednávala Sněmovna ve druhém čtení návrh ministryně Schillerové na vrácení státních příspěvků k penzijnímu připojištění seniorům, kteří o ně přišli po předchozích změnách pravidel.
Piráti toto projednávání využili a načetli konkrétní pozměňovací návrhy. Ty mají dva hlavní cíle: snížit poplatky v doplňkovém penzijním spoření a zároveň trochu rozšířit investiční možnosti penzijních fondů. Pojďme na ně.
1) Nižší poplatky v účastnických fondech
Dnes zákon umožňuje penzijním společnostem účtovat u účastnických fondů poplatek až 1 % ročně z majetku fondu a k tomu až 15 % ze zisku. U povinného konzervativního fondu jsou limity nižší: 0,4 % z majetku a 10 % ze zisku.
Současné znění zákona tedy rozlišuje mezi povinným konzervativním fondem a ostatními účastnickými fondy:
Výše úplaty … nesmí v případě povinného konzervativního fondu překročit 0,4 % a v případě ostatních účastnických fondů 1 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v účastnickém fondu. Výše úplaty … je v případě povinného konzervativního fondu nejvýše 10 % a v případě ostatních účastnických fondů nejvýše 15 % z rozdílu…
Piráti navrhují jednoduchou změnu: vyškrtnout část slov a nastavit stejné limity pro všechny účastnické fondy. Tedy 0,4 % z majetku a 10 % ze zisku. Nové znění by v principu vypadalo takto:
Výše úplaty … nesmí překročit 0,4 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v účastnickém fondu. Výše úplaty … je nejvýše 10 % z rozdílu…
Jinými slovy: to, co dnes platí jen pro nejopatrnější konzervativní fond, by nově platilo pro všechny účastnické fondy.
A návrh nezapomíná ani na transformované fondy. U nich je dnes poplatek upraven v § 192 a činí 0,8 % z majetku a 10 % ze zisku. Pozměňovací návrh mění sazbu 0,8 % na 0,4 %.
2) Víc investičních možností pro účastnické fondy
Druhý pozměňovací návrh se netýká přímo poplatků, ale toho, do čeho by mohly účastnické fondy investovat.
Piráti navrhují rozšířit možnosti o dva typy fondů:
- fondy soukromého kapitálu, tedy investiční fondy zaměřené hlavně na majetkové účasti ve společnostech, jejichž akcie nejsou obchodované na evropském regulovaném trhu ani na obdobném regulovaném trhu,
- fondy rizikového kapitálu, tedy investiční fondy zaměřené hlavně na majetkové účasti ve společnostech v rané fázi rozvoje nebo růstu, jejichž akcie rovněž nejsou obchodované na evropském regulovaném trhu ani na obdobném regulovaném trhu.
Zjednodušeně: penzijní fondy by mohly část peněz posílat i do private equity a venture capital fondů. Tedy do investic, které běžný klient v penzijku dnes v zásadě nevidí.
Návrh ale počítá s limitem. Cenné papíry vydané fondem soukromého kapitálu nebo fondem rizikového kapitálu by mohly tvořit maximálně 10 % majetku účastnického fondu.
Pokud by účastnický fond investoval do těchto nových typů aktiv více než 5 % majetku, mohl by si účtovat vyšší poplatek o 0,2 procentního bodu. Místo základních 0,4 % by tedy mohl strhávat až 0,6 % z objemu investic klientů. To je pořád méně než dnešní maximální 1 %.
3) Víc možností i pro povinný konzervativní fond
Pro úplnost: Piráti navrhují rozvolnit pravidla také pro povinný konzervativní fond.
Ten by nově mohl investovat i do akcií obchodovaných na regulovaném trhu. Společně s podnikovými dluhopisy by ale akcie nesměly překročit 30 % hodnoty fondu.
To je zajímavý posun. Povinný konzervativní fond by zůstal opatrnější, ale už by nebyl tak investičně svázaný jako dnes.
Eligotova předpověď: projde to?
Teď otázka za všechny poplatky: projde návrh?
Z titulku už asi tušíš, že Eligot velký optimista není.
Ne proto, že by návrh byl špatný. Naopak. Při současném objemu účastnických fondů by nižší poplatky stále měly penzijním společnostem umožnit zaplatit provoz a správu. Klientům by přitom mohly nechat výrazně víc peněz. Kolik přesně? To už Eligot spočítal v samostatném článku.
Problém je politický.
Kdyby návrh prošel, opozice by získala viditelný úspěch: „Snížili jsme lidem poplatky v penzijku.“ A to se vládním stranám před volbami (vždy nějaké budou) nemusí chtít pustit z ruky.
Eligot proto čeká spíš jednu ze dvou variant. Buď vládní poslanci návrh nepodpoří a časem přijdou s vlastním řešením. Nebo se téma odloží a klienti si ještě nějakou dobu ponechají současné vysoké poplatky jako nechtěný suvenýr z českého penzijního systému.
V lepším případě tedy přijde vlastní vládní návrh. V horším případě nás čeká i rok 2027 s drahým penzijkem.
Do konce dubna navíc musí penzijní společnosti zveřejnit výroční zprávy. Z nich půjde spočítat, kolik na současných poplatcích vydělaly.
Kolik miliard tipuješ?
Zdroje a když chceš vědět víc
- Informace na webu Pirátské strany
- Legislativní proces na webu Sněmovny
- Konkrétní pozměňovací návrhy
