Článek
Typy penzijních fondů
V Česku nabízí penzijní spoření 9 penzijních společností. Dohromady spravují 48 fondů. Tady je rychlý přehled.
- Transformované fondy (8)
Starý systém, který moc nevydělává. Ze zákona musí garantovat nezáporné roční zhodnocení, což je pro výnosy smrtící – fungují jako o něco lepší spořicí účet. Nové smlouvy s těmito fondy neuzavřeš od roku 2012. Pokud je máš, nestavěl bych na nich svou budoucí bohatou penzi. - Účastnické fondy (36)
Modernější fondy existující od roku 2012. Drtivá většina nových klientů spoří právě zde. Tento článek je o nich — včetně velkého přehledu toho nejdůležitějšího: poplatků. - Alternativní fondy (4)
Novinka od roku 2024. Mají volnější investiční limity (dobře), ale zákon jim umožnil nastavit vyšší poplatky (špatně). Zatím vznikly jen čtyři a zatím nenabízejí lepší poměr náklady/riziko/výnos než účastnické fondy. Eligot se jim bude věnovat v samostatném článku.
Dva druhy poplatků účastnických fondů
Sladká iluze nízkých poplatků se rychle rozplyne, když zjistíš, jak fungují. Základní jsou dva: poplatek z úspor (správcovský poplatek) a poplatek z výnosu. Zákon stanovuje maximální sazby:
- Povinný konzervativní fond: 0,4 % z úspor + 10 % z výnosu
- Všechny ostatní fondy: 1,0 % z úspor + 15 % z výnosu
Vypadá to celkem nevinně? Jen na papíře.
Poplatek z úspor – průběžné ukusování tvých peněz
Poplatek 1 % ročně znamená, že když máš naspořený 1 milion Kč, každý rok zaplatíš 10 000 Kč. Hodnota tvých úspor v průběhu roku potichu klesá právě o tuto částku.
Bylo by fajn, kdyby společnosti účtovaly méně než maximum, ale… k tomu se ještě dostaneme.
Poplatek z výnosu – daň, kterou nikdo nemá rád
Tento poplatek je ještě horší. Když fond vydělá 10 %, tobě připíšou jen 8,5 %. Rozdíl zmizí jako daň z úspěchu. A opakuje se to s každým úspěšným rokem.
Dobrým investičním programům pro běžné investory tento poplatek úplně chybí — objevuje se hlavně u fondů kvalifikovaných investorů, kde lidé vkládají miliony. Do penzijních fondů ale vůbec nepatří.
Poplatky na maximech
Eligot prošel sazebníky všech účastnických fondů, výsledek vidíš v tabulce a závěr je jednoduchý: 🔥 poplatková konkurence neexistuje.
Poplatky účastnických fondů DPS v roce 2025
Z 36 účastnických fondů:
- 33 fondů účtuje absolutní maximum dané zákonem.
- Zbylé 3 mají snížení tak kosmetické, že ekonomicky nic neřeší.
Pouze 3 fondy účtují menší než maximální poplatek, ale snížení je prakticky neznatelné. Peněžní fond KB má nižší strop proto, že investuje ještě opatrněji než povinné konzervativní fondy. Snížení poplatků u dluhopisových fondů ČS a ČSOB je spíše kosmetické.
Eligotovo shrnutí
- Penzijní společnosti mezi sebou cenově nesoupeří.
- Miliony lidí platí maximální poplatky, které zákon dovolí účtovat.
- Vláda to za tebe nevyřeší. Spolehni se.
- To, zda půjdeš do penze "ve vatě", záleží jen na tobě.
Pokud chceš skutečně výhodné spoření na penzi, sáhni po dlouhodobém investičním produktu (DIP). Když si vybereš ten správný, vyjdeš z toho výrazně lépe než s penzijní společností.
Eligot pro tebe našel a popsal šest nejlepších DIPů – tam si vybere každý. Ale pozor: ostatní DIPy už tak výhodné být nemusí a často nejsou, tak ať nenaletíš.
Zdroje aneb když chceš vědět víc
Sazebníky poplatků penzijních společností najdeš tady:
- Allianz (soubor Sazebník poplatků DPS)
- Conseq (soubor Sazebník Penzijního spoření)
- ČS (soubor Sazebník)
- ČSOB (soubor Sazebník ČSOB PS)
- Generali (soubor Sazebník poplatků a úplat)
- KB (soubor Sazebník)
- NN (soubor Sazebník - Aktuální dokument)
- Partners (Rentea) (soubor Sazebník poplatků)
- UNIQA (soubor Sazebník poplatků)
Maximální výši poplatků penzijních společností definuje Zákon č. 427/2011 Sb. Maxima jsou v § 192 (transformovaný fond), § 60 (konzervativní a ostatní účastnické fondy) a v § 108b je „schovaná“ výjimka pro alternativní fondy (2,5 % z úspor a 25 % ze zisku).
