Článek
Kdo chce zabíjet, zbraň si vždycky najde
Osobně si myslím, že zákaz prodeje střelných zbraní by šílené střelce neodradil, ale našli by si jiný způsob, jak zabíjet, jako si ho našla například Olga Hepnarová, která v roce 1973 usmrtila osm lidí vypůjčeným nákladním automobilem. Pokud je někdo odhodlaný zabíjet, nějaký zákaz ho nezastaví. Bohužel byla celá řada útoků vozidlem, nožem či jinými způsoby. Je ovšem pravda, že střelné zbraně mají většinou vyšší počet obětí, jelikož s nimi může pachatel snáze manipulovat a své šílené běsnění lépe zorganizovat. Faktem však je, že velmi často jsou tyto amokové střelby vedeny nelegálně drženou zbraní. A při takových situacích si říkám, jaká je smůla, že se na místě nenacházel někdo s legálně drženou zbraní, který by situaci třeba mohl zachránit.
Nezabíjí zbraně, ale lidé. Šílení lidé
Hlavním problémem je, že zbrojní průkaz může získat prakticky kdokoliv. Sice musíte být bezúhonní a dosáhnout požadovaného věku, ale zdravotní způsobilost už se asi moc neřeší. Tedy hlavně psychologický posudek, který ani není povinný. O jeho nutnosti rozhoduje praktický lékař, od kterého žadatel musí mít schválený posudek o zdravotní způsobilosti. V praxi to pak může vypadat tak, že dlouhodobě psychicky nemocný člověk navštěvuje svého praktického lékaře pouze na preventivní prohlídky a jeho lékař nabude dojmu, že jde o zcela zdravého člověka. Pokud se daný jedinec léčí na psychiatrii, měl by o tom svého praktického lékaře pochopitelně informovat. Jenže světě div se, dotyčný si to třeba nechá pro sebe a zcela vyšinutý člověk se tak dostane ke zbrojnímu průkazu a následně i ke zbrani. Stačilo by přitom pro začátek potvrzení od zdravotní pojišťovny, že žadateli nehradila v posledních několika letech zdravotní službu související s psychickými obtížemi. Eliminovalo by to alespoň ty žadatele, kteří nemají tolik peněz, aby si mohli hradit soukromého psychiatra či psychologa. Také by bylo rozumné, kdyby žadatel o zbrojní průkaz musel projít složitými a komplexními psychotesty, které by obsahovaly mimo jiné i testy IQ a také emoční inteligence. Na závěr by mohl být proveden dlouhý pohovor se zkušeným psychologem, který by měl konečné rozhodné slovo.
Na co potřebuje civilista útočnou pušku?
V minulosti došlo k novele zákona o zbraních, která upravila mimo jiné velikost zásobníků, kterou může běžný občan mít. Jenže vynalézaví lidé přesto přišli na způsob, jak si zásobník tak či tak prodloužit. Navíc si se zbrojním průkazem můžete pořídit nejen pistoli či brokovnici, ale také třeba útočnou pušku. Možná si říkáte, že to už je přeci jedno - zbraň jako zbraň, jenže útočné pušky mají účinný dostřel i několik set metrů, zatímco pistole jen zhruba do 50 metrů, a to už musíte být opravdu dobrý střelec. V útočných puškách jsou také náboje s větší energií, což způsobuje daleko větší škody než střely z pistole. Není mi známo, na co by měl mít civilista doma takovou zbraň, když na ochranu zdraví a majetku mu stačí i obyčejná pistole. Pokud jde například o myslivce, mohl by existovat policejní útvar, kde by se tento typ zbraní majitelům vydával na omezenou dobu pouze pro konkrétní účely (například lov zvěře) a pouze po důkladném schválení. Již při této výpůjčce by tak mohl být člověk monitorován a policie by byla o krok dopředu. To je ale pouze naivní představa. A navíc, jak jsem již psala, dost často je šílený střelec vybaven nelegální zbraní a toho nezastaví už vůbec nic.
Závěrem nezbývá než poděkovat všem záchranným složkám za dobře odvedenou práci a jejich neuvěřitelné úsilí při čtvrteční tragédii a doufat, že se nic tak strašného již nebude v budoucnu opakovat. Všem pozůstalým vyjadřuji hlubokou soustrast a zraněným přeji brzké uzdravení.
Zdroj: Autorský článek
