Článek
Přesto, že jsem v Olomouci žila deset let, Sarkandrovu novobarokní kapli jsem míjela a zaujala mě teprve nedávno, kdy jsem měla možnost vidět její vnitřní prostory. Díky poučnému výkladu jsem se dozvěděla několik zajímavostí, například, že Jan Sarkander byl svatořečen papežem sv. Janem Pavlem II. v Olomouci.
Dříve vězení s mučírnou
Dvoupatrová kaple nacházející se v centru Olomouce mezi ulicemi Na hradě a Mahlerova je postavená na místě, kde bylo dříve městské vězení a mučírna. Už venku můžete obdivovat několik soch. Ve výklenku se nachází socha sv. Jana Sarkandra a u schodiště před kaplí můžete vidět sochu svatého Jana Nepomuckého. Tito dva světci mají jedno společné - oba zemřeli jako mučedníci. Pokud se zadíváte na kapli směrem nahoru, uvidíte sochy sv. Pavlíny, patronky města Olomouce, sv. Hedviky, patronky Slezska, sv. Ignáce z Loyly a sv. Klementa. Uprostřed nádvoří stojí bronzová fontána Pramen živé vody, do níž je voda přiváděna ze studny v podzemí Sarkandrovy kaple.
Interiér nabízí dvě stejné kaple umístěné nad sebou. Horní kaple je bohatě zdobena freskami, které zobrazují život a utrpení Jana Sarkandra, oltář je dozdobený dvěma plastikami andělů a naproti se nachází menší varhany. Po obvodu horní kaple je nepřehlédnutelný latinsky psaný text znázorňující vítězství Jana Sarkandra nad utrpením.
Oltář v horní kapli sv. Jana Sarkandra.
Tato freska zobrazuje modlení Jana Sarkandra ve vězení a otáčení listů jazykem, protože ruce měl vykloubené.
Ve spodní kapli, která dříve sloužila jako mučírna, se stále nachází původní skřipec, který ovšem relativně nedávno prošel renovací. Skřipec je aktuálně chráněn sklem, protože někteří návštěvníci prý kousky dřeva ze skřipce odlupovali nožíkem, aby si je mohli z mučícího nástroje odvézt na památku domů. Vedle skřipce se nachází studna, která byla dobudována až později a ve spodní kapli najdete také originální náhrobní desku s epitafem sv. Jana Sarkandra a expozici několika dalších předmětů.
Skřipec ve spodní kapli je původní, ale již prošel nutnou renovací.
Pomoc bratrovi při útěku z vězení
Jan Sarkander byl v roce 1609 vysvěcen kardinálem Ditrichštejnem na jáhna a ve stejném roce ho Ditrichštejn nechal uvěznit, protože pomohl svému bratrovi Mikulášovi utéct z vězení. Brzy byl ale propuštěn.
Mezi lety 1609 a 1615 sloužil na různých moravských farnostech, ale usadil se až roku 1616 v Holešově, kde se stal zpovědníkem Ladislava Popela z Lobkovic, ale také zde vedl majetkoprávní spory se sousedním evangelickým pánem Václavem Bítovským z Bítova, který byl radikálním představitelem moravské stavovské opozice.
Když Ladislav Popel z Lobkovic na čas ztratil vliv, Jan Sarkander v roce 1619 vyrazil na pouť do Čenstochové. Přechodně pobýval v Krakově a na Moravu se vrátil o několik měsíců později.
Období před bitvou na Bílé hoře bylo neklidné a náročné. Moravou například prošli polsko-litevští Lisovčíci, najatí císařskou stranou proti Turkům, což bylo doprovázeno výrazným drancováním, ale zrovna Holešov byl ušetřen.
Jan Sarkander se ocitl v nebezpečí, když přišli k moci moravští protestanští stavové, kteří sympatizovali s českým stavovským povstáním. Měli za to, že na žádost Lobkovice v Čenstochové dojednal pomoc císaři Ferdinandovi, kterého nechtěli moravští stavové uznat. Pokoušel se skrývat, ale na území Tovačova byl dopaden.
Vyslýchání skončilo umučením
V tehdejším městském vězení s mučírnou byl Jan Sarkander vyslýchán čtyři týdny právem útrpným. Snahou krutých metod bylo, aby prozradil, o čem v Polsku jednal, kdo pozval cizí vojska do země a s čím se mu svěřil Ladislav Popel z Lobkovic. Sarkander i přes kruté mučení obvinění odmítal a nic neprozradil, protože zpovědní tajemství se nevyzrazuje. Důkaz, že by se Jan Sarkander účastnil jednání o polské pomoci císaři, neexistuje.
Jan Sarkander byl vyslýchán a mučen celkem čtyřikrát. Počtvrté a naposledy byl vyslýchán 18. února 1620, kdy kromě skřipce bylo použito i pálení a další mučící mimořádnosti na přání soudců, ale ani ty nevedly k vyzrazení zpovědního tajemství. Ve chvíli, kdy už byl Jan Sarkandr polomrtvý, nechali ho ve vězení ve zbídačeném stavu ležet, napospas osudu. Jan Sarkander prožíval utrpení ještě další měsíc, zemřel až 17. března 1620.
Vyobrazení utrpení Jana Sarkandra na náhrobní desce.
Jan Sarkander byl blahořečen 6. května 1860 v Římě a svatořečen 21. května 1995. Přesto, že svatořečení se koná výhradně ve Vatikánu, papež Jan Pavel II. udělal výjimku a Jana Sarkandra svatořečil v Olomouci, v areálu letiště městské části Neředín.
Zdroje: V článku jsou použity podklady z následujících hesel na české Wikipedii: Kaple svatého Jana Sarkandra (Olomouc), Jan Sarkander
