Ohňostroje představují smrtící chemický koktejl. Některé státy už je zakázaly, přidá se i Česko?

Zábavní pyrotechnika se v základu skládá z paliva, pojiva a látek, které podporují hoření. Palivo sestává ze směsi dusičnanu draselného, dřevěného uhlí a síry s příměsí kovů jako jsou hořčík, mangan, hliník, železo a další. Pojivo drží celou směs pohromadě, což zajišťuje škrob, želatina a polymery.

Tím však výčet nekončí – máme tu ještě oxidační činidla jako chloristan nebo chlorečnan draselný, chlornan barnatý, dichroman amonný, síran vápenatý a jiné, přičemž pyrotechnika vyráběná nelegálně může obsahovat i olovo, thalium a arzen.

Konkrétní barvy potom vznikají přimícháním prvku, který charakteristické zbarvení způsobuje. Jak ukazuje níže uvedené schéma, červená vznikne na bázi stroncia, tmavě oranžová na bázi vápníku apod.

Nevinně vypadající ohňostroje jsou tedy ve skutečnosti šíleným koktejlem chemických sloučenin a už jen samotný výčet prvků napovídá, že se nejedná o neškodnou zábavu.

Pravděpodobně nikoho nepřekvapí, že při odpalování ohňostrojů dochází k výraznému znečištění ovzduší, do něhož pronikne obrovské množství prachových částic a toxických látek. To má negativní vliv na činnost dýchací soustavy a může se dostavit dušnost, kašel nebo bolest na hrudi, přičemž ohroženi jsou i ti, kteří dýchacími potížemi běžně netrpí.

Vdechováním a pobytem v ohňostrojovém smogu si dále koledujeme o bolesti hlavy, oteklé hrdlo, zánět hrtanu nebo zápal plic. Toxické sloučeniny jsou navíc vysoce karcinogenní, čímž přispívají k rozvoji zřejmě nejobávanějšího onemocnění ze všech – rakoviny. Prokázané jsou však i toxické účinky chloristanu, jenž může narušovat funkci štítné žlázy.

Přesvědčení, že se všechen ten chemický koktejl někam zázračně uklidí, je bohužel zcela mylné. Z ovzduší totiž všechny látky klesají směrem k zemi, kde znečišťují půdu a vodní zdroje a objevit se mohou i v podobě kyselých dešťů. Těžké kovy a další nebezpečné látky tedy posléze ještě sníme a vypijeme, protože bez vody ani vypěstovaných potravin se zkrátka neobejdeme.

Zároveň je prokázáno, že ohňostroje zanechávají v životním prostředí rovněž neblaze proslulé mikroplasty. Podle studie se jejich množství v řece Temži po novoročním ohňostroji v Londýně v roce 2020 zvýšilo během 24 hodin o více než tisíc procent. Jakmile se tyto škodlivé částečky dostanou do organismu, vyčerpávají imunitní buňky a tělo je více náchylné k infekcím a zánětům.

A co je nejhorší – těžké kovy a plastové částice zůstávají v půdě stovky i tisíce let. Zdravé prostředí k životu tak ničíme nejen sobě, ale i nespočtu následujících generací.

Výše zmíněné samozřejmě platí také pro zvířata. I ona následně pijí kontaminovanou vodu a spásají rostliny plné jedovatých látek. Rovněž prožívají strach a stres z ohlušujících ran a divokých světel.

Mnohdy se vylekají tak, že narážejí do překážek, do elektrického vedení či do prosklených ploch. Často tak umírají ptáci, ale i srny a další lesní zvěř. Své o tom vědí také majitelé domácích mazlíčků a hospodářských zvířat, jimž největší starosti dělají zejména dělobuchy.

Například v americkém státě Massachusetts existuje zákaz používání zábavní pyrotechniky už od roku 1943. V USA na tuto problematiku nekompromisně pohlíží i Illinois a Vermont, kde si spotřebitel bez licence může koupit pouze obyčejnou prskavku.

Přísný zákaz platí též v Irsku, zatímco v Chile se ohňostroje mohou objevit jen v rámci profesionálních show. Velmi striktní je i Austrálie a odpalování pyrotechniky je nyní povoleno pouze na území Severního teritoria a Tasmánie.

Úplný zákaz zavádějí také jednotlivá města. Například už tak znečištěné indické Dillí muselo toto opatření přijmout vzhledem k dlouhodobým problémům s ovzduším, a obdobné stanovisko začínají postupně zaujímat i některá města v Číně.

V Česku nyní přichází novela zákona o pyrotechnice, která by měla její používání zpřísnit. Nově by neměla být odpalována například u nemocnic, domovů pro seniory, útulků nebo zoologických zahrad. Kromě toho už nebude dostupná ani na tržnicích či stáncích a bude možné ji zakoupit výhradně v kamenných prodejnách.

Zároveň přináší také vítané omezení velmi hlučných petard z kategorie F3, pro jejichž nákup nyní bude nutné splňovat podmínku odborné způsobilosti.

Přestože tato novela zatím neznamená definitivní zákaz ohňostrojů, bude snad představovat alespoň další krok k větší ohleduplnosti vůči životnímu prostředí.

Vzhledem ke značné míře znečištění je nasnadě se zamyslet, zda je nutné příchod nového roku oslavovat právě ohňostrojem. Vždyť při vykročení do dalšího období si přejeme mnoho zdraví, štěstí a radosti, tak proč bychom si k tomu měli přidávat ještě nálož jedovatých zplodin?

Pokud vás téma zaujalo, neváhejte se podělit o své názory v anketě nebo v diskuzi a sdílejte článek na sociálních sítích.

Zdroje: