Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Poznejte japonské makaky: Jediné primáty, kteří se naučili trávit zimu v horké lázni

Foto: Yosemite / Wikimedia Commons / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0

Japonští makakové červenolící milují koupel v termálních pramenech

Makakové červenolící obývají téměř všechny japonské ostrovy a dokáží přežít i v mrazu o teplotě −20 °C. V boji proti drsným podmínkám jim pomáhá nejen hustá srst, ale i vychytralost. Zjistili totiž, že chladu se nejlépe čelí v horké lázni.

Článek

Jak sněžné opice dávají sbohem stresu

Japonští makakové jsou nejseverněji žijícími primáty na světě. Nejodolnější tlupy žijí v subarktických hornatých oblastech Japonských Alp, kde jsou vystaveny mrazivým teplotám a všudypřítomnému sněhu. Proto se jim také často přezdívá „sněžné opice“.

Nehostinné pahorky však ukrývají jeden poklad – v areálu Jigokudani Yean-koen se nachází termální jezírko, které místní makakové začali využívat jako zimní lázně. Na tento zvyk prý nepřišli sami, ale odkoukali ho zhruba před padesáti lety od lidí. A jak jejich spokojený výraz naznačuje, jen tak se ho nevzdají.

Horké prameny pro ně totiž nepředstavují jen útočiště před mrazem, ale také vítaný relax. Vědci zjistili, že koupání u opic snižuje hladinu stresových hormonů a přináší jim tak uvolnění. Koupel navíc využívají k posilování sociálních vazeb – starší jedinci si při ní vzájemně čistí srst, zatímco mláďata společně dovádějí.

Radovánkám přihlíží vůdčí samec, který se stará o to, aby tlupa zůstala v bezpečí. Jinak si ale prostor v jezírku usurpují zejména dominantní samice, jejichž postavení je spojeno s vyšší mírou stresu, který potřebují kompenzovat. Všudypřítomnou idylku zpravidla ruší jen turisté, pro něž se koupající makakové stali vyhledávanou atrakcí a rádi si je při jejich odpočinku fotí.

Dovedou toho však mnohem víc

Kromě relaxace v horké lázni se u makaků rozvinuly i další zajímavé schopnosti – po jednom z experimentů, kdy jim jako pamlsek byly poskytnuty sladké brambory, si potravu začali namáčet v mořské vodě. Důvodem pro toto chování byla snaha zahrnout do jídelníčku více soli. Kromě toho se zdá, že jim osolená strava také více chutná.

Mimořádná je i jejich hravost. Když mají dostatek času a nehrozí jim žádné nebezpečí, byli pozorováni, jak válejí koule ze sněhu nebo si hrají s kamením.

Jednotlivá společenství si do jisté míry vytvořila i vlastní kulturu. Jedná se totiž o zvířata, která spolu komunikují bohatou škálou zvuků. Tlupy z různých oblastí se však odlišují výškou a tónem takovýchto zvolání, takže se dá říci, že mají rozličná nářečí.

Všechny tyto dovednosti si předávají pozorováním, tedy rádi a snadno se opičí. Pro jejich schopnost rychle se učit je pak vědci považují za jedny z nejinteligentnějších primátů.

Tři makakové jako symbol moudrosti

Pro svůj důvtip se makakové stali oblíbenými hrdiny japonských mýtů a folklóru. Šintoismus je pokládá za společníky boha blesku Raijina a společně s buddhismem v nich spatřuje tři moudré opice – první si zakrývá oči, druhá uši a třetí ústa. Popularita tohoto vyobrazení se rozšířila díky dřevořezbě z chrámu Nikkó Tóšógú ze 17. století a může mít několik významů:

  1. Jako poučení: „neslyším zlo, nevidím zlo, nemluvím zlo“, což je většinou vykládáno tak, že se máme vyvarovat škodlivým vlivům, tzn. například nenaslouchat pomluvám ani je šířit, nebo sledovat něco, co by nám nebo někomu jinému mohlo uškodit.
  2. Podobně tuto myšlenku shrnul také Konfucius jako: „nedívej se na to, co není v pořádku, neposlouchej to, co není v pořádku, neříkej to, co není v pořádku“.
  3. V západním pojetí se ale symbol vykládá i jako forma sebeklamu, lhostejnosti a neochoty řešit problémy – tím, že zlo neslyšíme, nevidíme ani o něm nemluvíme, ho vlastně podporujeme, protože se mu nebráníme.

Tento tradiční symbol je natolik oblíbený, že se dokonce přenesl i do podoby opičích emotikonů na sociálních sítích: � 🙉 🙊

Závěr

Makakové červenolící patří mezi primáty, kteří nás svými dovednostmi zřejmě nikdy nepřestanou fascinovat. Jejich zvyk relaxovat v termální lázni z nich udělal oblíbené zvířecí celebrity a přitáhl tak pozornost k tomuto dosud málo dotčenému druhu. Přesto jich farmáři zahubí přes 10 tisíc ročně kvůli škodám spáchaným na úrodě, což je jen smutný důsledek vytlačení makaků z jejich přirozeného prostředí.

Naštěstí mnoho populací žije v chráněných přírodních rezervacích, jež jim poskytují bezpečí a dostatek potravy. Budou-li tyto ochranné programy pokračovat i nadále, existuje naděje, že se makakové dokážou se škodlivými vlivy lidské činnosti ještě nějaký čas vyrovnat.

Pokud vás téma zaujalo, neváhejte se podělit o své názory v anketě nebo v diskuzi a sdílejte článek na sociálních sítích.

Anketa

Co vás na makacích červenolících nejvíce zaujalo?
S jakou chutí si dopřávají horkou koupel.
33,3 %
Jejich hravost a učenlivost.
66,7 %
To, že tvoří symbol tří moudrých opic.
0 %
Něco jiného (napíšu do komentářů).
0 %
Celkem hlasovali 3 čtenáři.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz