Článek
Komu a jak parohy rostou
Parohy se skládají z kostí, chrupavek, tkání, kůže, nervů a cév a každý rok se mění – tím se liší od rohů, které jsou duté a trvalé a najdeme je například u skotu.
Vývoj paroží je fascinující proces, jímž procházejí téměř všichni samci z čeledi jelenovitých (s výjimkou srnčíka čínského a sobích laní, jež mají parohy stejně jako samci). Každý druh má navíc zcela jedinečnou podobu paroží: od jednoduchého paroží muntžaků, přes dlouhé vidlicovité parohy jelenů až po velmi těžké, lopatkovité paroží losů.
Růst paroží závisí na mnoha faktorech – na hladině pohlavních hormonů, ročním období, zdraví, věku a přísunu potravy – a probíhá ve dvou fázích:
- Nasazování: V této fázi parohy vyrůstají z tzv. pučnic (výběžků na čelní kosti) a vypadají, jako by byly sametové: může za to lýčí, což je osrstěná vrstva kůže protkaná nervy a cévami, jež dodávají parohům živiny (z toho důvodu na paroží zůstávají podélné rýhy jakožto stopy po bývalých cévách).
- Vytloukání: Lýčí postupně odumírá a začíná nepříjemně svědit, proto ho zvířata odírají o kmeny a větve stromů. Tento proces není příliš estetický – z paroží visí krvavé cáry sedřené kůže. Naštěstí trvá jen krátce, jelenům zabere přibližně 24 hodin, než se ho zbaví. Z původně chrupavčitých útvarů tak vznikne necitlivá tvrdá kost, jež je připravená pro souboje v období páření.
Význam paroží a světový rekord
Růst paroží je extrémně náročný – spotřebovává až čtvrtinu energie, kterou zvířata získají spásáním vegetace, a zároveň představuje ohromnou zátěž pro pohybový aparát. Rekordmanem v této oblasti je los aljašský: největší zaznamenané paroží mělo rozpětí 210 centimetrů, zatímco nejtěžší vážilo úctyhodných 36 kilogramů.
Proč tedy jelenovitá zvěř takové utrpení podstupuje? Důvodů je hned několik:
- Přenášení pachových stop: Samci si paroží otírají o různé části těla, nebo jej dokonce namáčejí ve vlastní moči, aby si jím mohli značkovat své teritorium.
- Imponování a zastrašování protivníků: Jelenovití jsou zpravidla vizuálně citliví. Díky tomu jim velké a rozložité paroží pomáhá rozpoznat nejen příslušníky stejného druhu, ale také demonstrovat svou sílu potenciálním soupeřům.
- Obrana a útok: Pokud vizuální efekt nestačí, paroží slouží jako účinná zbraň při střetech s ostatními samci nebo jako obranný prostředek proti predátorům.
Paroží do jisté míry reflektuje i pozici jedince v sociální hierarchii. Je však třeba poznamenat, že toto postavení rovněž ovlivňují další faktory jako celková výška, váha, věk a zdravotní stav zvířete.
Jak vypadá shazování paroží
S příchodem zimy a poklesem hladiny pohlavních hormonů po období páření nastává další pozoruhodný jev – shazování paroží. Tento proces je překvapivě rychlý: paroží ztratí spojení s lebkou a odpadne buď vlastní vahou, nebo po lehkém nárazu.
Na sociálních sítích se šíří zábavné video zachycující tyto okamžiky – reakce zvířat na náhlou ztrátu paroží jsou neobyčejně pestré: od vyděšeného úprku přes radostné poskakování až po naprostý klid.
Pro někoho odpad, pro jiného poklad
Když se jeleni, sobi, losi a další jelenovití zbaví nepotřebné zátěže, vznikne pro řadu dalších obyvatel lesa cenná pochoutka plná minerálů.
Odhozené paroží představuje pro hlodavce, jako jsou myši a veverky, bohatý zdroj bílkovin, vápníku a fosforu. Okusování tvrdé kosti jim navíc pomáhá udržovat zuby v dobré kondici. Podobně si na nich kvůli živinám někdy pochutnávají i medvědi nebo lišky.
Lidem pak odnepaměti slouží nejen jako trofej, ale i jako vyhledávaný materiál pro uměleckou tvorbu: zruční řemeslníci po staletí využívají jedinečnou strukturu paroží k výrobě nejrůznějších dekorativních a užitkových předmětů.
Závěr
Pro ucelenou představu se ještě můžeme podívat do dávné minulosti. Před zhruba 8 000 lety vyhynul největší známý jelen rodu Megaloceros giganteus, jehož paroží bylo skutečně monumentální – s délkou dosahující až 350 centimetrů a váhou kolem 40 kilogramů překonávalo i rekordní paroží současných losů.
Paradoxně se však stalo jednou z příčin jeho vyhynutí. Růst tak masivního paroží vyčerpával zvířata natolik, že v kombinaci se změnou klimatu a úbytkem potravy představoval zásadní problém pro přežití. Jak se navíc otevřené pláně měnily v husté lesy, obří paroží bránilo jelenovi pohybovat se v novém prostředí.
V přírodě tedy „větší“ neznamená vždy „lepší“. Proto evoluce jelenovité postupně dovedla k takovým velikostem a tvarům paroží, které jsou v souladu s jejich potřebami a biotopem, v němž žijí.
Pokud vás téma zaujalo, neváhejte se podělit o své názory v anketě nebo v diskuzi a sdílejte článek na sociálních sítích.
Anketa
Zdroje:
- Parohy | cs.wikipedia.org
- Antler | en.wikipedia.org
- Paroží jelenovitých. Jaký má význam a k čemu slouží? | myslivost.cz
- Eight points about antlers | fws.gov
- 7 things you may not know about deer antlers | iowadnr.gov
- Srnčík čínský | cs.wikipedia.org
- Moose | en.wikipedia.org
- Megaloceros giganteus | cs.wikipedia.org
- The Irish elk: when and why did this giant deer go extinct and what did it look like? | nhm.ac.uk
- ČERVENÝ, J. a kol. (2004): Encyklopedie myslivosti. Praha: Ottovo nakladatelství. 591 s.
