Článek
Nejhorší česká epidemie z koupací vody v novodobé historii měla 16 obětí
Psal se 9. srpen roku 1962, když byl do ústecké nemocnice převezen dvanáctiletý chlapec ve vážném stavu – měl hnisavý zánět mozku a mozkových blan. Bohužel ještě téhož dne chlapec zemřel. Odborníci, kteří se snažili nalézt příšinu infekce, byli bezradní – nepadařilo se jim najít bakterii, která chlapcovu smrt způsobila. Krátce na to se objevily další dva případy hnisavé meningitidy, které skončily smrtí. Jednalo se o patnáctiletou dívku z téhož města a další obětí byl mladý chlapec s bydlištěm ve Středočeském kraji. Zjistilo se, že dva ze tří zemřelých se znali, ale ani to nedovedlo specialisty k původci infekce.
Jasněji měli v případu až o rok později, kdy došlo k úmrtí šesti mladých osob, z nichž čtyři byly studentky pedagogických institutů, které do Ústí přijely absolvovat plavecké kurzy. Tehdy bylo zcela jasné, že jednotlivé případy jsou propojené a zdrojem nákazy musí být voda z některézo z ústeckýcho bazénů, nebylo však jasné, který konkrétní je na vině. I přes zavedení protiepidemických opatření došlo k dalšímu clusteru nákazy, a to na podzim roku 1964. Tehdy si do té doby neznámá bakteriální nákaza vyžádala 5 mladých životů.
Podařilo se určit lokalitu nákazy, tou byly Vrbenského lázně, kde se koupaly dvě ze zemřelých dětí, které žádný jiný bazén nenavštívily. Místo bylo samozřejmě okamžitě uzavřeno pro veřejnost, a začalo se s čištěním. Do té doby se zde používala upravená říční voda, to se ale změnilo, a nahradila ji voda vodovodní. I přes přísná hygienická opatření byla na podzim roku 1965 hlášena další dvě úmrtí. Důsledkem toho byly lázně opět uzavřeny, a čekala je rekonstrukce.
Původcem byl „mozkožrout“ améba
Původně se mělo za to, že by za nejhorší českou epidemii z koupacích vod mohl být zodpovědný meningokok, ten se ale ve vodě nenašel. Byly prověřovány i další možnosti – peumokok či hemofil, ale ani ti za nákazou nestáli. Tehdejší odborníci z Ústavu epidemiologie a mikrobiologie se mylně shodli na tom, že původcem byla bakterie Mima polymorpha. Tento závěr byl ale chybný, jak zjistil RNDr. Lubor Červa, který v té době působil jako parazitolog. Ten díky svým odborným znalostem správně vytušil, že původcem by mohla být tzv. améba rodu Naegleria. Améby jsou jednobuněční živočichové, které bychom našli v různých koutech světa. Pokud je řeč o amébách rodu Naegleria, tak pro ně je typické, že preferují spíše teplejší vody a žijí v jezerech, řekách, rybnících, ale vyskytují se třeba i v loužích.
Pokud si půjdeme zaplavat do vody, kde nacházejí se tito „mozkožrouti“, jak se jim přezdívá, může nám hrozit nákaza, i když nutno podotknout, že tyto případy jsou velmi vzácné. Pokud se améba dostane do mozku, může napáchat nedozírné škody. Napadá mozkové buňky, což během krátké doby může vést k vážnému poškození mozku i smrti. ParazitologRNDr. Lubor Červa o případu informoval epidemiologa MUDr. Karla Nováka a žádal, aby byly znovu zkoumány vzorky z pitvy odebrané z mozkových tkání. Potvrdilo se, že za úmrtím stojí améby. Celý případ byl zkoumán i nadále, a v roce 1977 byl v rámci zkoumání ve Vrbenského lázních identifikován přesný druh, který za epidemií stál – Naegleria fowleri.Po tomto zjištění byl opět bazén uzavřen.
Améba Naegleria Fowleri
Nakonec se našel rezervoár améb, které žily v dutině na čelní straně bazénu. V 50. letech se bazén kvůli pořádání závodů zkracoval o pár centimetrů, a tak tato dutina vznikla. Na jedné straně byl bazén mělký, a když se kvůli některým sportům dopouštěla voda a zvedala hladina, došlo k zatopení dutiny, a améby se dostaly do vody bazénu. Bohužel k několika nákazám stihlo dojít, než posléze améby zahubil chlór. Takto lze vysvětlit, proč přišla tato epidemie v několika vlnách. Pokud by vás zajímal osud Vrbenských lázní, tak nákazy už se tam rozhodně nikdo bát nemusí. V současné době jsou totiž v demolici. Objekt totiž chátral, a tak se jeho majitel rozhodl ho srovnat se zemí. Spekuluje se, že zde možná vyrostou nové bytové domy.
Nákaza je extrémně vzácná, přesto k ní dochází i v dnešní době
Ačkoliv je nákaza amébou velmi vzácná, pokud čtete zahraniční tisk, občas narazíte na případ ze světa, kdy k ní bohužel došlo. Například v roce 2024 Daily Mail informoval o třicetileté ženě, z Tchaj-wanu, která se amébou nakazila v tamním bazénu s umělými vlnami. Údajně trénovala surfování a zřejmě se jí voda infikovaná amébami dostala do nosu. Poté, co se u ní objevily záchvaty, bolesti hlavy a ztuhlost krku a ramen, vyhledala lékařskou pomoc. Bohužel však už bylo pozdě, o tři dny později zemřela v nemocnici.
Nebezpečí může číhat i ve sladké vodě, v roce 2023 zemřel muž pocházející ze státu Texas poté, co se koupal v jezeře poblíž města Austin. Hodně medializovaný byl případ nákazy z roku 2023. Batole z amerického státu Arkansas onemocnělo poté, co navštívilo vodní zábavní park. Chlapec bohužel nákaze podlehl. Následně bylo zjištěno, že nebyly dodrženy hygienické podmínky ve vodním parku, a tak došlo ke kontaminaci. V našich podmínkách je riziko nákazy minimální, ale obecné doporučení odborníků zní: vyhýbat se koupání v teplých vodách a nepotápět se, aby se případně voda nedostala do nosu.
Zdroje: Státní zdravotní ústav, Wikipedia – heslo Epidemie améby v Ústí nad Labem, Parazitologický ústav AV ČR, Český rozhlas České Budějovice, Ústecký deník, Daily Mail, Daily Mail, Daily Mail
