Článek
Marco Siffredy byl nadějným sportovcem
Marco Siffredi se narodil v malém francouzském městečku Chamonix-Mont-Blanc v roce 1979. Vyrůstal v lokalitě, která je doslova královstvím zimních sportů, v roce 1924 se zde dokonce konaly zimní olympijské hry. Místo je vyhledávané i milovníky adrenalinu a extrémních sportů. Není se tedy co divit, že i Marco Siffredi měl blízko k těmto zájmovým aktivitám už od malička. Jeho otec byl nadšenec do horolezectví a působil i jako horský vůdce. Horolezectví se věnoval i Marcův starší bratr, Pierre Siffredi, který tragicky zemřel, když jej zavalila lavina. Marco Siffredi se původně už od dětství věnoval lyžování, ale postupem času „přesedlal“ na snowboarding.
Na tento sport měl očividný talent, rychle se dostal do povědomí sponzorů, ostatních snowboardistů a diváků. Pyšnit se mohl několika vítězstvími včetně titulu mistra Evropy ve snowboardingu. Jeho pravou vášní byl ovšem extrémní snowboarding, sjíždění vrcholků hor a posouvání svých hranic. V tomto ohledu mu Chamonix brzy začalo být malé, a tak se přesunul i do jiných lokalit, sjel například horu Aiguille du Chardonnet či horu Tocllaraju v Peru. Do Himaláje zamířil poprvé v roce 1989, kdy na snowboardu zdolal horu Dorje Lhakpa.
Jako první sjel Everest na snowboardu
Marco Siffredi byl velmi ambiciózní a ničeho se nezalekl. Jeho snem bylo sjet nejvyšší horu světa na snowboardu. Dne 23. května 2001 se pokusil o to, aby se nesmazatelně zapsal do historie snowboardingu. Za použití kyslíku a asistence dvou terénu znalých Šerpů vystoupal na vrchol Everestu, odkud sjel dolů. Původně měl v plánu sjet „svatý grál snowboardingu“, trasu vedoucí přes úzký a strmý Hornbeinský kuloár, ale kvůli nedostatku sněhu musel improvizovat a pokračovat přes Nortonův kuloár. Navíc ještě musel narychlo za pomoci Šerpy opravit vázání na snowboardu. Nakonec vše ale dotáhl do zdárného konce, a jeho počin do historie vešel jako první souvislý sjezd nejvyšší hory světa na snowboardu. Byl to opožděný dárek k jeho 22. narozeninám, které oslavil den předtím.
Osudným se mu stalo neuposlechnutí Šerpů
Marco Siffredi však nedokázal pustit z hlavy to, že v roce 2001 nemohl projet trasou vedoucí přes Hornbeinský kuloár, a zdolat tak jednu z nejtěžších tras pro snowboardisty. Nedalo mu to, a v roce 2002 se do Nepálu vypravil znovu. Na místo dorazil v srpnu 2002 mimo hlavní sezónu, doufal, že už bude větší množství sněhu, a trasa tak bude sjízdná. Dne 8. září 2002 Marco Siffredi v doprovodu Šerpů opět dosáhl vrcholu Everestu. Byl extrémně vyčerpaný, výstup trval dlouhých 13 hodin. Jenže tentokrát mu opět počasí nepřálo. Šerpové jej varovali, že je špatné počasí, a měl by svůj záměr raději odložit na druhý den. Jenže Marco Siffredi je neuposlechl. Zřejmě si nechtěl nechat už podruhé utéct šanci pokořit „svatý grál snowboardingu“.
Na hodinku si odpočinul, pak sedl na snowboard a odjel. Šerpům zmizel za obzorem, když mířil směrem k Hornbein Couloir. Později toho dne Šerpové zahlédli siluetu muže, který klouzal dolů z hory. Jelikož v té oblasti kromě nich tou dobou nikdo jiný nebyl, hned věděli, že jde o Marca, který musel mít nehodu. Jeho tělo se nikdy nenašlo. Na počest jeho památky se uskutečnila bohoslužba, které se účastnili Šerpové, rodina i Marcovi přátelé. Marcova sestra dodnes odmítá uvěřit tomu, že při sjezdu zemřel, má svou teorii, že její bratr v pořádku trasu zvládnul a dnes žije v ústraní v místní komunitě.
Zdroje: All That's Interesting, Tranquil Kilimanjaro, Wikipedia – Marco Siffredi, Chamonix-Mont-Blanc
