Článek
Obří kruhový panelák přezdívaný „Bublik“ měl být řešením na bytovou krizi, se kterou se kdysi Sovětský svaz potýkal. Krize vznikla v důsledku přesunu obyvatel z vesnic do měst v rámci tehdejší politiky kolektivizace a také rozvoje průmyslu. Aby měli noví obyvatelé měst kde bydlet, začalo se s výstavbou panelových domů. Tyto stavby byly v té době novinkou, která nejprve byla zamýšlena jako levné a pouze dočasné řešení, nakonec ale byla celá řada paneláků postavena jako trvalé stavby. Ačkoliv paneláky na první pohled působí monotónně, některé z nich se přece jen vymykaly průměru – například kruhový panelový dům zvaný „Bublik“.
Pýcha sovětské architektury
Na konci 60. let minulého století navrhli architekti Eugene Stamo a Aleksandr Markelov skutečně pozoruhodnou stavbu – kruhový monstrózní panelák, který měl ukázat velkolepost sovětské architektury. Výstavba byla dokončena roku 1972. Průměr paneláku činil 155 metrů. Vzniklo zde 913 bytů na celkem 8 podlažích. Panelový dům měl celkem 26 vchodů, což se v praxi ukázalo jako problém, mnohdy totiž lidé měli problém najít ten správný. V prvním patře byly nebytové prostory – například kadeřnictví, lékárny či knihovny. Naplno byl využit i potenciál vnitrobloku, kam si obyvatelé paneláku mohli vyjít nadýchat se čerstvého vzduchu a posedět si v parku či vzít děti ven na hřiště. Byty byly světlé a poskytovaly pěkný výhled na město.
Problémem „Bubliku“ byla vyšší finanční nákladnost. Atypická stavba vyšla na více peněz než standardní budovy tohoto typu. Její zbudování také trvalo delší dobu a inženýři rovněž museli vymyslet způsob, jak rovnoměrně rozložit váhu budovy, kdy byl při realizaci použit poměrně komplikovaný systém železobetonových prstenců. Dalším mínusem bylo, že byty byly malé a špatně odhlučněné. I přes tyto všechny skutečnosti byly následně postaveny další dva takové paneláky v Moskvě. Byla to jakási výkladní skříň tehdejšího režimu.
Dnes je „Bublik“ obklopen zelení
V současnosti jsou tyto typy budov připomínkou tehdejší sovětské architektury. V moskevském „Bubliku“ lidé stále bydlí. Stavba byla v posledních letech rekonstruována. Byly zde instalovány nové výtahy a předělávala se i jádra některých bytů. I okolí slavného paneláku dnes vypadá jinak, je zde více zeleně než kdysi. Stavba slouží i k dalším účelům, je to oblíbené místo pro fotografování, výstavy či filmová promítání. Rozhodně se nejedná o jedinou kruhovou stavbu v Rusku, známý je například dům kruhového tvaru ležící na řece Fontanka, která protéká centrem Petrohradu. Vznikl začátkem 20. let 19. století, tedy ještě dříve než „Bublik“. Stavba sloužila původně jako sídlo obchodníka Ustinova, který chtěl mít soukromý dvůr skrytý před zraky sousedů a zároveň mělo být v domě spoustu světla. Bydleli zde například i příbuzní slavného spisovatele Puškina. Dnes jsou zde kanceláře.
Zdroje: Russia Beyond, Nickey's Circle, Senses Atlas, Dotyk, Petersburg24
