Mořští cikáni z kmene Bajau pod vodou vydrží až 13 minut. Svůj věk neznají, nepřijde jim to důležité

Kmen Bajau pochází z Malajského poloostrova v jihovýchodní Asii. Legenda praví, že kdysi žili lidé Bajau na souši, kde měli své království. Jednoho dne však přišla velká bouře, a v jejím důsledku si královu dceru odneslo moře. V jiné verzi příběhu ji zase unesl jiný kmen. Ať tak či onak, dle pověsti král rozkázal, aby se jeho poddaní vydali dceru hledat na širém moři. Když se vrátili s nepořízenou, král se nesmírně hněval. Vykázal je ze souše, a museli navěky žít jako mořští nomádi.

V současné době pobývají členové kmene v oblasti Indonésie a Filipín. Tito „mořští cikáni“, jak se jim rovněž přezdívá, žijí na lodích či v domcích postavených na vodě. Pobyt na pevnině je neláká, a tak na ni vstoupí pouze výjimečně. Jejich domovem je moře. Díky odlišnému způsobu života se u nich vyvinuly excelentní potápěčské dovednosti.

Kmen Bajau se může pochlubit mimořádným prvenstvím. Jeho členové jsou zřejmě prvními lidmi, kteří jsou geneticky adaptovaní pro potápění, jak uvádí studie publikovaná v časopise Cell. Zatímco lidé jinde na světě pod vodou vydrží sotva pár vteřin, někteří možná i pár minut, lidé z kmene Bajau jsou v potápění přeborníci. Pod vodou zvládnou plavat až 13 minut a ponoří se přitom do hloubky až 60 metrů.

Tuto úžasnou schopnost získali po staletích strávených životem na moři, které je jejich domovem. Výzkumníci, kteří se na kmen zaměřili, zjistili, že lidé z kmene Bajau mají o 50 procent větší slezinu než jejich suchozemští „sousedé“. To jim dle teorie vědců umožňuje vydržet pod vodou delší dobu a potopit se hlouběji. Před ponorem si nasazují dřevěné brýle a následně se potápějí, aby ulovili ryby nebo nasbírali jiné dary moře, se kterými následně obchodují. Takto si vydělávají na živobytí.

Kmen Bajau žije relativně izolovaně od zbytku světa, a tak se v mnohém odlišuje. Jeho příslušníci například neřeší svůj věk. Nejsou vedeny žádné záznamy o tom, kdy se kdo narodil či zemřel. Narozeniny neslaví, není to pro ně podstatná věc. Je to velký kontrast oproti západní civilizaci, ve kterém sílí kult mládí a lidé svůj věk mnohem více řeší. Dalším překvapivým faktem je to, že ačkoliv celý život žijí na moři, zemřelé pohřbívají na pevnině. Děje se tak ze dvou důvodů. Tím prvním je, že kmen Bajau hoduje na rybách, které uloví, a tak se mu příčí myšlenka, že by si mohli pochutnávat na rybě, která předtím mohla jíst tělo jejich blízkých.

Rovněž hraje roli náboženství, příslušníci kmene Bajau jsou totiž muslimové a dodržují pohřební praktiky spjaté s islámem. Co se týče sňatků v kmeni, kdysi zde panovala sociální hierarchie a bylo dáno, kdo si koho vezme, dnes už toto není pravidlem. Také dnes běžně členové tohoto kmene uzavírají manželství i s lidmi z jiných kmenů.

Po celá staletí měl život v kmeni Bajau svůj řád, ten se ale začíná vlivem modernizace bortit. Klimatické změny, nařízení místních vlád i nadměrný rybolov pro ně znamenají nové výzvy. Také musí bojovat se znečištěním moře, kdy jim mnohdy hory odpadků připlavou až na práh jejich domů, které staví na vodě. Někteří členové kmene se proto rozhodli opustit život na moři a usadili se na souši.

Mnohdy jejich začátky nejsou snadné, protože formálně nejsou členy žádného státu. Bez občanství nemohou volit, posílat děti do školy či získat cestovní doklady. Alespoň se však dorozumí, ačkoliv mají svůj vlastní jazyk, ovládají indonéštinu a někdy rozumí i dalším jazykům. Stále však existují příslušníci kmene, kteří ctí tradice a žijí stejným životem, na jaký byli zvyklí po staletí. Jestli ale do budoucna tito mořští nomádi odolají vnějším vlivům a zachovají si svou jedinečnou kulturu a výjimečné schopnosti, zůstává otázkou.

Zdroje: Tribes World, The Guardian, History Enhanced, National Geographic, Daily Mail,Jeon, Kyoungho. The Life and Culture of the Bajau, Sea Gypsies. Journal of Ocean & Culture. December 2019, s. 39-57, dostupné zde.