Neohrožený pilot Maresjev létal i po amputaci nohou. Aby si zachránil život, 18 dnů se plazil sněhem

Alexej Petrovič Maresjev se narodil 20. května 1916 v Moskvě. Vyrůstal ve městě Kamyšin, které se nachází v blízkosti Volgogradské přehrady. Od malička byl považován za nejslabšího ze čtyř sourozenců. Od dětství jej totiž trápily zdravotní problémy. Stěžoval si zejména na časté bolesti kloubů. Po nástupu do školy musel chodit každý den čtyři kilometry pěšky, což mu činilo velké problémy. Někdy až takové, že jej bratr musel podpírat cestou zpátky. I přes veškeré nesnáze, kterými si procházel, nikdy nepřestal věřit, že se mu splní jeho velký sen – stát se pilotem. V mládí totiž viděl film z produkce sovětské vlády o letectví, kterým byl doslova fascinovaný.

Po dokončení školy se mu ale sen vzdaloval. Namísto absolvování kurzů letectví totiž nastoupil jako dělník do továrny. Stal se členem komunistické mládežnické organizace a doufal, že se mu podaří dostat se do armády. Namísto toho byl v roce 1932 vyslán do Komsomolsku na Amuru, kde se měl podílet na výstavbě města. Maresjev nejprve nechtěl odjet, ale nakonec si dal říct, což se ukázalo jako velmi dobré rozhodnutí. Tamní podmínky byly totiž doslova balzámem na jeho revmatismus. Jeho zdravotní stav se zlepšil a také se Maresjev naučil klíčové dovednosti pro přežití a zvykl si na drsné a chladné klima. Tehdy ani netušil, jak se mu tyto zkušenosti jednou budou náramně hodit.

Po návratu domů se přiblížil k vysněné profesní dráze, když začal pracovat jako technik u sovětského letectva. Ačkoliv ho studování leteckých konstrukcí bavilo, stále se toužil prosadit jako pilot, a tak se zapsal do Vojenské letecké školy. Brzy se ukázalo, že Maresjev byl skutečný talent, od počátku patřil k nejnadanějším žákům. V roce 1940 školu dokončil, a stal se tak profesionálním pilotem.

Dne 22. června 1941 nacistické Německo napadlo Sovětský svaz. Maresjev byl následně odvelen na frontu, kde působil jako stíhací pilot. I zde exceloval, začátkem roku 1942 už měl na kontě čtyři vítězné souboje ve vzduchu. Osudným se mu stal čtvrtý duben 1942, kdy byl jeho letoun při boji zasažen. Maresjev díky svým schopnostem ještě dovedl s hořícím letadlem přistát uprostřed hustých lesů, ale při dopadu byl těžce zraněn a nemohl chodit. Ocitl se v opravdu nezáviděníhodné situaci, jelikož letadlo spadlo na území toho času okupovaném Němci. Maresjev dobře věděl, že nepřátelé jsou blízko. Avšak touha přežít byla silnější než strach, a tak se začal plazit skrze zasněžený les. Jen těžko si dovedeme představit, jak náročná taková cesta musela být. Při boji o holý život uplatnil své zkušenosti při pobytu v Komsomolsku.

Jeho náročná cesta trvala nepředstavitelně dlouhých 18 dní. Podařilo se mu nestřeženě se proplazit až do bezpečí. Lékaři pro něj však měli špatné zprávy. V důsledku zranění a pobytu v extrémních podmínkách bylo nutné, aby mu byly amputovány obě nohy pod kolenem. Následně dostal protézy a byl odhodlaný vrátit se zpět do boje. Při zkušebním letu všem dokázal, že na to má. Po návratu do armády se mu hned na úvod povedlo sestřelit tři nepřátelské stíhačky. Na konci války bylo jeho celkové skóre 11 sestřelených německých letadel a 86 bojových letů. Za svou odvahu a statečnost obdržel nejvyšší vojenské vyznamenání – Zlatou hvězdu Hrdiny Sovětského svazu.

Ačkoliv byl v očích mnohých hrdinou, on sám se tak nikdy necítil. V jednom rozhovoru kdysi řekl: „Na tom, co jsem udělal, není nic mimořádného. Skutečnost, že se ze mě stala legenda, mě štve.“ Po zbytek života Maresjev pomáhal válečným veteránům, jejichž práva hájil. Navzdory handicapu sportoval a udržoval se v kondici. Oženil se a měl dva syny. Také studoval na univerzitě a roku 1956 získal doktorát v oboru historie. Zemřel ve věku 84 let v rodné Moskvě. Stalo se tak těsně před plánovanou oslavou jeho 85. narozenin.

Jeho životní osud však nezůstal zapomenut. Inspiroval totiž román Příběh opravdového člověka z pera ruského spisovatele Borise Nikolajeviče Polevého. Autor v minulosti působil i jako novinář a s Maresjevem dělal rozhovor. Jeho silný životní příběh se mu vryl do paměti tak, že se rozhodl na něm vystavět svůj román. Pro knižní účely bylo jméno Maresjev změněno na Meresjev. V knize je Meresjev líčen jako ideální sovětský hrdina se všemi požadovanými ctnostmi. Román slavil velký úspěch, roku 1954 bylo vytištěno 2,34 milionů exemplářů. Nutno však podotknout, že kniha měla velkou podporu ze strany komunistické propagandy. Na základě tohoto literárního díla vznikla také stejnojmenná opera a film.

Zdroje: 100 + 1, War History Online, All That's Interesting, SP's Aviation, Wikipedia – hesla Alexej Petrovič Maresjev, Příběh opravdového člověka