Článek
Stejně tak, jako se stále vyvíjí český jazyk, se v naší historii měnila i oblíbenost křestních jmen. Každá doba měla své favority, ať už to byla jména staročeského, germánského, hebrejského či románského původu. Pojďme se tedy ohlédnout zpátky a zjistit, jak se oblíbenost křestních jmen u nás vyvíjela.
Staročeská jména
Začněme obdobím do roku 1300, pro které byla typická staročeská jména, mezi která patří Ludmila, Václav, Jaroslava, Jaromír, Bořivoj, Ctirad, Dalibor či Přemysl. Kdysi lidé pečlivě vybírali křestní jméno s ohledem na to, že věřili, že jeho význam se skutečně přenese do osobnosti potomka. Dokonce byli někteří lidé v té době přesvědčeni, že jméno dovede ochránit i před neštěstím či smrtí. Už tehdy se objevovala cizí jména přejatá z němčiny, například Konrád. Přejímání cizích křestních jmen tedy není žádnou novinkou, a proto je zvláštní slýchat v dnešní době nářky nad tím, že české děti dostávají cizí jména.
Ačkoliv se dlouhou dobu zdálo, že jsou staročeská jména na ústupu, v současné době se k nim někteří rodiče vrací. Platí to ovšem jen pro některá z nich, příkladem může být Vojtěch, který dle dat Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) z roku 2019 obsadil 7. místo v žebříčku nejoblíbenějších jmen u nás. Z dívčích jmen, které se vrací do módy, jmenujme třeba Jenovéfu, tak se například jmenuje dcera českého zpěváka Tomáše Kluse. Obecně jsou ale staročeská jména spíše na ústupu. Zatímco v roce 1950 obsadila Ludmila 9. příčku v žebříčku oblíbenosti jmen u nás, v roce 2019 jí naleželo 160. až 186. místo.
Křesťanská a vlastenecká jména
Od čtrnáctého století až do poloviny 18. století pak můžeme pozorovat nárůst obliby křesťanských jmen v našich končinách. Celá řada z nich je populární i v dnešní době, namátkou uveďme jména Ondřej, Mikuláš, Petr, Jan, Daniel, Marie či Anna. Tato jména u nás postupně začala převládat. Obliba jednotlivých jmen se měnila s ohledem na dějinné události, kupříkladu v 15. století byl v popředí Jiří, přispěla k tomu popularita Jiřího z Poděbrad.
Zatímco v této éře lidé pojmenovávali své děti po panovnících, apoštolech či světcích, dnes se děje v podstatě to samé, jen se proměnily „ikony“, ke kterým lidé vzhlíží. I v současné době se lidé nechávají inspirovat, jen šlechtice a biblické postavy nahradili seriáloví hrdinové či oblíbení herci. Důležitým milníkem je pak 16. století, kdy se ve větší míře začala používat dvě křestní jména. Původně to bylo typické pro urozené, ale později si tento trend oblíbili měšťané, a nakonec i prostí lidé.
Za zmínku určitě stojí tzv. vlastenecká jména, která se připojovala k jménům církevním. Jednalo se o složeniny, část jména byla přejatá a část nově vytvořená. Příkladem těchto jmen je Jaroslav, Vlastimil, Vratislav, Bohuslav či Stanislav. Postupně se objevují i další jména, například Božena.
Oblíbená jména v 50. letech 20. století
Po skončení druhé světové války v roce 1945 přichází další významný mezník týkající se proměny křestních jmen u nás. Zejména mizí církevní vliv, zato je výběr jména korigován předpisy matrik. Stejně jako v minulosti mají na oblibu jmen vliv kulturní, domácí i zahraniční události. Tím, jak se svět pomalu, ale jistě propojoval, se k nám začala dostávat i exotická jména, například Lejla. Stále ale převažovala „klasická“ jména, která u nás byla dobře etablovaná. Pokud nahlédneme do statistik ČSÚ z roku 1950, tak zjistíme, že mezi desítku nejpopulárnějších dívčích jmen patřila Marie, Jana, Věra, Anna, Eva, Jaroslava, Hana, Alena, Ludmila a Helena. Nejoblíbenějšími jmény pro chlapce pak byl Josef, Jiří, Jaroslav, Jan, František, Miroslav, Zdeněk, Václav, Pavel a Karel.
Některá jména z výše zmíněných jsou stále velmi trendy i dnes. Dle statistiky oblíbenosti křestních jmen u nás, kterou zpracoval ČSÚ v roce 2019, skončila Anna na druhém místě v žebříčku dívčích jmen, stejná příčka patřila v žebříčku chlapeckých jmen Janovi. Obecně ale popularita jmen, která byla v kurzu v dětství našich babiček, spíše upadá. Z dívčích jmen jmenujme Jaroslavu, která se v roce 1950 stala šestým nejoblíbenějším jménem, ale propadla se až na 160. až 186. místo. Podobně je na tom i Helena, která byla 10. nejpopulárnějším jménem v 50. letech 20. století, ale v roce 2019 obsadila 108. až 119. místo. Co se týče chlapeckých jmen, velký pokles je znatelný u Zdeňka, Oldřicha a Miroslava.
Jména populární v současnosti
Poslední statistiku ČSÚ vydal v roce 2019, od té doby nemáme další data. Mezi nejpopulárnější dívčí jména současnosti patří například Eliška, Adéla, Tereza, Sofie, Ema, Nela, Anežka či Rozálie. Z chlapeckých jmen se těší oblibě Jakub, Tomáš, Matyáš, Matěj, Antonín či Štěpán. Pokud bych mohla zmínit jeden postřeh z mojí „sociální bubliny“, tak by to byl nárůst zahraničích a originálních jmen. Čím dál častěji vídám, že rodiče k typicky českému příjmení volí „světové“ jméno, kupříkladu Elizabeth, Mateo, Theo, William, Rosie či Emily.
V současné době také dle mého pozorování narůstá snaha pojmenovat potomka tak, aby bylo jeho jméno pokud možno unikátní, ve smyslu, že bude v Česku například jediný s takovým křestním jménem. Z nedávné doby si vybavím například influencerku Dominiku Myslivcovou, která dala svému chlapečkovi jméno Derian. Pokud bych si mohla troufnout odhadnout vývoj popularity jmen v Česku, myslím, že stálice jako Elišky a Jakubové budou na předních příčkách ještě dlouho. Vlivem globalizace však budou čím dál častější i jména přejatá ze zahraničí a přibývat bude i netradičních jmen, ve snaze učinit svého potomka výjimečným.
Zdroje: ČSÚ, TN CZ, Trendy křestních jmen, Mášová, Martina. Jména a tradice v českých a německy mluvících zemích: Využití v pedagogické praxi. Olomouc, 2007. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, dostupné zde.
