Článek
Simo Häyhä přišel na svět dne 17. prosince 1905. Narodil se a vyrůstal v malé finské obci Raujärvi, která leží poblíž hranic s Ruskem. Simo Häyhä byl už od malička zvyklý na drsné podmínky, tuhé zimy a mráz. Potravu zvládl obstarat sám, byl velmi zdatným lovcem. Rád chodíval do lesů a zvěř střílel puškou. Ačkoliv navenek mohl působit jako drsňák, který se ničeho nezalekne, ti, kteří ho znali, jej popisovali jako veselého, slušně vychovaného a introvertního člověka.
Zimní válka
V roce 1925 nastoupil Simo Häyhä vojenskou službu. Jelikož byl zkušeným lovcem a skvěle střílel, bylo rozhodnuto, že i v armádě zastane úlohu odstřelovače. Své schopnosti mohl předvést naplno poté, co 30. listopadu 1939 Sovětský svaz zaútočil na Finsko. Finské armádní síly byly v početní nevýhodě, disponovaly počtem cca 160 000 mužů oproti 450 000 vojákům, které nasadil Sovětský svaz. Ten měl převahu i co se týče techniky. Z tohoto důvodu se tehdejší sovětský vůdce Josif Stalin domníval, že by Finsko mohly sovětské armádní síly ovládnout za pár týdnů.
Narazil ale na silný odpor – Finové se rozhodně nehodlali vzdát bez boje. A tak začal konflikt, který dnes nazýváme zimní válka. Finové si byli moc dobře vědomí toho, že Rusko má početní převahu, co se týče lidí i techniky, a tak zvolili raději taktiku, kdy využili znalosti terénu a útočili v menších skupinách, kdy udeřili a opět zmizeli. Využívali přitom i lyže a zápalné Molotovovy koktejly.
Vysloužil si přezdívku Bílá smrt
Právě v zimní válce sehrál sniper Simo Häyhä podstatnou úlohu. Velmi si cenil svobody a byl odhodlaný za ni bojovat. Jeho výhodou byla znalost místní přírody. Aby co nejméně poutal pozornost, oblékl si na sebe teplý bílý oblek, který ho chránil před mrazem. Na ruce navlékl rukavice z kožešiny a na obličeji nosil masku. Zpočátku byl přidělen k pěší divizi, která měla na starost oblast řeky Kollaa. Probíhaly zde nelítostné boje v mínus 30 stupních Celsia a v hlubokém sněhu.
Simo Häyhä
Díky jeho maskování a brilantním střeleckým dovednostem se mu velmi dařilo v boji proti nepříteli. Během třech měsíců měl zabít přibližně 500 rudoarmějců. Říkalo se o něm, že jen málokdy minul svůj cíl. Netrvalo dlouho, a vysloužil si přezdívku „Bílá smrt“. Někdy se o něm také hovoří jako o „nejlepším odstřelovači všech dob“. Zajímavostí je, že zatímco ostatní stříleli z v té době moderních pušek, sniper Simo Häyhä dával přednost pušce Mosin-Nagant M28 s mechanickými mířidly. Její hlavní výhodou bylo, že mechanická mířidla neodrážela světlo. Ví se také, že někdy používal i samopal Suomi a po kapsách nosil ruční granáty a armádní nůž.
Pro Sověty byl tento obávaný odstřelovač jedním z hlavních cílů, ale nedařilo se jim ho zlikvidovat. Vypráví se například příběh, kdy vyslali předního sovětského odstřelovače, aby jej zabil, ale Simo Häyhä se vydržel schovávat celý den a v nestřeženém okamžiku, kdy už se sovětský sniper chystal k odchodu, jej Simo Häyhä střelil do hlavy. Ve finské armádě o něm kolovaly různé příběhy a celkově existence tohoto „přízraku“ zapříčinila, že se zvedla morálka finských vojáků.
V roce 1940 se Simo Häyhä dočkal oficiálního ocenění od finské vlády, za své schopnosti v boji obdržel Kollaův kříž a pušku vyrobenou na zakázku. Dne 6. března 1940 byl v boji Simo Häyhä těžce zraněn v obličeji. Na týden upadl do kómatu, ale naštěstí se z něj probral. Tou dobou už byl podepsán mír. Finové ztratili přibližně 30 procent svého území. Ztráty byly ovšem i na straně Sovětského svazu, odhaduje se, že v zimní válce padlo 130 000 sovětských vojáků.
Po válce se neměl kam vrátit
Hrdina zimní války Simo Häyhä se po jejím skončení neměl kam vrátit, jeho domov se totiž nalézal na území, o které Finsko přišlo. O jeho pozdějším životě toho moc nevíme z důvodu, že si chránil své soukromí a žil klidný život v ústraní. Z pár rozhovorů, které novinářům dal, je patrné, že to byl velmi skromný člověk. Neustále zdůrazňoval, že jen dělal to, co se po něm chtělo. Když byl tázán, co z něj udělalo tak skvělého střelce, odpověděl, že praxe.
Dodnes se o něm dodnes mluví jako o nejlepším odstřelovači všech dob. Střelba byla jeho životní vášní, po skončení války se nadále věnoval lovu, známo je, že se účastnil i loveckých výprav spolu s tehdejším finským prezidentem Urho Kekkonenem. Simo Häyhä zemřel dne 1. dubna 2002 ve věku 96 let. Jeho jméno dodnes nese soutěž elitních finských odstřelovačů.
Zdroje: All That's Interesting, Prima Zoom, Sabaton, Daily Mail, Wikipedia – heslo Simo Häyhä
