„Švédský Fritzl“ svou oběť omámil jahodami: Isabel skončila ve sklepním vězení, které budoval 5 let

Na první dojem mohl 38letý Martin Trenneborg působit jako dobrá partie a sympatický mladý muž. Pracoval jako lékař a žil poklidně na svém venkovském sídle v Knislinge na jihu Švédska. Zdání ale někdy klame, a tak to bylo i v jeho případě. Trenneborg měl problém seznámit se a v jeho životě mu partnerka chyběla natolik, že se v jeho choré mysli zrodil šílený plán: unést nějakou ženu a tu věznit u sebe doma.

Pro tyto účely začal v roce 2010 budovat jakési sklepní vězení, které situoval pod svou kůlnou. Vybudoval zde zvukotěsný betonový bunkr, který měl zaručit, že už mu jeho oběť nikam neuteče a nikdo neuslyší její volání o pomoc. Celý prostor se nacházel za dvojitými bezpečnostními dvěřmi opatřenými elektronickým zámkem. Rozloha sklepa byla 60 metrů čtverečních a nacházela se zde kuchyňka, ložnice i koupelna.

V roce 2015 si jako svou oběť Trenneborg vyhlédl pohlednou blondýnu Isabel Eriksson. Ta v té době pracovala jako společnice. Představil se jí pod falešnou identitou, tvrdil, že je americký burzovní makléř, který je ve Švédsku sám a hledá placenou společnost. První schůzka proběhla u Isabel doma, v jejím bytě ve Stockholmu. Vše proběhlo dle Trenneborgových představ, měli si o čem povídat, a nakonec došlo i na pohlavní styk. Domluvili se, že se uvidí znovu. Jenže to Isabel netušila, že Trenneborg od svého zvráceného plánu neupustil, ba naopak, začal intenzivně pracovat na realizaci jejího únosu.

Na druhé rande přinesl jahody a šampaňské, což se mohlo jevit jako romantické překvapení, ale ve skutečnosti to se jednalo o past. Ovoce totiž bylo napuštěné rohypnolem, což je léčivo se sedativními účinky. Po chvíli, kdy Trenneborg krmil nic netušící Isabel jahodami, upadla do hlubokého spánku. Trenneborg došel do auta pro předem připravený invalidní vozík, do kterého svou oběť naložil. Následně ji odvlekl do auta a během několik hodin trvající jízdy jí ještě podával tišící léky. Isabel byla ve stavu, kdy se nemohla bránit, a byla ponechaná napospas svému únosci, který ji odvezl k sobě domů, kde pro ni měl již připravené sklepní vězení, kde ji plánoval roky držet.

Když Isabel přišla k sobě, čekal ji pořádný šok. Naposledy si pamatovala, jak jí jahody a konverzuje s Trenneborgem, nyní se ale nenacházela ve svém bytě, ale byla v jí neznámém sklepním prostoru a hleděla na svého únosce, který si pohodlně hověl na židli a upřeně se na ni díval. Asi těžko si můžeme představit, co v ten moment Isabel prožívala. Trenneborg jí suše oznámil, že ji unesl a varoval ji, aby se ani nepokoušela utéct, protože celý prostor zbudoval jako bankovní trezor, ze kterého není úniku. Rovněž chtěl vědět, zda si přeje nějaké úpravy bunkru, protože byl přesvědčený, že v něm stráví dlouhé roky. Unesené ženě odebral i krevní vzorky, které v laboratoři náležící k jeho pracovišti otestoval s cílem zjistit, zda Isabel netrpí pohlavně přenosnou chorobou. Také ji donutil brát antikoncepci a řekl jí, že s ní hodlá mít nechráněný styk.

Dodal, že odteď je jeho partnerkou a přeje si, aby se tak chovala. Když se rozrušená Isabel pokusila bránit se a uniknout, přemohl ji a řekl jí, že příště ji řetězem připoutá k posteli, pokud by se znova pokusila vzdorovat. Poslušnost své oběti Trenneborg několikrát testoval. Jednou například přišel se zbraní v ruce, kterou podal Isabel. Řekl jí, že je odemčeno a pokud jej zastřelí, je volná. Psychicky zlomená Isabel únosci ale zbraň vrátila, jelikož tušila, že je to jeden z jeho způsobů, jak si vyzkoušet, jak se zachová.

Trenneborg se z médií dozvěděl, že policie začala po Isabel pátrat, což mu dělalo starosti, a přemýšlel, co by bylo v dané situaci nejlepší udělat. Rozhodl se pro riskantní krok, kdy naložil Isabel do auta a odjel s ní na policejní stanici. Cestou jí dal instrukce, co má strážcům zákona přesně říct. Byl si neochvějně jistý, že Isabel má pod kontrolou, a tak ho na slovo poslechne a potvrdí vymyšlenou verzi o tom, že ve skutečnosti Isabel nezmizela, ale tvoří nyní šťastný pár s Trenneborgem, se kterým žije. Jenže věci nešly podle jeho plánu, jakmile byla unesená žena s kriminalisty o samotě, řekla jim vše o únosu. To samozřejmě vedlo k zatčení Trenneborga. Celý případ byl medializovaný a novináři psali o Trenneborgovi jako o „švédském Fritzlovi“, naráželi přitom na podobnost s případem Josefa Fritzla z Rakouska, který ve svém sklepě 24 let držel a zneužíval svou dceru.

Soud Trenneborga poslal na 10 let za mříže, vyššímu trestu unikl jen díky tomu, že se obžalobě nepodařilo prokázat, že by Isabel znásilnil, ale důkazy naznačovaly, že ji mohl zneužít, když byla nadopovaná sedativy. Trenneborg se proti rozsudku odvolal, a nakonec dostal ještě o dva roky nižší trest. Dnes už je z vězení venku, změnil si jméno a žije na neznámém místě. Isabel Eriksson se dlouho z traumatu vzpamatovávala, dnes se živí jako koučka, která pomáhá mužům se seznamováním. O svém zajetí napsala knihu You Are Mine (Jsi má), nedávno byl případ zpracován i jako dokument The Bunker (2024).

Zdroje: Daily Mail, The Times, Independent, Mirror, Vice