Článek
Přednášku Tererai Trent jsem si kdysi vyslechla naživo v rámci globálního summitu, který se uskutečnil v roce 2016 v Praze. Její životní příběh mě velmi zaujal, dokazuje totiž, že pokud si něco usmyslíte a odhodlaně si za tím jdete, můžete uspět. Tererai Trent jej také sepsala ve své knize Dívka, která zakopala svůj sen do plechovky. Jak se z dívky v zapadlé africké vesnici dovedla stát humanitární pracovnicí, bojovnicí za práva žen, odbornicí na rozvojovou politiku, pedagožkou a mentorkou?
Vyrůstala v zapadlé vesnici v Zimbabwe
Tererai Trent vyrostla v malé zapadlé vesnici v Zimbabwe. Narodila se do rodiny pastevců dobytka. V domě nebyla tekoucí voda ani elektřina. Její životní cesta se zdála být jasně daná, ale Tererai už od mládí nechtěla zastávat tradiční ženskou roli. Snila o tom, že se bude vzdělávat, touha po studiu byla jejím hnacím motorem. Avšak ze strany rodiny se jí nedostávalo pochopení. Bolestnou vzpomínkou pro ni byla situace, kdy otec směrem k bratrům prohlásil: „To jsou živitelé zítřka. Musíme je vzdělávat. Musíme je poslat do školy. Dívky se vdají.“
Jenže Tererai se touhy po vzdělání vzdát nechtěla, a tak se začala učit potají. Půjčovala si knihy od bratra, díky nim se naučila číst a psát. Netrvalo však dlouho, a její otec přišel na to, že Tererai se snaží potají studovat. O všem věděla i místní učitelka, která jejího otce prosila, ať ji zapíše do školy. Ten nakonec svolil, ale Tererai ve škole dlouho nevydržela.
Manželství s tyranem
Ačkoliv by se mohlo zdát, že se vše vyvíjelo nadějně, ale když bylo Tererai 11 let, byla nucena se provdat. Se školou byl konec, její manžel neměl pro vzdělávání pochopení. „Když si můj manžel uvědomil, že chci mít vzdělání, zbil mě. Z tohoto životního období mám noční můry,“ uvedla Tererai Trent v jednom z rozhovorů. Navíc už se Tererai nerozhodovala jen sama za sebe, v 18 letech byla již matkou třech dětí. Zdálo se téměř nemožné opustit život ženy v domácnosti.
Své sny zakopala do plechovky
Osobou, která jí dodala naději, že by nemusela strávit zbytek života takto, byl Jo Luck, generální ředitel globální neziskové organizace Heifer International. Ten Tererai řekl, že pokud bude věřit ve své sny, stanou se dosažitelnými. Tererai Trent se rozhodla, že si své sny sepíše na papír. V dopise psala o tom, že odcestuje do Spojených států amerických, kde získá vysokoškolské vzdělání.
Tou dobou neměla ani maturitu. Papír s popisem svého vysněného života srolovala do plechovky, kterou následně zakopala pod kámen. „Pro mě jako pro ženu bez vzdělání bude život nadále obtížný. Opravdu v tyto sny věřím a doufám, že jednoho dne budu pomáhat chudým dívkám a ženám,“ napsala tehdy.
Podařilo se jí splnit si své cíle
Sen se jí nakonec splnil. Trvalo jí osm let, než dálkově vystudovala a získala středoškolské vzdělání. V roce 1998 se jí podařilo přestěhovat se do americké Oklahomy, kam přijela spolu s manželem a tehdy už pěti dětmi. Na cestu jí přispěla matka a lidé z vesnice. Ačkoliv se vše mohlo zdát zalité sluncem, nebylo tomu tak. Její manžel ji stále týral, a tak byl v roce 2003 z tohoto důvodu deportován.
Tererai začala studovat na vysoké škole, zaujal ji obor související se zemědělstvím. Nejprve získala bakalářský diplom, posléze magisterský. Vrátila se do rodného Zimbabwe, aby vykopala onu plechovku, ve které byl seznam jejích snů. Jeden po druhém si je odškrtávala. Tím největším byl doktorát, tohoto cíle dosáhla v roce 2009. Také si v Americe našla novou lásku, znovu se provdala za odborníka na patologii rostlin, Marka Trenta. V současné době se Tererai Trent angažuje v rozvojové pomoci, spolupracuje s významnými humanitárními organizacemi a snaží se podporovat vzdělanost. Vzdělání je podle ní cestou, jak se lidé mohou vymanit z chudoby.
Zdroje: Tererai Trent International, Oprah, Kikki K
