Únos letu 305: Tajemný D. B. Cooper vyskočil padákem i s výkupným. FBI ho nikdy nedopadla

Psal se 24. listopad 1971 a 36 cestujících se na Den díkůvzdání přepravovalo letecky z amerického Portlandu do Seattlu. Mezi nimi byl i muž, který později vešel do historie jako D. B. Cooper. Jeho pravou identitu ale dosud neznáme. Tajemný elegán měl toho dne na sobě černé brýle a tmavý oblek. Svědci později vypověděli, že se jednalo o tmavovlasého muže bílé pleti ve středním věku. V ruce nesl černý kufřík. Jednosměrnou letenku zaplatil hotově a jméno na ní znělo Dan Cooper (později bylo zkomoleno na D.B. Cooper). Na první pohled nebudil žádné podezření, a když se posadil na své sedadlo 18E a objednal si bourbon a limonádu, nikdo netušil, co má za lubem.

V momentě, kdy letadlo vzlétlo, D. B. Cooper začal realizovat svůj plán. Letuška Florence Schaffner Northwest Orient Airlines od něj obdržela psaný vzkaz. Nejprve na něj nereagovala, protože si myslela, že je to jen další z mužů, který se jí snaží dát své číslo. Když se k ní ale naklonil a pošeptal jí, že se má na vzkaz podívat, protože má bombu, letuška zkoprněla. Posléze otevřel kufřík, ve kterém skutečně byl podezřelý předmět připomínající nálož a drát. D. B. Cooper požadoval 200 000 dolarů v hotovosti, pakliže by mu nebylo vyhověno, vyhrožoval, že bombu odpálí. Kromě peněz chtěl navíc ještě čtyři padáky.

Florence Schaffner následně o vzniklé situaci informovala piloty, kteří se spojili s FBI. Agenti úřadu začali připravovat bankovky pro předání, přičemž si samozřejmě zaznamenali, o jaké konkrétní šlo, dokonce každou jednu vyfotografovali. Vyšetřovatelům také vrtalo hlavou, proč zrovna čtyři padáky. Měl snad D. B. Cooper na palubě komplice? Nebo se chystal unést i někoho z posádky? Tvrdil, že jakmile dostane výkupné, nechá všechny odejít.

Letadlo nakonec přistálo v Seattlu. D. B. Cooper pověřil Florence Schaffner komunikací mezi ním a posádkou. Další ze stevardek, Tina Mucklow, dostala za úkol donést peníze, dále D. B. Cooper obdržel i 4 padáky, jak si přál. Jeden ze záložních padáků, který Cooper dostal, byl však jen cvičný padák, který byl nefunkční. Cestujícím bylo nařízeno zůstat v klidu sedět. Jakmile byla hotovost spolu s požadovanými padáky v letadle, splnil D. B. Cooper svůj slib a nechal odejít všechny pasažéry. Kdo však musel zůstat, byla posádka letu 305. Technikům bylo nařízeno doplnit palivo. Mezitím si únosce letadla prohlížel bankovky. Stevardka Tina Mucklow zavtipkovala, zda by také nemohla dostat jeden balík, k jejímu překvapení jí ho D. B. Cooper podal, což samozřejmě odmítla s odvoláním na firemní etiku. Poté únosce letadla nařídil pilotům, aby opět vzlétli a zamířili do Mexico City a také jim nadiktoval technické požadavky, které mají při letu plnit, včetně ponechání kabiny nenatlakované. Pilot namítl, že tak daleko nelze s těmito požadavky letět, a tak byla cílová destinace změněna na Renu v Nevadě.

Posledním člověkem, který kdy D. B. Coopera viděl na palubě letadla, byla stevardka Tina Mucklow. Personálu se podařilo uprosit ho, aby je nechal jít do pilotní kabiny. Tina Mucklow byla poslední z posádky, která D. B. Coopera viděla. Předtím, než odešla do pilotní kabiny, zeptala se ho, zda chce pokyny k padákům, na což odpověděl, že ne. Poté peníze přendal z látkové tašky do vaku, který si vyrobil z jednoho z padáků. Jak byli všichni z posádky pryč, vyskočil D. B. Cooper i s penězi z letadla. Když přistálo ve městě Reno, nebylo už po únosci ani památky.

Vyšetřovatelé se ihned po přistání letadla dali do práce. Snímali otisky prstů, zajistili jeho kravatu se sponou a rukavice a vyslýchali svědky. Na místě našli i dva padáky, chyběl však cvičný – nefunkční padák, což kriminalistům naznačovalo, že D. B. Cooper možná nebyl zkušeným parašutistou, když sáhl po tomto padáku. Na druhou stranu nelze vyloučit, že do něj pouze zabalil peníze a pro seskok použil funkční padák. V hledáčku FBI se ocitlo hned několik podezřelých. Často je zmiňováno jméno Robert Rackstraw, což byl bývalý výsadkář a pilot. Rozhodně měl dobrou znalost letectví a také bývalou kriminální minulost. Dopustil se krádeže, falšování šeků, nezákonného držení výbušnin, a dokonce byl i podezřelý z vraždy. Nicméně důkazy proti němu chyběly.

Dalším podezřelým byl Sheridan Peterson, bývalý zaměstnanec letecké společnosti. Pracoval na oddělení, kde se tvořily příručky pro Boeing, a tak musel dokonale znát všechny podrobnosti o typu 727. Navíc to byl také bývalý parašutista, takže by určitě bez problémů dokázal zvládnout seskok. Jeho oči však byly modré, nikoliv hnědé, které měl záhadný D. B. Cooper mít. Nesedělo ani kouření, D. B. Cooper „pálil“ během letu jednu za druhou, kdežto Peterson byl nekuřák.

V hledáčku kriminalistů se ocitl i Kenneth Christiansen, mechanik společnosti Northwest, která daný let operovala. Jeho bratr Lyle tvrdí, Kenneth před smrtí pronesl: „Je něco, co byste měli vědět, ale nemohu vám to říct!“ Byl snad on tajemným únoscem? FBI dlouhé roky po pachateli pátrala, ale bezvýsledně. Nepodařilo se jí vystopovat bankovky, nikam nevedla medializace případu, ani nabídka odměny za informace vedoucí k dopadení D. B. Coopera. Kým byl ve skutečnosti, se tak asi už nikdy nedozvíme.

Zdroje: People, Prima Zoom, History, Wikipedia – heslo D. B. Cooper