Článek
Před 60 lety byla jasně prokázána spojitost mezi kouřením a rakovinou plic. Zasadil se o to americký lékař Luther L. Terry, který čtyřicet let zkoumal dopady kouření na lidské zdraví. Do té doby se vědci, lékaři a laická veřejnost neshodli jednoznačně na tom, zda kouření cigaret škodí, či nikoliv. Před Terrym se snažili i další lékaři poukázat na to, že rakovina plic má spojitost s kouřením. V roce 1957 dosáhl lékař a hlavní hygienik Leroy E. Burney toho, že na základě poznatků sesbíraných od ostatních lékařů Státní zdravotní služba USA konstatovala, že „důkazy poukazují na příčinnou souvislost mezi kouřením a rakovinou plic“. Lékaři a další odborníci přesvědčení o škodlivosti kouření nepřestávali „tlačit“ na to, aby se začalo hledat řešení tohoto problému.
Dokonce napsali dopis i samotnému tehdejšímu prezidentovi, J. F. Kennedymu. Prezident vzal jejich stanovisko v potaz, a nechal zřídit komisi, která se bude zabývat kouřením a jeho vlivem na zdraví. Komisi předsedal právě zmíněný lékař Luther L. Terry. Spolu s ním v komisi zasedli lékaři z různých oborů včetně chirurgů, farmakologové a statistici. Uchazeči byli vybíráni z řad těch odborníků, kteří v minulosti nevydali žádné oficiálně stanovisku k dané problematice. Výbor odvedl velký kus práce, když prozkoumal celkem 7000 vědeckých článků. Analyzovat texty pomáhalo i více než 150 konzultantů.
Před 60 lety byla prokázána spojitost kouření a rakoviny plic
Zasedání, kde mělo dojít k vyřčení závěrečné zprávy komise, bylo vybráno příznačné místo – největší světová knihovna medicíny National Library of Medicine nacházející se v americkém Marylandu. Aby byly dopady na burzovní trh co nejmenší, bylo vybráno sobotní datum, 11. 1. 1964. Ve zprávě zaznělo, že po důkladném prozkoumání více jak 7000 odborných článků dospěl výbor k závěru, že „kouření cigaret způsobuje rakovinu plic a hrtanu u mužů, je také pravděpodobnou příčinou rakoviny plic u žen a nejpodstatnější příčinou chronické bronchitidy“. Ve zprávě se dále píše i o korelaci kouření cigaret s rozedmou plic, ischemickou chorobou srdeční a sníženou hmotností novorozenců v případě, že matka během těhotenství kouřila.
Takový závěr nemohla ignorovat tehdejší společnost ani politici. Zvýšilo se povědomí o škodlivosti kouření. Zatímco v roce 1958 jen 44 procent Američanů věřilo tomu, že kouření způsobuje rakovinu plic, o deset let později už to bylo 78 procent. Zpráva také tlačila na zavedení „nápravných opatření“, a tak byl v roce 1965 schválen zákon, který výrobcům cigaret nařizoval, aby na krabičkách byla informace o tom, že kouření cigaret škodí zdraví. V roce 1969 došlo k zákazu reklamy na cigarety v rádiu i v televizi.
V Česku jsou dva miliony kuřáků
Přestože dnes jsou zdravotní rizika kouření všeobecně velmi dobře známá, svého zlozvyku se dle Souhrnné zprávy o závislostech v ČR za rok 2022 nechtějí, nebo nedokážou vzdát dva miliony Čechů. To odpovídá zhruba 20 % české populace. Dobrou zprávou je, že klesá podíl kuřáků mezi mladistvými. Jde o příznivý trend, který je patrný i v zahraničí. Kouření už dnešní mladí vnímají jako neatraktivní. Potvrzují to data z průzkumu provedeného v Nizozemí. Lidé ve věku 12 až 18 let byli dotazováni s cílem zjistit, zda je pro ně kouření „cool“. Osmdesát procent mladých si myslí, že rozhodně ne, a 85 % by dokonce nechtělo mít kuřáka za partnera. Cigarety z módy začínají vycházet i u nás. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví ve Státním zdravotním ústavu, k tomu pro Lidovky řekla: „Začíná jim připadat, že klasické kouření není trendy. A jakmile to přestává být módní, je vyhráno. Protože pokud se apeluje jenom na zdravotní dopady, je to těžké – lidi do 35 let nezajímají.“
Sice je zde vidět pozitivní trend klesajícího počtu kuřáků u mladých lidí, ale dopady kouření cigaret na zdraví Čechů jsou i tak velké. Rakovinou plic u nás každoročně onemocní zhruba 7000 lidí. Přibližně 5500 lidem ročně se tato diagnóza stane osudnou, a nemoci podlehnou. Nemoc je zákeřná i v tom, že v raném stádiu je těžko odhalitelná, a tak se v 85 procentech případů na nemoc přijde až v pozdějším stádiu. To se snaží změnit lékaři a Ministerstvo zdravotnictví, které v roce 2021 spustilo plošný screening, který si klade za cíl zachytit raná stádia karcinomu plic. Tato iniciativa cílí především na kuřáky, kteří denně vykouří více jak dvacet cigaret a je jim mezi 55 až 75 lety.
Navíc je také kuřákům během návštěvy nabídnuta pomoc s odvykáním. Bez odborné pomoci totiž dovedou přestat kouřit jen pouhá 4 procenta lidí. „Závislost na tabáku patří svojí intenzitou mezi nejsilnější závislosti. Odvykání kouření je náročný a dlouhodobý proces, na který je třeba se dostatečně připravit,“ uvedl adiktolog Adam Kulhánek pro ČT24.
