Sodoma a Gomora: zrcadlo, které nechceme vidět

Existují příběhy, které přežívají tisíciletí ani ne tak proto, že jsou zajímavé, ale proto, že jsou nepříjemné. Sodoma a Gomora jsou jedním z nich. Moderní člověk se s tímto názvem setkává nejčastěji jako s nadávkou nebo klišé „to je Sodoma Gomora“, aniž by tušil, co za tím slovem skutečně stojí. A právě v této nevědomosti je možná část problému.

Tento článek není pokusem o moralizování. Je pokusem o poctivé přečtení textu starého více než tři tisíce let. Textu, který se při bližším pohledu znepokojivě podobá zprávám z dnešních novin.

Bible umísťuje Sodomu a Gomoru do oblasti zvané Kikar, v překladu okruh či rovina Jordánu, jižně od Mrtvého moře (Genesis 13,10–12). Spolu s nimi zmiňuje další tři města: Admu, Sebójim a Sóar - pět měst Pentapole. V době patriarchů šlo o úrodnou, hustě osídlenou oblast, což archeologie v obecné rovině potvrzuje.

Přesná lokace Sodomy zůstává předmětem debaty. Jedna teorie ji klade na severní konec Mrtvého moře, druhá, dnes silnější, na jeho jižní břeh nebo pod hladinu jeho nejjižnější části. Od roku 2005 stojí v centru pozornosti lokalita Tall el-Hammam v Jordánsku.

Poloha: Jordánsko, SV od Mrtvého moře

Velikost: Jedno z největších bronzových měst oblasti

Náhlý zánik: Cca 1650 př. n. l.

Fyzické stopy: Sklovitá struska, tavená keramika, spálené kosti

Opuštění lokality: Město i okolní krajina zůstalo po katastrofě opuštěné po dobu 600–700 let

Studie z roku 2021 v Nature Scientific Reports přinesla závěry, nad nimiž se tají dech: Tall el-Hammam bylo s největší pravděpodobností zničeno explozí vesmírného tělesa v atmosféře. Teploty dosáhly tisíců stupňů Celsia. Kamenné zdi se roztavily. Půda byla prostoupena mikroskopickými částicemi skla vzniklými okamžitým roztavením písku. Město bylo opuštěno na šest století. Jako by se lidé báli vrátit.

Věda nepotřebuje zázrak, aby vysvětlila zkázu Sodomy. Ale ani zázrak nepotřebuje popírat vědu, aby zůstal zázrakem.

Sodoma (Səḏōm): možná spálenina, možná to, co je zakryté. Město, které skrývalo to, co se dělo za jeho zdmi.

Gomora (ʿAmōrāh): ponoření, přetečení. Město nesoucí jméno záplavy, které nakonec pohltil oheň.

V moderní hebrejštině se Sdom používá jako označení pro naprostou morální devastaci. „Sodomský zákon“ znamená dát zdání spravedlnosti věci, která spravedlivá není.

Populární kultura zredukovala hřích Sodomy na jediný motiv. Bible však mluví komplexněji. Ano, scéna s Lotovými hosty (Genesis 19) má sexuální dimenzi. Sodomští muži k nim chtějí násilím proniknout. Ale tato scéna je vrcholem, nikoli celým příběhem.

Prorok Ezechiel popisuje hřích Sodomy takto:

„Hle, to byla nepravost tvé sestry Sodomy: pýcha, sytost chleba a sebejistý klid… ale ruku utištěného ubožáka neposilovala.“ (Ezechiel 16,49–50)

Tři klíčové hříchy: pýcha, přesycenost, lhostejnost. Teprve na tomto základě vyrůstá sexuální zvrácenost. Jako důsledek, ne jako izolovaný přestupek.

• Pýcha a arogance, přesvědčení o vlastní výjimečnosti

• Přesycenost a hédonismus, posedlost pohodlím

• Lhostejnost k slabým a chudým

• Násilí a porušení pohostinství (cizinci vydáni davu)

• Falešná spravedlnost, systém bez etiky

Kdybychom Ezechielův popis Sodomy přečetli jako diagnózu dnešní západní civilizace, bylo by těžké namítat, že se mýlí. Nikdy v historii nemělo tolik lidí přístup k tolika věcem, k takovým možnostem jako máme dnes. Nikdy nebyla lhostejnost k utrpení druhých tak dobře institucionalizována. Máme na ni aplikace, algoritmy a PR výrazy.

Pýcha dnes nemá individuální tvář, stala se kolektivní. Civilizace, která své hodnoty prohlašuje za univerzální a svůj model života za ideál, není daleko od sodomského přesvědčení: nám se to nemůže stát.

Sexuální svoboda, v biblickém příběhu symptom, ne příčina, je dnes chráněna s větší horlivostí než svoboda svědomí nebo práva těch, kdo se do globální ekonomiky nehodí. Sodoma nevymizela proto, že v ní žili lidé určitého zaměření. Vymizela proto, že se stala systémem, který ztratil schopnost rozlišovat mezi dobrem a zlem a nakonec začal zlo aktivně prosazovat jako normu.

Lot byl spravedlivý. Nebyl dokonalý, byl spravedlivý. Přesto v Sodomě žil. Věděl, co se tam děje. Byl součástí systému, aniž by se mu zcela podřídil. A byl vyveden.

Lotova žena dostala jediný příkaz: neohlížet se. Ohlédla se a zkameněla. Stala se tak obrazem člověka, jehož srdce zůstalo v místě, které ho pohltilo. Neohlédla se ze zvědavosti. Ohlédla se, protože tam zanechala část sebe. Někdy člověk miluje i to, co ho ničí.

„Vzpomeňte na Lotovu ženu.“ (Lukáš 17,32)

Křesťanská teologie vnímá dějiny jako příběh s logikou a směřováním. Sodoma není jen izolovaná událost. Je vzorem, který se v dějinách opakuje. Pavel mluví o tom, že opuštění Boha vede k mravnímu zmatku (Římanům 1,18–32). Juda označuje Sodomu za výstrahu(Judův 1,7). Petr říká, že Bůh obrátil tato města v popel jako příklad pro budoucnost (2. Petr 2,6).

„Jako bylo za dnů Lotových: jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli, stavěli…“ (Lukáš 17,28–30)

Ježíš nepopisuje Sodomu jako město zvrhlíků. Popisuje ji jako město normálně žijících lidí. A právě to je nejděsivější.

Abraham vyjednával s Bohem. Začal u padesáti spravedlivých, skončil u deseti. Deset spravedlivých by město zachránilo. Nenašlo se však ani pouhých deset.

To je možná nejznepokojivější detail celého příběhu. Není to oheň a síra, zničení, ale číslo: deset. Tak malé, že by stačilo na záchranu.

Sodoma není jen příběh o městě, které přestalo existovat. Je to příběh o civilizaci, která přestala slyšet. O společnosti, která si zvykla na pohodlí natolik, že přestala vnímat, co je spravedlivé. O lidech, kteří se ohlíželi zpět, protože tam zůstalo jejich srdce.

A je to příběh o tom, jak málo k záchraně stačí.

Hrstka spravedlivých. Deset spravedlivých, kteří by dokázali změnit osud celého města. Našlo by se dnes alespoň deset spravedlivých? Každý musí začít u sebe, i když to zřejmě znamená, že bude muset jít proti proudu.

Pokud Vás zajímá křesťanská historie, proroctví, Bible, mohla by se vám líbit i série mých článků:

Použité zdroje

Silvia, P. J., Collins, S. P. et al. (2021). A Tunguska sized airburst destroyed Tall el-Hammam a Middle Bronze Age city in the Jordan Valley near the Dead Sea. Nature Scientific Reports, 11, 18632. doi.org/10.1038/s41598-021-97778-3

Ewald Frank: kázání k eschatologickému rozměru Sodomy; archiv: freie-volksmission.de

Bible