Článek
Poté, co jsem se po dvanácti letech rozešla s manželem, jsem se rozhodla, že nemusím nutně hned skočit do dalšího vážného vztahu, že chci trochu svobody a být sama se sebou. Ale upřímně trochu randit a užívat si bych mohla. |Jenomže kde potkat chlapa, který s vámi občas vyrazí do kina, zajede na výlet, zajde na večeři nebo s vámi tráví chvilky na gauči? O sexu a psaní si po večerech ani nemluvím.
„No přece na Tinderu!“ poradí mi moje dobrá kamarádka.
„Na Tinderu? To vůbec neumím. Dá se tam najít nějaký slušný chlap?“ zeptám se opatrně.
„No na sex a občasný výlet určitě, k tomu ta aplikace slouží. Dáš si tam profil, napíšeš si, co chceš a je to. Ty jsi kočka, do týdne máš chlapa,“ vysvětlí mi, jak to chodí.
„No tak jo,“ řeknu a netuším, že touhle větou začíná jedna hodně zajímavá zkušenost.
Ahoj, jaký máš dnes den?
Cože, to mi napsal ten krásný kluk? Ráno jsem dala srdíčko Radkovi, metr devadesát vysokému klukovi s krásnýma očima, co na fotkách vypadá jako model. Sice nemám nijak nízké sebevědomí, ale nečekala jsem, že mi napíše.
Ahoj, dnes jsem se měla skvěle, co ty?
Většinou po pár větách konverzace s mými propojeními skončila, ale s Radkem plynula jako voda. Psali jsme si celý večer a až dlouho po půlnoci si popřáli dobrou noc. Ráno jsem okamžitě po probuzení zkontrolovala Tinder a už tam na mě čekalo Dobré ráno. Byla jsem štěstím bez sebe. Po pár zprávách jsme si vyměnili telefonní čísla a pokračovali dál na WhatsAppu. Večer jsem už měli domluvené rande a já skákala radostí, že Tinder opravdu funguje, dá se tam sehnat skvělý chlap. Nemohla jsewm se dočkat, až ho uvidím naživo.
Setkali jsme se v malé kavárně na Vinohradech. Radek byl přesně tak přitažlivý, jak vypadal na fotkách – možná ještě víc. Ale něco bylo jinak. Byl odměřený, moc nemluvil, občas se pousmál, ale vypadal vážně a neodpovídal představám, které jsem si udělala po chatu. Přesto jsem byla okouzlená. A i když to nebylo dokonalé, chtěla jsem ho znovu vidět.
Po schůzce mi zase psal. Oba jsme byli nadšení. Psali jsme si o všem – o práci, vztazích, sexu, o filmech, o tom, že mu chybí blízkost. A pak jsme se domluvili, že se znovu uvidíme. |Tentokráte trochu jinak, uvaří mi večeři u něj doma. Pár hodin před schůzkou jsem napsala:
Kam mám přijet? Pošleš mi adresu?
Jenže místo zprávy přišlo ticho. Den, dva, tři. Napsala jsem mu sama: Žiješ?Nic. Až po týdnu se ozval: Promiň, měl jsem toho moc. Chceš se sejít? Nesnáším, když mi někdo neodpoví, ale on se mi opravdu moc líbil. Chtěla jsem mu dát šanci, třeba měl vážně tolik práce.
Sešli jsme se hned ten večer, dali si pár skleniček a skončili u něj v bytě. Nebylo to nic fantastického, ale první sex je málokdy nezapomenutelný. Maximálně tak v románech. Podruhé to bude určitě lepší. Odešla jsem ještě v noci, na přespání hned první noc jsem se necítila.
Napsal mi hned ráno: Bylo to moc fajn.
Já odepsala: Moc se mi to líbilo. Uvidíme se o víkendu?
Nic. Ticho. Dny. Týdny.
V hlavě se rozjela ta známá spirála: Co jsem udělala špatně? Kontrolovala jsem mobil, četla si znovu každou zprávu, v hlavě přehrávala každé slovo a gesto.
Po čtrnácti dnech přišla další zpráva: Nechceš se zase potkat?
Tentokrát jsem se jen zasmála. Ironickým smíchem, trochu hořkým, protože mi došlo, že je to hra. Že ten krásný skvělý kluk je nějaký pokažený, má problém sám se sebou a není schopný normálního fungování.
Napsala jsem: Radku, myslím, že máš nějaký problém. Místo vztahu by sis měl najít psychoterapeuta. Každopádně už mi nepiš!
Zmáčkla jsem Odeslat a vymazala jeho číslo z telefonu.
