Článek
Fregata ve výlučné ekonomické zóně Japonska prováděla misi na podporu prosazování sankcí OSN. Australská vláda incident označila jako nebezpečné a neprofesionální jednání. Čína obvinění odmítá.
Jaké jsou širší souvislosti?
Asertivní a mnohdy nebezpečné čínské chování v mezinárodních vodách a vzdušném prostoru je stále častější, přičemž v několika případech nebylo daleko od eskalace incidentu v konflikt.
K incidentům dochází nejčastěji v Jihočínském moři, kde Čína narýsovala svou „linii devíti čar“ (nine-dash line). Peking si tím prakticky nárokuje suverenitu nad téměř celým regionem, včetně exkluzivních ekonomických zón Bruneje, Malajsie, Filipín, Vietnamu a Tchaj-wanu. Zajímavé je, že Jihočínské moře se stalo předmětem sporů a střetů relativně nedávno. V roce 2012 Čínská komunistická strana identifikovala Jihočínské moře jako „hlavní národní zájem“, uvědomujíc si jeho strategickou oblast s bohatými přírodními zdroji, včetně ropy a zemního plynu, oblastmi vhodnými na rybolov, důležitými obchodními cestami atd. Od té doby začala Čína stavět umělé ostrovy, přístavy, vojenská zařízení a přistávací dráhy, zejména v oblasti Paracelských a Spratlyho ostrovů.
V roce 2016 vyhrály Filipíny proces u Mezinárodního arbitrážního soudu v Haagu, v němž bylo podle Úmluvy OSN o mořském právu rozhodnuto, že Peking nemá nároky na ostrovy v Jihočínském moři. Přestože je Čína signatářem Úmluvy OSN o mořském právu, odmítla se řízení zúčastnit a odmítla rozhodnutí, které popírá i nadále.
Letos v srpnu použila čínská loď pobřežní stráže vodní dělo proti filipínskému plavidlu dodávajícímu zásoby BRP Sierra Madre, zrezivělé válečné lodi z 2. světové války zakotvené v mělčině Second Thomas. Sierra Madre kotví ve výhradní ekonomické zóně Filipín (asi 200 námořních mil od filipínského ostrova Palawan) a více než 800 námořních mil od čínského pobřeží a je základnou pro malou posádku filipínského námořnictva, která reprezentuje suverenitu Manily nad Spratlyho ostrovy.
Čínská pobřežní stráž pravidelně blokuje dodávky lodi Sierra Madre, obviňujíc Filipíny z nelegální přepravy stavebních materiálů. V obstrukcích je velmi kreativní, použila například vojenské lasery. Před nedávnem čínská plavidla narazila do lodi filipínské pobřežní stráže a zásobovací lodi. USA nyní radí Filipínám s opravou Sierra Madre. Washington a Manila se také rozhodly obnovit společné hlídky, které se zastavily za prezidenta Duterteho, předchůdce úřadujícího Marcose.
Incidenty se nedějí jen na moři. Začátkem tohoto roku se čínská stíhačka Shenyang J-11 nad Jihočínským mořem téměř srazila s letadlem amerického letectva B-52, když se k němu přiblížila „nekontrolovanou nadměrnou rychlostí“. Čínská letadla také pravidelně vstupují do identifikační zóny protivzdušné obrany Tchaj-wanu, přičemž jejich počet roste během významných politických událostí, jako jsou návštěvy na vysoké úrovni na Tchaj-wanu.
USA a jejich spojenci pravidelně provádějí námořní manévry nebo přelety nad „spornými oblastmi“, aby zdůraznili, že se jedná o mezinárodní vody a vzdušný prostor. Minulý týden proplula australská fregata Toowoomba Tchajwanským průlivem.
Proč je to důležité?
Čínské geografické požadavky, jako je „linie devíti čar“ (která se dostala dokonce i do hollywoodského trháku), podkopávají definice pobřežních zón. Navíc jsou to samoúčelná ospravedlnění čínského využívání zdrojů oceánu, které patří jiným státům, nebo bránění svobodě plavby. Tato rétorická cvičení rozčilují a znepokojují mnohé, zejména s Čínou sousedící země.
Cílem Pekingu je oslabit Washington a jeho vojenskou přítomnost v indicko-pacifickém regionu. Jeho stále asertivnější chování v mezinárodním prostoru, které jasně podkopává mezinárodní liberální řád, bylo popsáno jako „nebezpečné a velmi znepokojivé“ nebo „nebezpečné a neprofesionální“. Svým útočným postojem Čína zvyšuje šance na vojenský konflikt nebo kolizi v regionu.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-pacifik aktuálně.
