Článek
Tento svátek, známý také jako Den dvojí desítky (Double Ten Day, 雙十節), se v současnosti slaví na Tchaj-wanu. Oslavy, které zahrnují také projev prezidenta Tchaj-wanu, bývají pozorně sledovány zejména lidmi, kteří se zabývají vztahy mezi Tchaj-wanem a Čínou (ČLR), neboť slouží jako ukazatel napětí mezi Tchaj-pejí a Pekingem a odrážejí stav veřejné debaty o tchajwanské národní identitě.
Letos se předmětem značné pozornosti stal projev prezidenta Williama Laje (Laj Čching-te, 賴清德), neboť to byl jeho první proslov od nástupu do prezidentské funkce v květnu tohoto roku. Domácí i mezinárodní komentátoři spekulovali, zda by tento projev mohl opět zvýšit napětí mezi Tchaj-wanem a ČLR. Projev se však nesl spíše v umírněném tónu. Prezident Laj uvedl, že je ochoten jednat s Pekingem o globálních problémech a tématech, jako jsou např. změny klimatu, veřejné zdraví a snahy o „udržování regionální bezpečnosti skrze prosazování míru a vzájemné prosperity pro blaho lidí na obou stranách Tchajwanského průlivu.“ Současně Laj opětovně potvrdil, jaký je postoj Tchaj-wanu k otázce vlastní suverenity, a prohlásil, že „Čínská republika a Čínská lidová republika nejsou jedna druhé podřízeny,“ a proto ČLR „nemá právo jakkoliv navenek zastupovat Tchaj-wan.“ Toto prohlášení, spolu s jeho dalšími poznámkami o vztazích Tchaj-wanu a ČLR, dle očekávání vyvolalo nepřátelskou reakci Pekingu.
Jaké jsou širší souvislosti?
V reakci na projev prezidenta Laje čínská mluvčí ministerstva zahraničí Mao Ning (毛寧) uvedla, že „dodržování principu jedné Číny, odpor proti ‚tchajwanské nezávislosti‘ a odpor proti ‚dvěma Čínám“, či ‚jedné Číně‘ a ‚jednomu Tchaj-wanu‘“ je neměnným postojem ČLR v otázce vnějších vztahů Tchaj-wanu a jeho účasti na mezinárodních aktivitách. Jedno z prohlášení rovněž zahrnovalo výzvu zahraničním politikům navštěvujícím Tchaj-wan, aby napravili své nevhodné poznámky a doposavad učiněné kroky, zdrželi se „vměšování do vnitřních záležitostí Číny“ a přestali „mlčky schvalovat ‚tchajwanskou nezávislost‘, či ji přímo podporovat, a zvyšovat tak napětí v Tchajwanském průlivu.“
Zjevně v reakci na Lajův projev oznámilo Východní velitelství Čínské lidově osvobozenecké armády (ČLOA) zahájení vojenských manévrů Joint Sword-2024B, které mají zahrnovat „zlepšení společné bojové pohotovosti námořních a vzdušných sil, cvičení blokády a kontroly klíčových přístavů a oblastí, jakožto i úderů na cíle na moři i na souši.“ Úvodník novin People’s Daily, oficiální hlásné trouby Ústředního výboru Komunistické strany Číny, obvinil Laje z propagace „nebezpečné ‚nové teorie dvou států‘“ (新兩國論), za níž údajně stojí USA. Cvičení tedy mají vyslat vzkaz nejen „separatistickým aktivistům a silám prosazujícím tchajwanskou nezávislost,“ ale především Washingtonu. V době publikace úvodníku ČLOA dosud pro tyto vojenské manévry neoznámila konkrétní časový rámec, dané manévry by nicméně měly navázat na cvičení Joint Sword-2024A zahájené po Lajově inauguračním projevu v květnu.
Připomeňme si však důvod oslav. 10. říjen připomíná zahájení Wučchangského povstání v roce 1911, které nakonec vedlo k Sinchajské revoluci, pádu dynastie Čching (清朝) a založení Čínské republiky (ROC) na Nový rok 1912. Po porážce nacionalistických sil Kuomintangu (KMT) Čínskou komunistickou stranou (KS Číny) a ústupu KMT na Tchaj-wan v roce 1949 se nadále oslavy Dne státnosti 10. října konaly na obou stranách průlivu.
V době Wučchangského povstání Tchaj-wan nebyl pod správou žádné čínské vlády, protože byl už v roce 1895 postoupen Japonsku na základě Šimonosecké smlouvy. Oslavy Dne státnosti tedy v kontextu tchajwanské domácí politické scény často vyvolávají kontroverze. Odráží pak zejména rozpor mezi Demokratickou pokrokovou stranou (DPP) a Kuomintangem (KMT) ohledně preferované budoucí trajektorie vztahů mezi Tchaj-wanem a ČLR a ohledně tchajwanské identity. V roce 2023 oznámil Ma Jing-ťiou (馬英九), bývalý prezident a vůdce KMT, svůj bojkot oslav pořádaných vládou prezidentky Cchaj Jing-wen z důvodu použití anglického názvu „Taiwan National Day 2023.“ Podobně oznámil Ma i letos, že se slavnosti nezúčastní. Obvinil totiž Laje z vytváření „nové teorie dvou států“, která podle něj směruje Tchaj-wan k nezávislosti. Ma tvrdí, že tento postoj významně porušuje ústavu Čínské republiky a ohrožuje tak bezpečnost 23 milionů obyvatel tohoto ostrovního státu.
V minulosti Tchajwanská státotvorná strana (TSP), známá svou pevnou podporou nezávislosti Tchaj-wanu – zejména mezi mladými voliči a aktivisty – prosazovala nový státní svátek, který by více odpovídal tchajwanské historii. Tato strana tvrdila, že Den dvojí desítky, historicky spjatý s pevninskou Čínou, byl ostrovu vnucen diktaturou KMT během období stanného práva a že tchajwanští občané byli indoktrinováni, aby se identifikovali s Čínskou republikou – kterou někteří Tchajwanci dokonce považují za cizí koloniální režim.
Proč je to důležité?
Prohlášení prezidenta Laje u příležitosti oslav státního svátku mají mimořádný význam, protože naznačují, jak se budou v následujících letech vyvíjet vztahy mezi Tchaj-wanem a ČLR. Čína pokračuje prostřednictvím několika nástrojů ze svého arzenálu politického boje v tvrdých zásazích proti odpůrcům anexe Tchaj-wanu. To zahrnuje boj právními prostředky: nedávno zavedené právní směrnice rozšiřující čínský Zákon proti separatismu z roku 2005 a Nařízení č. 3 o Čínské pobřežní stráži. Pozorovatelé nyní bedlivě sledují, zda tyto změny zákonů mohou sloužit jako záminka pro zvýšení frekvence vojenských cvičení nebo prohloubení ekonomických sankcí vůči Tchaj-wanu. Vývoj událostí ukazuje na nejistotu ohledně budoucí bezpečnostní a diplomatické situace Tchaj-wanu ve vztahu Číně.
Je také důležité poznamenat, že pro více než půl milionu tchajwanských austronéských domorodých obyvatel představuje Den dvojí desítky ponurou připomínku historického (ale i dosud pokračujícího) narušování jejich suverenity. Tento den symbolizuje zvěrstva, která na nich byla spáchaná (mimo jiné zabrání území jejich předků), a podtrhuje diskriminaci a marginalizaci, s nimiž se i nadále setkávají navzdory pokrokům v získávání politických práv a formálního zastoupení v rámci tchajwanské společnosti.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
