Článek
Co se děje?
Čína pokračuje ve využívání ekonomických nástrojů ke svému politickému prospěchu. Necelé dva týdny po inauguraci prezidenta Williama Laje (Lai Ching-te; 賴清德) z Demokratické pokrokové strany (DPP) Peking oznámil, že znovu zavede cla na 134 tchajwanských položek, které byly předmětem ústupků podle Rámcové dohody o hospodářské spolupráci (ECFA). Tarify mají být obnoveny 15. června. Tchajwanské ministerstvo hospodářství (MOEA) a Úřad pro obchodní vyjednávání (OTN) pod Úřadem vlády zase oznámily zavedení preventivních opatření s cílem minimalizovat dopad nových nařízení na místní tchajwanské podniky.
Jaké jsou širší souvislosti?
Podle čínské vlády porušil Tchaj-wan pravidla Rámcové dohody o hospodářské spolupráci, když zakázal dovoz některých čínských výrobků (čínská strana výslovně neuvedla, o jaké zboží se jedná). Kromě toho Peking tvrdí, že Tchaj-pej nevyvinula iniciativu ke snížení obchodních překážek pro čínské výrobky. Ve skutečnosti však samotná Čína v prosinci 2023 pozastavila preferenční daňové sazby pro 12 klíčových výrobků tchajwanského petrochemického průmyslu. V lednu 2024 byla zrušena preferenční celní ustanovení u 34 dalších produktů tchajwanského zemědělského a rybářského odvětví, včetně betelových ořechů, ovoce a mořských plodů. Nakonec byla v dubnu 2024 uvalena antidumpingová sankční opatření na dovoz polykarbonátu z Tchaj-wanu. Tentokrát se nová celní regulace dotkne především průmyslových odvětví založených na strojírenství, včetně výrobců obráběcích strojů, maziv, olejů a jízdních kol.
Ministr Rady pro záležitosti pevninské Číny Čchiou Čchuej-čeng (邱垂正) poukázal na to, že se jedná o typickou formu ekonomického nátlaku, která neprospívá vztahům napříč Tchajwanskou úžinou a poškodí průmysl na obou stranách. Dodal také, že krok Pekingu je „jednostranný“ a neřídí se předpisy Světové obchodní organizace (WTO). Zároveň zdůraznil, že jde o politický krok, jehož cílem je „vyvíjet nátlak“ na Tchaj-wan. V posledních letech byl Tchaj-wan svědkem unilaterálních změn ECFA, která byla podepsána v roce 2010 za vlády Ma Jing-ťioua (馬英九). Mluvčí čínského úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu Čchen Pin-chua (陳斌華) uvedl, že nejnovější krok Pekingu je reakcí na odmítnutí Tchaj-peje dodržovat tzv. konsensus z roku 1992, který Lajova administrativa neuznává. DPP tento koncept (vytvořený teprve v roce 2000 a chápaný na obou stranách Tchajwanské úžiny odlišně) nikdy neuznala s tím, že by to implikovalo uznání čínských nároků na Tchaj-wan.
Mluvčí prezidentské kanceláře Li Wen (李問) vyzval Čínu k dialogu a odpovědnému jednání ohledně ekonomických sporů. Li rovněž zmínil, že mezinárodní společenství nevnímá jednání Číny dobře. Navrhl také, aby Tchaj-wan a Čína řešily své hospodářské spory v rámci WTO.
Proč je to důležité?
Tchaj-wan má dlouhodobé zkušenosti s potíráním ekonomických nátlakových opatření Pekingu. Čína však nyní rozšířila rozsah svých hospodářských donucovacích opatření vůči Tchaj-wanu. Čína uplatňuje manipulační obchodní opatření nejen vůči ostrovnímu státu, ale také vůči dalším zemím v regionu, jako jsou Filipíny, Vietnam, Jižní Korea či Austrálie. Oběťmi čínských negativních hospodářských praktik se staly také evropské země, včetně Litvy a Norska.
Tchajwanské zúčastněné strany by proto měly přijmout dvojí opatření. Za prvé, Tchaj-wan by měl posílit svou ekonomickou bezpečnost doma. Dosud byla základem tchajwanského přístupu k hospodářské bezpečnosti diverzifikace; zejména nová politika jižních vazeb (v angl. New Southbound Policy), stěžejní zahraničněpolitická iniciativa předešlé prezidentky Cchaj, poskytla pozitivní podněty k posílení obchodních a investičních vztahů mezi Tchaj-wanem a jeho partnery v jižní a jihovýchodní Asii a Oceánii. Zadruhé, výzvy sdílené s ostatními zeměmi vyplývající ze závislosti na čínském trhu a zneužívání obchodu ze strany Pekingu staví Tchaj-wan v globálním měřítku do pozice spolehlivého a demokraticky smýšlejícího partnera, který může sdílet pozitivní i negativní zkušenosti ze svých reakcí na čínské hospodářské machinace. Účast v koalicích napříč odvětvími zaměřených na posílení hospodářské bezpečnosti demokratických zemí by mohla posílit hlas Tchaj-wanu na globální scéně a pomoci rozšířit jeho mezinárodní prostor.
