Článek
Dezinformace, že se pětiletý Václav Havel fotil na klíně protektora Heydricha se objevila v komentářích pod hned několika texty o druhé světové válce. Někdy jen opatrně, opisem: „existuje fotka, na které Heydrich houpá na koleni zrzavého synka jisté významné pražské rodiny.“
Fotka neexistuje
Ověřit, že fotografie Heydricha s Havlem neexistuje, je poměrně snadné. Fotografií Heydricha existuje poskrovnu a žádná s malým Havlem mezi nimi není. Představa, že by ji někdo dokázal vymazat z internetu a její existenci tutlat, je naivní. Zájem veřejnosti a historiků by to nepřipustil.
Kde se to tvrzení vzalo?
Jde o mýtus, který se veřejným prostorem šíří desítky let. Objevuje se v článcích ale častěji diskuzích. Někdy je Heydrich v Lucerně, jindy šel k Havlovým na bábovku. Velkou propagátorkou mýtu byla již zesnulá novinářka Tereza Spencerová, která čelila kritice za svou práci a podléhání ruské hybridní propagandě.
Po původu mýtu již dříve pátral Jan Jandourek a nejdále se dostal k románu Paula Polanského Bouře, ve kterém se Heydrich v pražské Lucerně na přání pana „Václava Šavla“ nerad fotí s jeho synem stejného jména.
Román vznikl na základě poznámek autora z let 1992-1995, ve kterých také v určité části společnosti vznikala averze vůči Václavu Havlovi. Domnívám se, že v onom období mohl Polansky historku o fotce od někoho slyšet, nebo si ji pro účel svého románu prostě vymyslet pod vlivem fám o kolaboraci Havlových, které se šířily v souvislosti s restitucí paláce Lucerna.
Existenci fotky ale můžeme vyvrátit i několika logickými argumenty.
Heydrich Čechy pohrdal
Pro Reinharda Heydricha byly Čechy a Morava „historický německý prostor.“ V průběhu války šlo o „železné srdce říše,“ kde probíhala výroba zbraní. Po válce měli být Češi zlikvidováni - zčásti vysídleni na východ, zčásti poněmčeni a zčásti vyvražděni.
Reinhard Heydrich při práci. Byl velmi vytížený masový vrah. Na fotky s dětmi Slovanů si nepotrpěl.
Tento úděl nám Heydrich určil v duchu pokynů Hitlera. Trval mimo jiné na tom, že všichni Němci musí jít ve vztahu k Čechům příkladem a vystupovat vzorně jako nadřazená rasa.
Myšlenka, že s oněmi názory by si Heydrich posadil na klín české dítě, je zcestná. Čechy se nehodlal zabývat jinak než jako pracovní silou a problémem k řešení. A byl zvyklý velmi ostře odmítat všechny jejich prosby.
Heydrich neměl čas ani na vlastní děti
V době, kdy byl zastupujícím říšským protektorem, Heydrich stále řídil říšský bezpečnostní úřad RSHA a navíc vytvářel plány holocaustu. Takto vytížený člověk opravdu neměl čas navštěvovat domácnost osob podřadné rasy a hrát si s jejich dětmi. Kdyby mezi několika vrcholnými funkcemi a dalšími povinnostmi našel nějaký čas navíc, patrně by se raději věnoval svým dětem. Jenže ani s těmi se skoro nestíhal stýkat. Vychovávala je výhradně jeho manželka Lina.
Kdyby to byla pravda, na Havlovy by to po válce vytáhli komunisti
Havlovi se s nacisty stýkali, ale nekolaborovali. Pokud by kolaborovali, komunistický režim by to na ně vytáhnul a pořádně si na tom smlsnul. Jenže majetek Václava M. Havla stát nezabavil podle Benešových dekretů, ale až po převratu v roce 1948. Proto jej také Havlovi mohli po sametové revoluci restituovat.
Havlovo myšlení
Konečně to nejdůležitější. Myšlenky Václava Havla, kterými se soustředil mimo jiné na lidská práva, pravdu a občanskou společnost, jsou z podstaty antitezí nacismu. Člověk, který byl v dětství směřován ke spolupráci s nacisty a toužil po fotce s protektorem, by Audienci, Zahradní slavnost nebo Moc bezmocných napsat nedovedl.
Je pochopitelné, že lidé nemají rádi nějakého politika, zvlášť když zosobňuje změny ve společnosti. Je smutné, že jsou kvůli tomu schopni věřit každé blbosti.
