Článek
Louis Braille se narodil 4. ledna 1809 ve francouzském Coupvray. Když mu byly 3 roky, hrál si v sedlářské dílně svého otce a šídlem si poranil levé oko. Dostal infekci, která se mu rozšířila i do druhého oka. Postupně pak přišel o zrak, takže v 5 letech už byl úplně slepý.
Mnoho dětí by to na jeho místě vzdalo, ale malý Louis ne. Snažil se žít co nejplnohodnotnějším životem, ve škole byl vynikajícím žákem. Protože nemohl číst a psát, bedlivě poslouchal a vše si zapisoval do paměti.
V deseti letech díky tomu dostal stipendium na studium v Královském institutu pro slepou mládež. Tam se naučil hrát na varhany a také začal používat slepecké písmo — tehdy šlo o drátěná písmenka vlisovaná do papíru.
Slepí studenti je mohli přečíst hmatem, ale nemohli je psát.
Slepec podle toho, na kterých ze 6 možných pozic jsou vyraženy body, přečte znak. Vynálezem systému písma pro slepé změnil Braille životy milionů slepců k lepšímu. Většina z nich se narodila více než 100 let po jeho smrti.
Jednoho dne školu navštívil kapitán Charles Barbier de la Serre. Ten o několik let dříve vynalezl systém nočního psaní pomocí reliéfních bodů, který nabídnul armádě. Tu „noční písmo“ zajímalo jako metoda, jak vojákům posílat rozkazy i za tmy. Zkoušela jej proto několik let v praxi, ale neosvědčilo se jí a přestala jej používat. Kapitán měl samozřejmě zájem, aby se jeho vynález používal, a tak jej nabídl alespoň slepcům.
Barbierův vynález připadal zajímavý mnoha lidem z ústavu, ale pouze jeden se jím dál zabýval: Louis Braille. „Noční písmo“ ho úplně nadchlo. Oproti vlisovaným písmenkům mělo obrovskou výhodu: mohl jím i psát. K tomu používal šídlo, stejný nástroj, který jej kdysi připravil o zrak.
U písma ale spatřoval zásadní problém: bylo moc složité. Znaky složené z 12 bodů nemohl číst jediným dotykem; navíc bylo těžké si je zapamatovat — proto ostatně armáda systém odmítla. Louis ale problém vyřešil: počet bodů snížil z dvanácti na šest. Snáze si pak jednotlivé znaky pamatoval a mohl je číst jediným dotykem prstu.
Jeden z prvních nástrojů na psaní Braillovým písmem. Písař do kolonek v tabulce vytlačil body pomocí šídla.
Když mu bylo 15 let, nové slepecké písmo dokončil a představil. O dva roky později v něm vydal první knihu — příručku pro nevidomé Systém psaní slov, hudby a církevních písní pomocí teček seřazených k užití slepci.
Oficiální místa však v té době o slepecké písmo nejevila zájem, stejně jako veřejnost. Louise to mrzelo, ale rozhodně se kvůli tomu nehodlal vzdát. Naopak — rozvoji systému zápisu pro slepce se pak věnoval až do konce života.
V 19 letech úspěšně zakončil studium a stal se asistentem, o 5 let později profesorem. Vyučoval slepé děti dějepisu, geometrii a algebře. Své písmo při tom neměl používat, toho ovšem nedbal a studenty písmu učil.
Po práci byl ještě kostelním varhaníkem, a tak si nemohl stěžovat na nadbytek volna. I přesto si ale našel čas dál pracovat na systému slepeckého písma. Nepřestal, ani když ho stihla další rána osudu: v 26 letech dostal tuberkulózu.
Než na ni zemřel 6. ledna 1852 ve věku pouhých 43 let, stihl ještě sestavit matematický a hudební zápis pro slepce, dokonce představil i slepecký psací stroj.
V roce 1952 Francie Braillovy ostatky exhumovala a převezla do národního Pantheonu. V rodinném hrobě mu na žádost tamního starosty symbolicky ponechala ruce, kterýma četl.
Rozmachu svého písma se však nedožil, byť těsně. Ještě v roce 1852 začaly díky zájmu v Braillově písmu vycházet knihy; ty přinesly nové slepé čtenáře a písmo se šířilo. Už o dva roky později Francie pod obrovským tlakem nevidomých písmo oficiálně uznala. Teprve pak jej začali vyučovat i na Královském ústavu pro slepou mládež, samozřejmě s využitím původní Braillovy příručky a psacího stroje.
Brzy písmo začaly přebírat i další země. V roce 1878 se pak stalo mezinárodně uznávanou metodou výuky na školách pro slepce a rozšířilo se do zbytku světa. Beze změn přetrvalo dodnes. A s ním i vzpomínka na muže, který se navzdory krutosti osudu nikdy nevzdal, takže svou pílí a vytrvalostí změnil svět.
Zdroje: Louis Braille, https://web.archive.org/web/20190408160409/https://www.royalblind.org/national-braille-week/about-braille/who-was-louis-braille, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0
