Článek
Album Frankenchrist bylo v pořadí třetím dlouhohrajícím albem Dead Kennedys. Kapela svým dosavadním působením ztělesňovala původní ideje punku se vším všudy – jejich hudba byla rychlá a syrová, texty kritizovaly nejrůznější oblasti veřejného a společenského života a jejich alba vycházela u malého nezávislého vydavatelství Alternative Tentacles založeného zpěvákem skupiny Jellem Biafrou a kytaristou East Bay Rayem. Velký význam měla tato čtveřice i na formování československé punkové scény, kde patřila společně se Sex Pistols k nejoblíbenějším a nejcitovanějším vzorům.
Tak jako byla dráždivá jejich hudba, provokovaly i obaly studiových desek. Na první z nich je záběr na hořící policejní auta během White Night Riots v roce 1979, na druhém albu se dotýkají dvě ruce, jedna zdravá a druhá znetvořená a zakrnělá. Na EP In God We Trust Inc. znázornili Ježíše na kříži z dolarových bankovek.
Nepříjemný kus umění
Motiv pro obal třetího alba Jello Biafra vybral, když viděl vystavený obraz Landscape XX od švýcarského umělce Hanse Ruediho Gigera. „Není to hezký obraz,“ řekl k tomu Biafra, „to se mi na umění líbí. Donutí vás to přemýšlet o něm jinak.“ Připadalo mu, že se obraz velmi dobře hodí k hudbě nové desky. Samotný Giger nebyl v hudební branži žádným nováčkem, už v roce 1973 vytvořil obal desky Brain Salad Surgery pro Emerson Lake & Palmer a v roce 1981 provedl odvážnou akupunkturu obličeji Debbie Harry na obalu jejího prvního sólového alba KooKoo. Jeho tvorba byla surrealistická, častým motivem bylo násilí, chaos a také sexualita. V roce 1979 také vytvořil kultovní postavu filmového Vetřelce, za níž o rok později získal Oscara.
Biafrův návrh ale ostatní tři členové odmítli. Místo toho vsadili na jiný podivný výjev: na jízdu Shriners, kteří ve svých typických červených čepičkách řídili miniaturní auta. Čtyři členové, kteří jsou na fotografii zachyceni, v roce 1986 podali žalobu na vydavatelství Alternative Tentacles, ale ve víru tehdejších událostí to byla pro kapelu jen taková legrace. Biafra si totiž prosadil obraz Landscape XX alespoň na plakát ukrytý uvnitř obalu.
Problém nastal, když si desku v jednom losangeleském obchodě koupila čtrnáctiletá dívka a dala ji svému jedenáctiletému bratrovi k narozeninám (jiné zdroje uvádějí, že šlo o vánoční dárek). Těžko říct, co ji to napadlo, ale když album rozbalili, čekalo na ně šokující překvapení. Obraz Landscape XX nebo také Penis Landscape zobrazoval devět ztopořených penisů, jak pronikají do devíti vagín. Jeden z nich měl nasazený kondom. Když vulgární plakát uviděla matka obou dětí, napsala ihned stížnost prokurátorovi. Policie provedla u Biafry razii a obvinila jeho a vydavatelství Alternative Tentacles z šíření obscénního materiálu nezletilým. Podle tehdejších zákonů mu hrozila pokuta 2 tisíce dolarů a rok ve vězení. Proces začal v srpnu 1987. Biafrův advokát stavěl obhajobu na tom, že pivovar také není stíhán za to, že barman nebo hospodský prodá pivo nezletilému a také upozorňoval, že k albu bylo přiloženo varování. V typicky deadkennedyovském stylu se na něm psalo: „Uvnitř je obrázek, který může někomu připadat šokující, odpudivý nebo urážlivý. Život už je takový.“
Se svým nápadem ale Biafra nemohl přijít v horší době – pár měsíců před Frankenchristem totiž vzniklo sdružení Parents Music Resource Council spoluzaložené mimo jiné manželkou Ala Gorea, které se typickým americkým způsobem (tedy medializovanou rozhořčeností) snažilo přimět hudební vydavatelství, aby k albům s explicitním, násilným nebo vulgárním obsahem přidávala varovné štítky. Údajně jedním z prvních, na nichž se typická černo-bílá nálepka Parental Advisory objevila, bylo legendární rapové album Straight Outta Compton.
Pyrrhovo vítězství
Podle Biafry bylo tažení proti jeho skupině ze strany tohoto sdružení účelové. „Potřebovali nějakou oběť, na níž by demonstrovali svoji sílu,“ tvrdil. Malé nezávislé vydavatelství bylo také slabším soupeřem než třeba Prince nebo Twisted Sister, kteří se také ocitli v hledáčku PMRS. Jeho mínění se potvrdilo, když byly postupně staženy žaloby na distributora obchodu, kde si zmíněná dívka album koupila, i továrnu, kde bylo vyrobeno. Biafra to PMRS nezapomněl a vždy vystupoval jako jeden z jeho největších kritiků.
Rozhodnutím poroty 7:5 bylo nakonec obvinění zamítnuto, dlouhotrvající proces ale způsobil velké problémy Alternative Tentacles, které kvůli tomu téměř zkrachovalo. Také pro samotného Biafru to bylo Pyrrhovo vítězství. Přestože vyvázl bez trestu, celá aféra velmi vyčerpala a otrávila jeho i celou skupinu a stala se jednou z příčin konce Dead Kennedys na začátku roku 1986. Jejich labutí písní se stalo poslední čtvrté album Bedtime For Democracy vydané „posmrtně“ v listopadu 1986. Celou aféru sledoval s opovržením i samotný autor Giger, který kvůli ní vrátil Oscara.
A co hudba?
Ve stínu této kontroverze zůstalo i samotné album, což byla dvojnásobná škoda, protože jde o zřejmě nejkoncepčnější a nejvyzrálejší desku Dead Kennedys. Už to nebyly jen pekelně rychlé nářezy s mikroskopickou délkou. Mnohé písně narostly a pronikly do nich nové nástroje jako syntetizéry nebo trubky. Ačkoliv za to bylo některými fanoušky a recenzenty kritizováno, ukazovalo touhu a snahu kapely umělecky se vyvíjet. Bohužel to v roce 1985 málokoho zajímalo…
