Článek
V roce 1992 už Nirvana patřila ke světově známým kapelám. Album Nevermind ji vystřelilo k popularitě, o níž si mohly ostatní grungeové skupiny nechat jen zdát. Hity Smells Like Teen Spirit nebo Come As You Are hrála rádia do omrzení (symbolického i skutečného). Samotní členové však neprožívali žádné růžové období, protože na ně začala doléhat i odvrácená strana slávy. Spory měli nejen s ostatními ale i mezi sebou. Do soudržnosti skupiny vrazil klín požadavek Kurta Cobaina na přerozdělení honorářů za psaní písní, které by lépe odrážely jeho skladatelský podíl. Spoluhráči Krist Novoselic a Dave Grohl nic nenamítali, uvědomovali si, že Cobain je stěžejním autorem. Kytarista však narazil, když chtěl, aby se tak dělo zpětně za desku Nevermind.
Dalším problémem a veřejným tajemstvím byla Cobainova drogová závislost. Vlastním životem tehdy začaly žít desítky dohadů a fám o jeho chatrném zdraví. Frontman skupiny neměl klid ani v osobním životě, jeho manželka Courtney Love byla v té době snad nejnenáviděnějším člověkem v Americe. 18. srpna 1992 se páru narodila dcera Francesca Bean, přičemž její matka čelila obviněním, že v době těhotenství užívala heroin. V této atmosféře mnoho lidí pochybovalo o tom, že Nirvana na konci srpna vystoupí na světoznámém festivalu v Readingu. Dave Grohl později vzpomínal, že si tím nebyla jistá ani kapela. V předcházejících měsících toho moc nenahráli a příliš se nestýkali. A poslední zkouška před koncertem prý dopadla katastrofálně…
„Vy tady vážně budete hrát?“
Hudební festival v Readingu patří ke stálicím britského hudebního roku, je to jeden z nejstarších festivalů, který stále funguje. V současné době trvá tři dny (od pátku do neděle) a probíhá souběžně s festivalem v Leedsu. Obě akce mají stejné interprety, kteří v průběhu víkendu vystoupí na obou místech. Nirvana navštívila festival už o jednou, v roce 1991. Tehdy však ještě na jejich pódium svítilo slunce, což dokazuje, že pořadatelé více sázeli na jiná jména. Neuvěřitelný úspěch a pozice nejlepší nové kapely zajistila, že o rok později se hlavní hvězdou programu stalo právě trio ze Seattlu. Nirvana vystupovala až poslední den a koncert pro ni byl skutečnou výzvou – před tak velkým publikem ještě nikdy nestáli, podívat se na ně přišly desetitisíce lidí, odhady se pohybují mezi pětatřiceti až šedesáti tisíci návštěvníků. Tak ohromná masa muzikanty znejišťovala.
Skupina si na úvod připravila malou šarádu jako odpověď na kolující fámy o špatné kondici Cobaina a údajném konci skupiny. Frontman přijel na pódium na vozíku tlačeném novinářem Everettem Truem (který jej také seznámil s Courtney Love) v nemocničním pyžamu a paruce dlouhých blonďatých vlasů. Novoselic ho uvedl se slovy: „Je to velmi bolestivé. Zvládneš to, kámo. S podporou své rodiny a přátel to zvládne.“ Odchází a v jednom závěru je vidět, jak se rozpustile směje. Cobain následně roztřeseně vstává, chytá se mikrofonu a třesoucím se hlasem odříká pár veršů ze skladby Rose od Amandy McBroom. Bezvládně padá na zem, vzápětí však znovu vstává a s kytarou v ruce zahajuje skladbou Breed, první song toho večera.
Jedním z důvodů, proč je více než devadesáti minutový koncert v Readingu 1992 pokládán za jeden z nejlepší v podání Nirvany, je tracklist. Představuje totiž výběr toho nejlepšího z do té doby vydané tvorby. Prim hrálo pochopitelně hvězdné album Nevermind (nezazněly z něj jen dvě skladby) přinášející nejlepší okamžiky vystoupení. Při refrénu Lithia se ke zpěvu přidal celý mohutný dav diváků, Come As You Are zněla ten večer výborně a překonala studiové provedení. Koncert celkově dál naplno vyniknout kvalitám mnoha dalších songů, které na albu snižovala snaha trochu kapelu brzdit a dosáhnout civilizovanějšího zvuku. V Readingu tato bariéra padla.
Své si toho večera užila i Smells Like Teen Spirit, korunní klenot Nirvany, jenž však kapele v předcházejících měsících řádně ztěžkl v ruce. Zejména Kurtu Cobainovi se dokolečka obehrávaný hit zprotivil. Kapela odstartovala píseň zvláštním jamováním, v němž znalejší fanoušci rozpoznali refrén písně More Than a Feeling od kapely Boston. Riffy obou skladeb jsou si totiž nápadně podobné a Nirvana si tímto způsobem dělala ze svého výtvoru legraci. Vše pak korunovalo dadaistické sólo, v němž není ani památky po původní táhlé melodii z desky.
Fanoušci si mohli poslechnout i ochutnávku z připravovaného třetího alba. Mezi třemi písněmi vyniká All Apollogies, zajímavá i díky svému úvodu. Kurt Cobain sděluje publiku, že před dvanácti dny se mu narodila dcera a posílá vzkaz své ženě, když nechá dav sborem zvolat „Courtney, milujeme tě!“
Úspěšný křest
Všichni členové skupiny měli v Readingu skvělou formu. Byl tu typicky rozevlátý dlouhán Krist se svými energickými výskoky. Na opačné straně potemnělého pódia jako jeho přirozený protiklad stál Kurt Cobain, introspektivní a s nesmělou mimikou v obličeji. A mezi nimi Dave Grohl zběsile bušící do bicích. Trojici po část koncertu doplnil i neúnavně pogující tanečník, britský bubeník Antony Hodgkinson. Dodnes je díky tomu známější než pro své umění s paličkami.
Set uzavírala Territorial Pissing. Když po dvou minutách s rachotem skončila, vystřídalo ji zhruba pětiminutové demolování aparatury v podání Grohla a Novoselice, zatímco Cobain jim k tomu hrál zprzněnou verzi americké hymny. Záznam koncertu pak končil scénkou, kdy se kytarista v zákulisí potkává s chlapcem, svým fanouškem, a s cigaretou v ústech ho nabádá „nekuř.“
Nirvana zkouškou ohněm prošla. Její vystoupení bylo skvělé, drobné chyby lehce překryla elektrizující atmosféra té noci. Nechyběl žádný zásadní hit a provedení mnoha písní představuje vrchol umění grungového tria. Koncert byl natočen zvukem i obrazem a fanoušci tyto záznamy dodnes vyhledávají. Zajímavostí také je, že se jednalo o poslední koncert Nirvany ve Spojeném království.
