Čím větší břicho, tím krásnější dívku a větší úctu muž v kmeni Bodi získá

V údolí řeky Omo žije kmen Bodi, někdy označovaný také jako Me'en. Jejich pohled na mužskou krásu se výrazně liší od běžných představ v jiných částech světa. Čím větší břicho muž má, tím je považován za přitažlivějšího a těší se vyššímu společenskému uznání. Bodiové věří, že jejich předkové pocházejí právě z oblasti kolem řeky Omo, kde údajně vystoupili z díry v zemi. Přestože žijí poměrně izolovaně, v minulosti se o nich často mluvilo jako o statečných bojovnících. Mnoho Me’enů sice skončilo v otroctví, ale i tak dokázali vzdorovat amharským feudálním vojskům, která usilovala o ovládnutí jejich území. Patří ke skupině etnik, která mluví jedním z nilosaharských jazyků. V Etiopii se někdy označují jako „nilotské“ skupiny, ačkoli tento termín není z lingvistického hlediska zcela přesný. Podle sčítání z roku 1998 čítala populace Mekanů (Me’enů) 56 585 osob, novější údaje hovoří až o 222 000 členů kmene Bodi.

Me’enové se dělí na dvě hlavní skupiny: horské Tišeny, kteří se věnují především zemědělství, a nížinné Bodi, tradiční pastevce. Právě mezi pastevci Bodi se uchoval pozoruhodný rituál spojený s mužskou krásou a společenským postavením.

Každoročně v červnu nebo červenci pořádá kmen Bodi festival Ka’el, který je zároveň oslavou nového roku. Přesné datum určuje tradiční náčelník Komoro spolu se staršími podle postavení měsíce. Během slavnosti svobodní muži ze všech částí komunity soutěží, kdo bude mít největší obvod břicha. Ze čtrnácti klanů, které tvoří komunitu Bodi, je každý rok vybrán jeden svobodný mladý muž. Ten se na šest měsíců uchýlí do samostatné chýše, kde zahajuje přípravu. Jeho úkolem není cvičit ani pracovat, ale zůstat v naprostém klidu a přibírat na váze. Po celé období tito mladíci konzumují velké množství směsi kravského mléka a krve, kterou jim pravidelně nosí ženy z vesnice. Občas je směs obohacena medem. První dávku krve pijí za úsvitu a musí ji rychle vypít, než se na vzduchu srazí. Ne každý zvládne takové množství a někteří po vypití zvrací.

Během přípravy mají přísně zakázaný jakýkoli sexuální kontakt. Podle místních přesvědčení by pohlavní styk mohl způsobit ztrátu pracně nabytých kilogramů a narušit duchovní soustředění, které je pro rituál nezbytné. U Bodiů jsou krávy znakem bohatství a společenského postavení. Kdo má hodně krav, může si dovolit obětovat jejich krev a mléko po celé měsíce. Účast v soutěži je pro mladé muže velkou poctou, podobně jako by u nás byla účast na olympiádě.

Když přijde den D, soutěžící vycházejí z chýší s těly natřenými směsí hlíny a popela. Svou váhu hrdě zdůrazňují ozdobami z peří a korálků. Mnozí přibrali tolik, že mají potíže s chůzí. „Někteří tlustí muži jsou tak velcí, že už nemohou ani chodit. Jeden se mě ptal, jestli by mohl použít moje auto, aby se dostal na místo ceremonie. Jakmile byl v autě, začal zase pít mléko a krev, protože chtěl zůstat tím nejtlustším až do poslední chvíle,“ vzpomíná fotograf Eric Lafforgue, který ceremonii navštívil.

Obřad spočívá v několikahodinovém kroužení kolem posvátného stromu. Soutěžící předvádějí svou vitalitu a pohybové dovednosti, zatímco ženy je polévají alkoholem a stírají jim pot. Rada starších hodnotí nejen velikost břicha, ale i pevnost hýždí. Po skončení obřadu obětují posvátného býka. Velkým kamenem ho usmrtí a následně vyjmou vnitřnosti, které slouží k věštění budoucnosti. Přítomní poté vypijí jeho krev. Vítěz, nejtlustší muž, se stává hrdinou. Jeho společenské postavení zůstává vysoké po celý život. Může si vybrat nejkrásnější dívku z vesnice a těší se všeobecné úctě. Po slavnosti muži obvykle během několika týdnů zhubnou, ale jejich prestiž zůstává.

„Stát se tlustým mužem je snem každého dítěte z kmene Bodi,“ říká Lafforgue. „Za pár týdnů se žaludek vrátí do normálu, ale hrdinou zůstane do konce života.“

Hudba a tanec hrají v životě Bodiů významnou roli. Mají speciální hudební a taneční styly známé jako gulay. Tyto radostné písně oslavují lásku, dobrou úrodu, prosperitu rodiny, dobytku a mužskou sílu. Ve volném čase si Bodiové rádi dopřávají pivo, které si sami vaří.

Náboženský život komunity je bohatý a komplexní. Bodiové věří v boha oblohy jménem Tuma, stvořitele a boha deště i plodnosti. Věří také, že svatý pes se u Tumy přimlouvá za jejich blaho. V komunitě působí duchovní média zvaná K’alichas, kteří praktikují věštění a mohou na žádost nepřátel uvalit kletby. I pohřební rituály mají velmi propracované. Po smrti člena komunity následuje několikadenní pohřeb. Zabíjí se dobytek nebo kozy a z vnitřností se čtou znamení z říše duchů. Mrtví jsou baleni do kravské kůže a pohřbeni, aby byli usmířeni duchové předků. Ženy křičí na duchy a zpívají o smrti zesnulého, aby jeho duši pomohly najít pokoj.

V posledních letech se život Bodiů výrazně mění. Vláda plánuje přesunout do jejich oblasti až 300 000 lidí z jiných částí země. Tak velký příliv obyvatel by mohl slavnost Ka’el i tradiční kulturu úplně vytlačit. Rodiny mívají v průměru osm dětí, ale mnoho z nich se dospělosti nedožije. Kromě toho mizí palivo a dřevo, což každodenní život ještě víc komplikuje.

Zdroje: en.wikipedia.org | poznatsvet.cz | schoolfor.africa | dailymail.co.uk | 101lasttribes.com | gogeafrica.tv