Student Otto Warmbier chtěl poznat svět. Ze Severní Koreje se vrátil ve vegetativním stavu

Bylo mu jednadvacet a chtěl poznat celý svět. Student University of Virginia miloval cestování, navštívil už Anglii, Kubu, Izrael i Ekvádor. Koncem roku 2015 se rozhodl oslavit Nový rok v Severní Koreji. Rodina nebyla nadšená, ale Otto si trval na svém. „Byl zvědavý na jejich kulturu, chtěl poznat lidi Severní Koreje,“ řekl později jeho otec Fred. Otto si vybral čínskou cestovní kancelář Young Pioneer Tours, která lákala turisty do „destinací, kam by vás matka radši nepustila“. Nelákaly ho běžné turistické trasy. Chtěl zažít atmosféru míst, která jiní považovali za nedostupná. Přestože americké ministerstvo zahraničí cestu do KLDR důrazně nedoporučovalo, Otto věřil, že jako turista bude v nebezpečí.

Otto přiletěl do Pchjongjangu 29. prosince 2015 spolu s dvaceti dalšími turisty. Ubytovali se v hotelu Yanggakdo International, odkud v následujících dnech vyráželi na výlety k Velkému památníku a do demilitarizované zóny na hranici s Jižní Koreou. Silvestrovskou noc strávili na náměstí Kim Ir-sena, kde se připojili k místním oslavám. Vše probíhalo bez problémů. Večer se vrátili do hotelu, kde pokračovali v oslavách. Odlet zpět do Číny měli naplánovaný za dva dny. Druhého ledna ráno čekal Otto ve frontě na odbavení zavazadla. „Dva strážní prostě přišli, poklepali Ottovi na rameno a odvedli ho,“ vzpomínal později Danny Gratton, britský člen skupiny. „Nervózně jsem řekl: ‚No, to tě vidíme naposledy.‘ V těch slovech byla velká ironie. Byl to skutečně poslední fyzický kontakt s Ottem.“ Letadlo odlétlo bez něj. Cestovní kancelář se dozvěděla jen to, že „je Ottovi špatně a byl odvezen do nemocnice“. Teprve po třech týdnech Severní Korea přiznala, co se stalo. Student byl zadržen za „nepřátelský čin proti KLDR“.

V únoru 2016 Otto vystoupil před kamerami na tiskové konferenci. Přiznal, že chtěl ukrást propagandistický plakát z části hotelu určené jen pro zaměstnance. Na plakátu stálo: „Vyzbrojme se silně Kim Čong-ilovým patriotismem!“ Poškození předmětů s obrazem nebo jménem vůdce je v Severní Koreji považováno za těžký zločin. Otto tvrdil, že ho k činu navedla metodistická církev z rodného města a tajná společnost Z Society z jeho univerzity. Obě organizace měly být spojené s CIA. Časopis Time označil tato tvrzení za „fantazijní“ a „neuvěřitelná“. Obě organizace obvinění popřely. „Nikdy jsem si neměl dovolit nechat se zlákat americkou administrativou ke spáchání zločinu v této zemi,“ plakal Otto. „Pokorně vás prosím, lid a vládo KLDR, o odpuštění. Udělal jsem nejhorší chybu svého života!“

V březnu 2016 Otto dostal patnáct let nucených prací za podvratnou činnost. Soud trval jen hodinu. Důkazy byly jeho přiznání, záznamy z kamer, otisky prstů a svědectví. Na zrnitém videu z hotelu byl zachycen muž, který sundaval plakát ze zdi. Po rozsudku o něm rodina dlouhé měsíce nic nevěděla, protože Severní Korea jeho zdravotní stav dlouho tajila. Rodiče se snažili kontaktovat různé zprostředkovatele, ale nikdo jim neřekl, co se s jejich synem děje. Ottovi blízcí žili v nejistotě, jestli je vůbec naživu. Až v červnu 2017 se americký diplomat Joseph Yun dozvěděl, v jakém je Otto stavu, a informoval rodinu. Otto ležel v hlubokém bezvědomí. Severokorejci přitom tvrdili, že mu poskytovali lékařskou péči a o jeho stavu informovali odpovědné orgány.

Třináctého června 2017, po sedmnácti měsících v zajetí, ho převezli zpět do Ameriky. Severokorejci tvrdili, že se po odsouzení nakazil botulismem a po prášku na spaní upadl do bezvědomí. V nemocnici University of Cincinnati Ottův stav okamžitě prověřili. Dýchal, mrkal, ale jinak nevykazoval žádné reakce, a lékaři potvrdili, že je ve vegetativním stavu. Magnetická rezonance odhalila vážné poškození mozku, které podle nich vzniklo následkem srdeční zástavy a nedostatku kyslíku. Ottův mozek zůstal bez kyslíku nejméně čtyři minuty. Co tuto zástavu způsobilo, ale zůstalo nejasné.

Severokorejci trvali na botulismu, ale američtí lékaři tuto verzi odmítli. Na jeho těle nenašli žádné stopy po násilí ani jiných zraněních. Jeho rodiče však popsali synův stav jinak. Když ho přišli vyzvednout z letadla, „měl nepřítomný pohled, nelidsky křičel, oholenou hlavu, vytržené přední zuby, neslyšel a neviděl. Na chodidle měl velkou řeznou ránu starou několik měsíců,“ uvedli později. Po šesti dnech doma se Ottovi rodiče rozhodli nechat mu odstranit vyživovací trubici. Devatenáctého června 2017 Otto zemřel ve spánku obklopen rodinou. Bylo mu dvacet dva let. Jeho pohřbu se zúčastnilo 2500 lidí. Studenti uvázali stužky na každý strom podél cesty od střední školy na hřbitov.

Rodiče podali na severokorejský režim žalobu u amerického soudu, který rozhodl v nepřítomnosti severokorejské strany. V prosinci 2018 soudce uznal KLDR vinnou z mučení a smrti mladého Američana a rodině přiznal odškodnění ve výši 501 milionů dolarů. Přestože bylo jasné, že Severní Korea tuto částku nikdy nezaplatí, pro Warmbierovy to znamenalo alespoň morální satisfakci. Šlo o jednu z nejsledovanějších kauz spojených s vězněním cizinců v KLDR. Později vyšlo najevo, že Severní Korea vystavila Spojeným státům účet na dva miliony dolarů za „zdravotní péči“ o Otta během věznění. Americký diplomat se k úhradě této částky zavázal ještě před jeho propuštěním.

Donald Trump nejdřív vinil Kim Čong-una z Ottovy smrti. Po osobním setkání ale řekl: „Říká mi, že o tom nevěděl, a já mu věřím.“ Na to Ottova rodina odpověděla: „Kim a jeho zvrhlý režim jsou zodpovědní za smrt našeho syna Otta. Žádné omluvy ani okázalé chvály to nemohou změnit.“

Zdroj: en.wikipedia.org | idnes.cz | lifee.cz | irozhlas.cz | reflex.cz