Článek
Rey Koranteng je pozoruhodná osobnost české společnosti. Ta na něj pohlíží především jako na moderátora televizních novin na Nově. A není divu. Televizní studio je totiž místo, kde ho pochopitelně vidí nejčastěji. Nebo možná jenom tam. V tomto textu ho chci ale představit jinak. Mimo televizní obrazovky. Víc jako „normálního“ člověka.
S Reyem Korantengem jsem v posledním týdnu strávil několik hodin. Tedy ne osobně, ale při poslechu několika rozhovorů, které jsou i veřejně dostupné. A musím uznat, že se jedná o velmi inspirativní osobnost. Vyrovnaný, odvážný, slušný, zásadový a pověrčivý. To je pětice slov, která Reye z mého pohledu nejvíce charakterizuje.
Vyrovnaný
Pokud něco z Korantenga opravdu v každé situaci sálá, pak je to jeho vyrovnanost. Jakési nelpění na věcech, hmotných i nehmotných, a s tím spojená právě i vyrovnanost v případě jejich možné ztráty. Skoro nejlepším příkladem je jeho přístup k samotnému zaměstnání. „Dnes je, zítra být nemusí,“ říká různými slovy o své práci snad v každém rozhovoru. Nedávno totiž coby moderátor televizních zpráv oslavil výročí 25 let, a častá otázka, kterou dostává, se týká právě jeho budoucnosti v televizi. S oblibou pak v humoru říká, že je připravený na to, že mu jednou ze dne na den nebude fungovat vstupní kartička do budovy na Barrandově, kde pracuje, čímž mu bude naznačeno, že už o jeho služby není zájem. Nijak se tím ale netrápí.
Odvážný
Jeho odvaha se projevila především na začátku pracovní kariéry. Koranteng začínal ve společnosti Meteopress, jejíž majitel oslovil Korantenga s pracovní nabídkou náhodně na ulici v Praze. „Je to jak z americkýho filmu,“ vzpomíná dnes známý moderátor, „koukali jsme na nějakou strašně drahou věc ve výloze, vím, že to stálo přes tři tisíce a tenkrát to byly obrovský peníze, to se bavíme o roce 1993. Tak já jsem se koukal na tu věc, kterou jsem si samozřejmě nemohl dovolit, a najednou vedle mě stojí pán a říká, to je cena, že, za takovou hloupost… Dali jsme se do řeči, o životě, o mně.“ Celé to pak skončilo, nebo možná právě začalo otázkou: „A nechtěl byste pro mě pracovat?“ Rey pak opravdu dostal nabídku zaměstnání jako asistent obchodního oddělení. V kanceláři se potkával se známými tvářemi jako Alena Zárybnická nebo Ján Zakopčaník. Z tohoto velmi inspirativního prostředí už to pak byl jen krok k lidem z televize Nova, která ještě tehdy neexistovala, vzpomíná Koranteng v pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka (od 2. minuty).
Další odvážný krok čekal na Korantenga hned záhy. Právě po přestupu do TV Nova dostal nabídku poprvé vystoupit před obrazovkami jako moderátor Počasí. Nebylo ale jasné, jak ho veřejnost jako člověka s tmavší pletí přijme. A právě Kračmer, jeho bývalý zaměstnavatel, ho tenkrát varoval slovy: „Budeš první tmavej kluk na český obrazovce, a to může znamenat dvě věci. Buďto to lidi přijmou a bude to moc dobrý, nebo to nepřijmou a nebude to dobrý, ale pak se nesmíš hroutit“ (Na pohovce Jožky Kubáníka od 6. minuty). Vystoupit v televizi jako člověk s asijským vzhledem opravdu riskantní bylo. Reyovi to mohlo také rovnou zavřít kariéru v televizi, jak si sám dnes uvědomuje. Ale povedlo se. Stejně jako pozdější odchod z „teplého místečka,“ kdy z moderování Počasí skočil do hlavních vysílacích zpráv. I tady neměl jistotu, že se to povede. Krok zpátky už navíc nebylo možné učinit. Přesto do toho odvážně vkročil a dnes po letech můžeme jen konstatovat, že se vyplatilo.
Slušný
Slovo slušňák spojené s nekonfliktností k Reyovi neodmyslitelně patří. Ať už to je jeho reakce na otázku, zda jako začínající moderátor tehdy dostával zamilované dopisy od fanynek. „Jak se říká, gentleman o těchto věcech nikdy nemluví,“ odpovídá se smíchem v podcastu F2F (v 8. minutě). Sám pak dál prozrazuje, že je slušňákem i za volantem. „Já jsem nikdy nejezdil nějak rychle, ale teď opravdu jezdím na tempomat, kochám se krajinou.“ Rey také velmi slušně jedná snad se všemi lidmi kolem. Patrně nikdy ho nezažijete v nevybíravém konfliktu. V rozhovoru pro ČR Dvojku (od 2. minuty) před dvěma lety prozradil, jak ho kdysi „zpražila“ vizážistka před televizním vysíláním, že se neoholil a že „vypadá strašně“. Do konfliktu ale nešel. Od té doby se navíc snaží být vždy upravený tak, aby byla i vizážistka spokojená. Vtipně pak ještě dodává (od 2. minuty), že si ani nenechává narůst delší vlasy. „A pak si můžu nechat narůst dlouhé vlasy, a to vypadám jako mikroforon, protože ono to roste do tý kuličky,“ dodává se smíchem.
Studio Barrandov, Praha. Sídlo TV Novy, současného zaměstnavatele R. Korantenga
Zásadový
„Ne, ne, nikdy jsem ten pocit nezažil,“ odpovídá jasně na otázku, zda s tím (moderováním) chtěl někdy skončit (F2F od 15. minuty). Nemá navíc ani potřebu změnit zaměstnání. Je spokojený tam, kde je. Drží se navíc i pevně svých zásad, ve kterých je konstantní. V jednom z rozhovorů se ho například ptali, koho v politice volí. Nebyl ochotný dokonce ani říct, zda je blíž levici, nebo pravici a zda se vůbec jeho politický názor za poslední desítky let nějak vyvinul. Svou zásadu nemluvit o politice dodržuje konstantně. Drží si také téměř abstinenční návyky k alkoholu. A to už spoustu let. Svým zásadám je zkrátka věrný. To dokazuje i jeho třicet let trvající vztah s jedinou ženou, maminkou jeho tří dětí.
Pověrčivý
Sám se také přiznává k silné pověrčivosti. V každém ze zmíněných rozhovorů ho uslyšíte buď ťukat na dřevo, nebo o pověrčivosti minimálně mluvit. Adéle Gondíkové v rozhovoru pro Český rozhlas prozrazuje (od 11. minuty), že u všeho vždy ťuká, aby to nezakřiknul, ze dveří vychází vždy pravou nohou. A když vidí černou kočku, tak se opravdu vrací, aby se vyhnul případnému nebezpečí, jinak by se cítil nesvůj. To samozřejmě komplikuje fakt, že černou kočku prý mají jeho současní sousedé.
Někdy tak může být užitečné se na známé osobnosti podívat i z jiného úhlu pohledu. Na příkladu Reye Korantenga je zřejmé, že může být pro společnost v mnohém inspirací. Stačí se jen podívat trochu „za oponu“.
