Článek
Houkaly sanitky, vypukl chaos, bylo jasné, že se stalo něco mimořádného, ale až doma z televize jsem zjistila, asi stejně jako mnoho dalších, k jaké tragédii v naší krásné a bezpečné zemi došlo.
Celý zbytek dne jsem seděla u zpravodajství, televizi doplňovala sociálními sítěmi, poslouchala zdrcující informace, názory, soudy, ohlasy a celou dobu si představovala oběti, o nichž jsem samozřejmě nic nevěděla, ale dovedu si představit, jakou bolest jejich odchod způsobí jejich rodinám a přátelům. Tohle jsou ztráty, které nikdy nepřebolí, a nikomu to vysvětlovat není třeba. Každý, kdo přišel o někoho blízkého, kdo měl většinu života teprve před sebou, tomu rozumí.
Četla jsem, co udělala policie a co by měla dělat v budoucnosti, jak by se měly chránit školy a další instituce. Ale zatím nikdo nepoložil tu základní otázku, která mě napadla okamžitě - co dělala rodina onoho studenta? O matce zatím nepadla zmínka, ale otec, který je také po smrti, přece musel vědět, že si jeho syn pořizuje zbraně. Navíc takové zbraně něco stojí a on jako student neměl takové příjmy, aby si je mohl pořizovat za vlastní peníze, takže mu zřejmě otec prostředky na zbraně poskytoval.
Navíc nejbližší okolí muselo vědět, že si pořídil zbrojní průkaz, a nechce se mi věřit, že by to nikoho neznepokojilo. Zbraň, kterou provedl útok je dlouhá zbraň AR-15, jejíž pořizovací cena je kolem pětadvaceti tisíc, a on měl povolení na osm zbraní, a z toho dvě z nich byly dlouhé. To vážně nikomu z rodiny nebylo divné?
Sama mám děti, a kdyby některé z nich zatoužilo po zbrojním průkazu a chtělo si zakoupit zbraň, řešila bych to pohlavkem a zákazem. Rozhodně bych nic takového nepovolila. Aspoň po dobu, kdy byly děti v mé péči, kdy studovaly, tak se musely přizpůsobit mým podmínkám. Když později z rodinného hnízda odešly, už jsem se o ně obávat nemusela.
Nechci hodnotit, zda jsou dnešní výchovné metody lepší nebo horší, než byly ty používané našimi předky. Dřív opravdu hodně vyřešil pohlavek nebo rákoska na skříni, které jsem se obávala jako dítě já. Podstatné bylo, že se dětem vymezily mantinely, v nichž se mohou pohybovat. Jak je narušily, přišel trest. Dnes se mnoha dětem ponechává naprostá volnost s tím, že tak lépe může košatět jejich kreativita. Budiž, ale někdy to může dopadnout tak, jako u studenta Filozofické fakulty, který byl prý velmi kreativní.
