Článek
Autor tohoto článku se již o problematice internetových podvodníků jednou zmínil. Zde se snažil hovořit nejvíce k seniorům, kteří jsou nejsnazším cílem. Po zveřejnění daného článku se však druhý den dostal s maminkou do debaty, která vyústila v zajímavý návrh.
Autor bránil svá přesvědčení, že je třeba na internetové podvodníky varovat, jak jen to jde. Maminka doplnila, že nejzranitelnější nejsou jen senioři, ale i děti, čemuž dal autor za pravdu. Shodou okolností pak dnešního rána mamince přišla SMS, ve které stálo cosi jako že její balíček nemohl být doručen, protože zadala špatnou adresu, a na podivné stránce, která se snažila napodobit webové stránky České pošty, měla zadat své údaje. Údaje do kolonek předepsala, neboť čeká balíček z Aliexpressu, ale po nedávném článku o podvodnících jí to přeci jen začalo vrtat hlavou a přišla si pro radu, než formulář odešle. A udělala dobře. Jednalo se o další podvrh.
Shoda v debatě byla jednoznačná. Proti podvodníkům se můžeme bránit jen tím, že budeme s jejich praktikami seznámeni. Jenže spousta uživatelů si žádná z varování nečtou a myslí si, že jim se něco takového nemůže stát. Dokud se zrovna, jako v případě maminky, netrefí do situace, která se na první pohled zdá věrohodná. Podvodníci to ale zkouší pořád stejně. Stejné SMS zprávy, emaily a další komunikaci rozesílají tisícovkám občanů a tak všeobecné obeznámení s jejich praktikami dává smysl, protože netypické způsoby podvodů jsou jen velmi výjimečné.
Když si lidé varování neváží, prohlašují je za „strašení lidí“ a nechtějí je číst, nejspíš by bylo dobré ustanovit nějaké plošné opatření. Z toho vznikl nápad, že pro vstup na internet by nejdříve bylo nutné splnit test kyberbezpečnosti. Test by mohl vypadat podobně jako ten na stránkách kybertest.cz. Pokud mohou různé státy plošně blokovat přístupy na určité weby, proč by nešlo celostátně zajistit, aby se nejdříve uživatelům ukázal test a přístup se odemkl až po jeho splnění? Rozhodně by to proveditelné bylo.
Dále by to mohlo fungovat tak, že splnění testu by se pro jednotlivé IP adresy či jiné identifikační způsoby uživatelů ukládalo, takže až by další den zapnuli počítač, už by se s dalším vyplnění otravovat nemuseli. Nezáleželo by na tom, jestli jim někdo poradí správné odpovědi, neboť důležité by bylo to, že by se je dozvěděli. Pokud by se vyskytla nová hrozba, splnili by další test, který by byl pokrácený a obsahoval jen informace s novinkami. Jednou za rok nebo dva by museli test všichni splnit znovu.
Samozřejmě by bylo nutné se nějak postarat, aby test splnil opravdu každý, ne jen jeden z rodiny či sdílejících stejnou IP adresu, ale to už by byla práce IT odborníků.
