Článek
Milan Paumer byl přepraven ze Západního Berlína do frankfurtské vojenské nemocnice 7. listopadu 1953. Zde se léčil další tři týdny a na konci listopadu se opět setkal s bratry ve vile v Erlangenu. Ve vile se na návštěvách u bratrů střídají američtí generálové, plukovníci a agenti. Až teď Američané naplno pochopí, proč to všechno kluci dělali. Jejich primárním cílem nebyla vlastní svoboda, ale svoboda pro Československo. Nejprve se chtějí do Československa vrátit na padácích a organizovat odboj, ale tento nápad CIC označí jako sebevražedný.
Bratři Mašínové a Milan se tedy naplno upnou k druhé možnosti, kterou během útěku a před ním, taktéž zvažovali. Vstoupit do americké armády. Pevně věří, že v nejbližších měsících či letech vypukne válka a oni budou osvobozovat Československo ze spárů Sovětského svazu.
Z dnešního pohledu se jejich vnímání světa může jevit jako naivní, avšak v první polovině 50. let očekával konflikt mezi Západem a Východem takřka celý svět. A Radek, Pepa a Milan chtěli v této válce bojovat. Jejich inspirací byli Čechoslováci, kteří odešli na jaře 1939. Ani tito stateční muži nemohli v oné době vědět, že za půl roku vypukne druhá světová válka. A přesto se vydali na cestu, aby byli připraveni a mohli bojovat za svou zemi. Přesně totéž chtěli provést bratři Mašínové a Milan.
Na Američany udělají kluci velký dojem. Nejen svým fantastickým útěkem, bojovností, nasazením a odhodláním, ale taktéž vystupováním a chováním. Avšak kluci poznali i zklamání. CIC nepodpořila jejich plán na osvobození Vaška a Zbyňka. Přestože CIC nikdy plán zcela neodmítla, neudělala ani nic pro jeho realizaci.
I přes toto zklamání ještě v Německu podepíší Radek, Pepa a Milan závazek o vstupu do americké armády. Protože k letectvu žádné cizince neberou, zvolí si kluci výsadkáře. Elitu armády. Boj v týlu nepřítele je pro ně jako stvořený. Ostatně, získali spoustu zkušeností.
Po pár měsících v Německu odplují na lodi USS General Butler do Spojených států. Lze si jen představovat, co museli cítit, když loď vplouvala do přístavu v New Yorku. Absolvují výcvik ve Fort Dix a Američané rychle poznají obří kvality kluků. Přiřadí je k Special Forces. Mezi dnes již slavnými „Zelenými barety“ platí kluci za nejlepší z nejlepších.
Postupem času ovšem poznávají trpkou realitu. Žádná válka nebude. To si naplno uvědomí, když USA odmítnou pomoci maďarskému povstání v říjnu 1956. Musí se smířit, že svou zemi neosvobodí.
V zimě 1957, kdy se Mašínové vzpamatovávají ze svého zklamání, přijdou i světlé chvíle. Pomocí šifrovaných dopisů do rukou jejich přátel v Československu, si začnou dopisovat se svou sestrou Zdenou. Dozví se, jak krutou pomstu režim připravil jejich rodině a přátelům.
Další dva roky stráví Radek s Pepou na základnách v Evropě a Milan v Koreji. V roce 1959 neobnoví smlouvu s US Army a odejdou do civilu. Bratři Mašínové se naplno vrhnou do podnikání, ve kterém jsou velmi úspěšní. Pepa si splní svůj dětský sen a začne létat.
Ctirad Mašín, který si v Americe začne říkat Ray Masin, prožije dlouhý a úspěšný život. Založí zde autoopravnu a později si nechá patentovat několik vynálezů. Taktéž sepíše vzpomínky bratrů a Milana na legendární útěk. Ctirad Mašín zemřel 13. srpna 2011 ve věku 81 let.
Josef Mašín, který si v Americe začne říkat Joe Masin, si splní všechny své sny. Létá, cestuje po celé světě, obchoduje s letadly. Dnes má Josef Mašín 91 let, žije v Kalifornii a i ve svém věku je stále maximálně aktivní. Stejně jako bratr se do ČR nikdy nevrátil.
Milan Paumer se bratrům na dlouhá léta ztratí a nic o něm neví. V té době Milan pracuje v leteckém průmyslu a později se živí jako taxikář. Na rozdíl od bratrů Mašínů, Milan v roce 2001 přesídlí do ČR. Milan Paumer zemřel 22. července 2010, ve věku 79 let.
Jméno rodiny, která klukům tolik pomohla ve Waldowě, bylo dlouho obestřeno tajemstvím. Až léta po pádu komunismu Josef Mašín, se souhlasem rodiny, její jméno odtajnil. Rodinu Grunertových ve Waldowě Josef Mašín několikrát navštívil a taktéž je pozval do Ameriky.
Stavení, kde se kluci schovávali ve vsi Reichwalde, patří rodině Lühmannových. Právě paní Lühmannová namazala klukům chleba a poslala s nimi svého kluka, aby jim ukázal cestu do lesa. Udělala to navzdory skutečnosti, že její muž šel kluky udat a s vědomím možných důsledků.
Matka bratří Mašínů, Zdena Mašínová, se o úspěchu svých synů dozvěděla večer 3. listopadu 1953.
Posléze československý komunistický režim, prostřednictvím StB, naplno rozjel svou pomstu. Několik týdnů část skupiny bratří Mašínů, která zůstala v Československu sleduje. Stejně tak matku kluků, jejich sestru a všechny rodinné příslušníky členů skupiny. Východoněmecká Stasi během týdnů brutálních výslechů Vaška a Zbyňka zjistila vše potřebné a o informace se podělila s StB. Ta teď ví, kdo přepadl stanice v SNB v Chlumci a Čelákovicích. Nebo také to, kdo zapálil stohy v okolí Pivína. Ve všech těchto případech StB dlouho tápala a nebýt zatčení Zbyňka a Vaška, zřejmě by původce nikdy neodhalila. Teď je však zná a komunistické orgány rozhodly, že s celou skupinou uspořádají proces a rozdají brutální tresty.
K zatčení členů skupiny a jejich rodinných příslušníků došlo 25. listopadu 1953. 18. března 1954 Východní Německo pod podmínkou, že Čechoslováci muže popraví, vydalo Vaška a Zbyňka do Československa. Samotný převoz StB provedla 12. května 1954. 13. prosince 1954 podepsalo předsednictvo ÚV KSČ rozsudky smrti nad Vaškem a Zbyňkem.
Proces začal 25. ledna 1955. Za hlavu skupinu byl označen strýc bratří Mašínů, Ctibor Novák. Soudní síň byla čtyři dny narvaná k prasknutí. Stovky rezolucí žádaly tresty smrti. Rozsudky byly vyneseny 5. února 1955.
Ctibor Novák - Trest smrti
Václav Švéda - Trest smrti
Zbyněk Janata - Trest smrti
Zbyněk Roušar - Doživotí
Vladimír Hradec - 22 let
Vratislav Švéda - 20 let
Zdeněk Švéda - 20 let
Ludmila Švédová - 18 let
František Švéda - 18 let
Josef Hradec - 18 let
Milada Hradcová - 18 let
Egon Plech - 17 let
Jaroslav Cukr - 15 let
František Mňuk - 15 let
Jiří Hradec - 15 let
Božena Cukrová - 4 roky
Ladislav Horáček - 4 roky
Později, v samostatném procesu dostane matka bratrů, Zdena Mašínová, 25 let.
Po vynesení rozsudku využije Vašek krátký okamžik na poslední obejmutí své ženy. Zbyňka se jeho rodina zřekne. Dopisy, které odsouzeným poslali jejich rodinní příslušníci, StB nikdy nedoručí. Naopak, StB je šikanuje do posledních chvil. Rodině Borka neumožní setkání.
K popravě Ctibora Nováka, Václava Švédy a Zbyňka Janaty došlo 2. května 1955. Komunisté jejich těla spálí a vysypou do neoznačeného hrobu.
Zdenu Mašínovou bude StB psychicky týrat až do 12. června 1956. Toho dne umírá žena Josefa Mašína na následky neléčené rakoviny.
Dceru Zdeny a sestru kluků, Zdenu Mašínovou mladší, StB několikrát zatkne a vytrvale jí dělá ze života peklo. Zdena, které ukradli veškerý majetek, žije se svou babičkou Emmou. Té je skoro 80 let, ale protože nedostává žádný důchod, musí jít umývat nádobí.
Zdena Mašínová pro změnu roky umývala laboratorní sklo na pražských poliklinikách. S bratrem Josefem se potkala znovu až v březnu 1969 v Kodani. Babička Emma zemřela ve věku nedožitých 100 let, roku 1977. Paní Zdeně je dnes 88 let a podařilo se jí získat rodinný statek.
Příběh bratří Mašínů a jejich přátel, je příběhem 20. století. Spor o bratry Mašíny a jejich přátele je sporem o charakter českého národa. Dlouhá desetiletí okupací udělala z Čechů národ Švejků a Kefalínů.
Je úlohou naší generace, aby se český národ stal národem Mašínů.
Prameny:
- Barbara Masin - Odkaz
- Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer - Cesta na severozápad
- Ota Rambousek - Jenom ne strach
- Jan Novák - Zatím dobrý
- Jiří Padevět - Odbojová skupina bratří Mašínů