Článek
Kdo někdy zkusil vařit podle Rettigové, ví, že nejde o jednoduchou záležitost. Její recepty vyžadují trpělivost a čas. Zato jako čtení jsou její kuchařky zábavné a je to větší potěšení než podle nich vařit. Magdalena však nebyla jen autorkou kuchařek. Byla také českou buditelkou, spisovatelkou, autorkou básní, divadelních her a krátkých próz a hlavně ženou, která měla ráda život, lidi a květiny.
Její život byl pestrý už jen tím, kolikrát změnila domov. Od Všeradic a Statenic přes Plzeň, Prahu, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí, Tábor a Jindřichův Hradec až po Litomyšl. Sama později napsala: „Můj život byl často obracen tam, kam jsem jej sama vésti nemohla.“
Nechci nic jiného, než aby čím více tím líp lidů šťastných na světě bylo…
Narodila se roku 1785 jako Magdalena Barbora Artmannová. Vyrůstala jako jedináček, protože její dva sourozenci zemřeli krátce po narození. Dětství neměla jednoduché a citově strádala. Její matka byla velice přísná a od pěti let ji zapojovala do domácích prací. Otec matce často vyčítal tvrdou výchovu slovy: „Máš jediné dítě a ještě o to se připravíš nerozumným a zlým chováním.“
Když bylo Magdaleně osm let, zemřel jí otec. S matkou se pak opakovaně stěhovaly. V době, kdy žily v Plzni, krátce navštěvovala školu, jinak ji vzdělávala matka. Na školní léta prožitá mezi vrstevnicemi vzpomínala jako na nejšťastnější období svého dětství. Už tehdy měla literární ambice a zapisovala si příběhy svých spolužaček. Do osmnácti let mluvila pouze německy, přestože její matka byla Češka. Nikdy řádně nenavštěvovala školu, i tak se z vlastní vůle neustále vzdělávala.
Život Magdaleny se výrazně změnil v roce 1807, kdy se provdala za o deset let staršího vystudovaného právníka a vlastence Jana Aloise Rettiga. Magdalena se začala zajímat o českou kulturu, brzy se naučila výborně česky a dopisovala si a scházela se s vlastenci z celých Čech. Seznámení s profesorem Josefem Liboslavem Zieglerem inspirovalo manžele Rettigovy k tomu, aby si ke křestním jménům připojili další, česká a vlastenecká. Od té doby používala Magdalena jméno Dobromila a její muž jméno Sudiprav. Společně měli šest dětí, z nichž tři se dožily dospělosti.
Magdalena byla velmi plodnou autorkou. Přispívala do časopisů a vydala také řadu knih. Psala prózy, básně, povídky, knihy pro děti a napsala i modlitební knížku. Milovala květiny a bylinky, z této vášně vznikla kniha Dobrá rada slovanským venkovankám, kterak by ony pokrm sprosté lacině a chutně připravovati mohly.
Vaření milovala od mládí a její kuchařské umění bylo vyhlášené. Její nejznámější dílo, Domácí kuchařka: aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, vyšlo v roce 1826. Kuchařka se rychle rozšířila po českých zemích a během 19. století vyšla v několika desítkách českých i německých vydání. Obsahuje nejen recepty, ale i rady, jak si usnadnit každodenní práci a hospodařit bez plýtvání.
Pravá krása děvčete je v mravnosti, mírnosti, pilnosti, čistotě a slušnosti.
V roce 1834 se Rettigovi přestěhovali do Litomyšle. Zde se Magdalena zapojila do veřejného života. Přednášela v místní dívčí škole a se studenty piaristického gymnázia pořádala literární setkání. Snažila se umožnit vzdělání i nemajetným dívkám a pořádala kurzy vaření i společenské výchovy. Radila ženám, jak pečovat o domácnost a vztah s manželem, a pro jejich potřeby sepsala praktickou příručku Mladá hospodyňka v domácnosti, jak sobě počínati má, aby své i manželovy spokojenosti došla. Časem se stala pro řadu žen velkým vzorem. Chtěla, aby ženy byly vzdělané, samostatné a aby k tomu stejnému vedly i své děti.
Magdalena vykonala ve svém životě mnoho pro vzdělání žen. Byla laskavá, pracovitá, hluboce věřící a své okolí vedla k činorodému životnímu přístupu. Byla chápavá a tolerantní, ale v některých jejích textech se přesto objevuje přísné trestání i drobných prohřešků. Je to zvláštní protiklad, který nejspíš vychází z její vlastní zkušenosti s tvrdou výchovou, kdy od ní matka vyžadovala precizní výkon a bezchybnost už ve věku, kdy byla ještě malá holčička.
Magdalena Dobromila Rettigová zemřela na vodnatelnost a selhání jater 5. srpna 1845.
Zdroje: Ústav pro jazyk český; Historický sborník; Regionální muzeum v Litomyšli; Bc. Simona Málková: Proměna české kuchyně z dob Magdaleny Dobromily Rettigové po současné trendy zdravého životního stylu; Českomoravské pomezí: Životní příběh M.D.Rettigové; Národní knihovna ČR: Domácí kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové, 19. vydání, vydané v Praze roku 1895.
