Příběhy středověkých dvojčat

Ve středověku byl porod jednou z nejobávanějších chvil v životě ženy. Matka i dítě byly vystaveny vysokému riziku komplikací a časté bylo i úmrtí rodičky. Odhaduje se, že až třetina dětí nepřežila svůj první rok a skoro polovina se nedožila pátých narozenin.

Zvlášť těžké to bylo u vícečetných porodů, dvojčat nebo dokonce trojčat. Děti často přicházely na svět předčasně, byly malé, slabé a jejich šance na přežití byly mizivé. Přežití všech novorozenců při vícečetném porodu bylo spíše výjimkou. I proto jsou v evropské historii tak vzácné případy královských nebo šlechtických dvojčat, která nejenže přežila porod, ale navíc se dožila ,,dospělosti”.

Ve Španělsku se roku 1053/54 narodili Ramonu Berenguerovi I. hraběti z Barcelony a Almodis de la Marche synové, dvojčata – Ramon Berenguer II. zvaný Plavovlasý a Berenguer Ramon II. zvaný Bratrovrah. Po smrti otce v roce 1076, společně vládli Katalánsku. Jejich spory donutily papeže Řehoře VII. Katalánské državy rozdělit a bratři se v paláci v Barceloně každých šest měsíců střídali. Ramon Berenguer II. zvaný Bělohlavý byl v roce 1082 zabit při lovu. Z vraždy byl podezříván jeho bratr, který se roku 1097 vzdal hraběcího titulu a padl v roce 1099 během první křížové výpravy.

V Anglii se v letech 1310/12 Humphreymu de Bohunovi, 4. hraběti z Herefordu, a jeho manželce Elizabeth of Rhuddlan narodila dvojčata – William de Bohun, pozdější 1. hrabě z Northamptonu, a Edward de Bohun. William byl výraznou osobností anglických dějin, zkušený vojenský velitel a schopný diplomat. Zemřel roku 1360. Edward zemřel hrdinskou smrtí roku 1334 během vojenského tažení ve Skotsku, když se pokoušel zachránit tonoucího rytíře v plné zbroji.

I v Čechách máme svá dvojčata

Roku 1449 se Jiříkovi z Kunštátu a Poděbrad, pozdějšímu českému králi Jiřímu z Poděbrad, a jeho manželce Kunhutě ze Šternberka narodila dvojčata – dcerky Zdenka a Kateřina.

Jiřík se oženil s Kunhutou v době, kdy jemu bylo dvacet a jí teprve patnáct let. Tak mladé nevěsty nebyly ve středověku ničím neobvyklým. Kunhuta během svého krátkého života přivedla na svět šest, možná dokonce sedm dětí. Dvojčata, narozená 11. listopadu 1449, byla jejími posledními. Kunhuta zemřela o osm dní později, den po svých dvacátých čtvrtých narozeninách, na následky poporodních komplikací.

Ani ne třicetiletý Jiřík ovdověl a bylo potřeba se postarat o výchovu dětí a chod domácnosti. Proto se již roku 1450 žení s dvacetiletou Johanou z Rožmitálu.

Potomci Jiřího z Poděbrad byli součástí dynastické politiky svého otce. Sňatky jeho dětí měly upevnit vztahy se sousedními zeměmi, uklidnit nepřátele a otevřít cestu k novým spojencům. A stejně tomu bylo i v případě Zdenky a Kateřiny.

Zdenka (Zdeňka, Zedena, Sidonie) z Poděbrad

Některé prameny uvádějí, že už v pěti letech byla Zdenka zaslíbena Fridrichu Lehnickému, synovi slezského knížete. K tomuto sňatku však nikdy nedošlo.

25. dubna 1459 dohodli Jiří z Poděbrad a Fridrich II. Saský sňatky svých dětí. Dne 11. listopadu 1459 proběhl formální sňatek mezi desetiletou Zdenkou a šestnáctiletým Albrechtem zvaným Odvážný. Po svatbě Zdenka následovala svého ženicha do Míšně. Svatební noc proběhla 11. května 1464 na hradě Tharandt. Několik měsíců po svatbě umírá Fridrich II. a z jeho syna se stává vévoda saský, ze Zdenky vévodkyně. Po smrti krále Jiřího z Poděbrad se Albrecht, jako jeho zeť, neúspěšně pokoušel získat český trůn.

Zdenka byla zbožná, laskavá žena a jejich manželství bylo harmonické. Manželé měli devět dětí, z nich čtyři se dožily dospělosti. Albrecht byl schopný voják a silný a obratný bojovník, který miloval rytířské turnaje. Zdenka nesnášela násilí, proto ho odmítala doprovázet při vojenských taženích. Ovdověla 12. září 1500. Zbytek života strávila na hradě Tharandt, kde 1. února 1510 zemřela. Byla pohřbena v míšeňské katedrále.

Kateřina z Poděbrad

Také Kateřina byla výhodně provdána. Sňatek zprostředkoval Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, nejvyšší purkrabí a blízký přítel krále Jiřího z Poděbrad. Svatba byla vyjednána roku 1458, ale z důvodu nepříznivé mezinárodní situace proběhla 1. května 1461 v Budíně. Ten den se jedenáctiletá Kateřina provdala za osmnáctiletého uherského a chorvatského krále Matyáše Korvína. Necelé tři roky po svatbě porodila Kateřina mrtvého syna. Sama zemřela několik dní po porodu, 8. března 1464. Bylo jí čtrnáct let a čtyři měsíce. Byla pohřbena v Zikmundově kostele v Budapešti.

Zdroje: Česká, anglická a německá Wikipedie – biografická hesla o rodině Jiřího z Poděbrad, Ramon Berenguer II., Berenguer Ramon II., William de Bohun, Edward de Bohun