Hlavní obsah

Proč mají hasičské hydranty různé barvy a co z nich velitelé vyčtou?

Foto: text: Hainc Petr, foto: https://gemini.google.com/app

Nejde o estetiku ani o rozmar městských architektů. Barva litinového hydrantu na ulici dokáže hasičům během několika kritických sekund po příjezdu k požáru prozradit informaci, která rozhoduje o taktice celého zásahu.

Článek

Barevné provedení totiž funguje jako mezinárodní kód, který jasně udává, kolik vody dokáže dané potrubí do plamenů pumpovat.

Při pohledu na nadzemní hasičské hydranty v městských ulicích si většina lidí vybaví klasickou červenou barvu. Ta je logická, protože červená obecně signalizuje nebezpečí, požární techniku a nutnost zvýšené pozornosti.

V mnoha městech, zejména v Severní Americe, ale stále častěji i v Evropě, si však pozorný chodec může všimnout, že těla hydrantů nebo jejich vrchní kryty a uzávěry jsou natřeny žlutou, zelenou, modrou nebo oranžovou barvou.

Tyto odstíny nejsou voleny náhodně a nemají žádný estetický účel. Jedná se o sofistikovaný vizuální komunikační systém, který hasičským jednotkám poskytuje okamžitá data o kapacitě vodního zdroje v momentě, kdy bojují s časem.

Když hasičská cisterna dorazí k rozsáhlému požáru budovy, její vnitřní nádrž s vodou se vyprázdní během několika málo minut. Velitel zásahu proto musí okamžitě napojit hadice na uliční hydrantovou síť. Pro úspěšné uhašení plamenů je však klíčové vědět, jaký je v daném potrubí tlak a kolik litrů vody dokáže hydrant za minutu poskytnout.

Pokud by hasiči k obřímu požáru připojili výkonné čerpadlo na slabý hydrant s nízkým průtokem, došlo by k takzvanému implozivnímu kolapsu – čerpadlo by z potrubí sálo vodu rychleji, než do něj stíhá přitékat, čímž by v podzemním řadu vzniklo vakuum, které by staré městské potrubí doslova rozdrtilo a odřízlo celou čtvrť od vody.

Aby se těmto logistickým katastrofám předešlo, zavedla americká Národní asociace požární ochrany (NFPA) standardizovaný barevný kód NFPA 291, který postupně přebírají vodárenské společnosti po celém světě. Zatímco samotné tělo hydrantu bývá často chromově žluté nebo červené pro dobrou viditelnost v šeru a mlze, vrchní klobouček (bonnet) a krytky trysek nesou informaci o průtoku v galonech nebo litrech za minutu.

Červená barva na vršku značí nejslabší zdroj s průtokem pod 1900 litrů za minutu, což stačí pro menší rodinné domy. Oranžová barva značí střední kapacitu, zelená reprezentuje silný zdroj a modrá barva označuje absolutní špičku s průtokem přes 5700 litrů vody za minutu, která je určená pro hašení průmyslových areálů a výškových budov.

Kromě průtoku se barevný kód v některých zemích používá také k označení původu vody. Pokud má hydrant například fialové tělo nebo prvky, dává tím hasičům jasně najevo, že v potrubí neproudí pitná voda, nýbrž voda užitková, recyklovaná nebo přímo čerpaná z nedaleké řeky či nádrže, což mění způsob následné dekontaminace techniky.

Barevné hydranty jsou tak fascinující ukázkou funkčního průmyslového designu. Bez nutnosti otevírat digitální mapy, měřit tlak manometrem nebo složitě komunikovat s dispečinkem vodáren vidí strojník hasičského vozu už z dálky skrz čelní sklo přesný výkon podzemní infrastruktury. Jeden správný nátěr tak v praxi rozhoduje o tom, zda se plameny podaří zkrotit hned v zárodku, nebo zda jednotka ztratí drahocenné minuty hledáním silnějšího zdroje.

Použité zdroje:

  • National Fire Protection Association (NFPA) – Oficiální standard NFPA 291 pro značení a testování průtoku požárních hydrantů a barevné kódování potrubních systémů
  • American Water Works Association (AWWA) – Technické manuály pro distribuci vody, správu uličních ventilů a logistiku krizového zásobování

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz