Článek
Takže by problémem českých dětí nebyli neschopní učitelé, ale pro změnu nedostatek studijních příležitostí.
Jak je to s tou autoritou?
Viděli jste někdy policajty? Jasně, někteří z nich jsou korby, u kterých byste bez uniformy netušili, za kterou stranu mříží vlastně patří, nicméně mezi policisty najdeme i něžné křehké dámy. Ano, myslím ty, které svou drobnou tělesnou schránku schovávají do o tři čísla větší policajtské bundy. A když taková křehká dáma zastaví řidiče, taky ji nepošle tam, kam slunce nesvítí, s tím, že když nemá přirozenou autoritu a nepřiměje ho radostně zaplatit pokutu, má si najít jinou práci. Některá povolání prostě respektujeme z principu formální autority (přidělené). A bývalo to tak i u učitelů.
Učitelem nemůže být každý, ale …
Tím netvrdím, že učitelem může být každý. Učitelství vyžaduje určitou míru osobní jiskry a aspoň minimální charisma. A taky otevřený, pozitivní přístup k žákům a entuziasmus (aspoň trochu). Ideálně taky znalost předmětu, který vyučuje. Ano, to si všichni uvědomujeme. Jenže občas se od učitele očekává, že bude kouzlit. A to po učitelích nemůžeme chtít.
Učitel není kouzelník
Kdyby byl, vykašle se na to, aby ze sígra vyčaroval nadšeného učivem zcela pohlceného premianta, a půjde si vyčarovat Lamborghini a vilu v Dubaji. Jak může společnost očekávat, že učitel dokáže zaujmout, vzdělat a když ne vychovat, tak aspoň „zpacifikovat“ dítě, které už v pěti letech přerostlo přes hlavu svým rodičům? Jak můžeme čekat, že zvládne kvalitně odvést svou práci, když je ve třídě více takových dárečků? Co za magické schopnosti by asi tak musel mít, aby třída naprosto nadšeně dělila se zbytkem?
Učitelé nemají páky
Což o to, že nevládne učitel čárami, s tím jsme smířeni, ale i těch dalších možností, jak žáka přinutit (pardon, myslím samozřejmě motivovat) ke školní práci, moc není. Protože poznámky, domácí úkoly nebo pětky na dnešní zlatíčka absolutně neplatí. Proč by taky platily, když průměrný rodič bude poznámky ignorovat, aktivnější vynadá učiteli a i ten nejuvědomělejší dítě tak maximálně upozorní, ať se příště chová slušně, jinak mu nekoupí nejnovější iPhone a bude si muset vystačit s rok starým modelem. Abych rodičům nekřivdila, ani oni v 21. století nemají přehršel možností, jak dítě vychovávat (kromě respektu a osobního příkladu), ale uznejme, že učitel je na tom citelně hůř. Ale aby se tady někdo nerozčiloval, musím zmínit, že zaujmout děti, kterým se rodiče věnují, které rodiče vychovávají, děti, které respektují autority, není těžké. Ale snažit se zaujmout děti, které rodina nechala růst jak dříví v lese (a to urážím dříví), to jde těžko. Zvlášť, pokud je ve třídě více takových miláčků.
Učitel není ropný magnát
Takže ty chytré řeči o tom, jak musí být učitel levou zadní schopný zkrotit dvacetipětičlennou smečku, z nichž s polovinou si nevědí rady ani vlastní rodiče, by si každý „odborník“ měl nechat od cesty. Nebo ještě lépe. Nechť se na učitelskou dráhu vydá sám a rovnou do nějaké dobrodružnější školy, protože pak bude ležet v papírech ohledně výchovných komisí, šetření policie a zpráv pro OSPOD tak dlouho a hluboce, že začne váhat, jestli to za ten tabulkově astronomický plat stojí. Já netvrdím, že platy učitelů jsou nízké. Třeba na takové Osoblažsko jistě nadprůměrné a dělník ve šroubárně může závistivým pohledem po učitelově hrubé mzdě očkem hodit, nicméně jak říkám, klidně si to pojďte zkusit. Protože málokterý učitel to dělá pro prachy. Nebo jenom pro prachy. Z velké části to dělají lidi, kteří se fakt snaží ty děti něco naučit. Nebo aspoň kdysi snažili, než iluze ztratili.
A na závěr. Vím, že existují děti a třídy, které je radost učit. A vím, že existují učitelé, kteří by si dokázali získat jakoukoliv třídu. Ale určitě nejsou všichni takoví. A pokud těm průměrným, kteří neumí čarovat, bude společnost nebo budou rodiče házet klacky pod nohy, kdo bude učit další generaci?
No že se vůbec ptám. Přece AI. Takže vlastně dobrý. Možná jde o poslední generaci učitelů z masa a kostí, tím pádem státní pokladna do budoucna konečně ušetří. A děti bude učit někdo kompetentní. Tedy vlastně – něco kompetentního.
A na závěr, jako již tradičně, děkuji všem učitelům, kteří svou práci dělají dobře. Například učitel mé dcery je tak skvělý, že bych ho za robota fakt nevyměnila.
