Článek
Devadesátka už dávno není nedosažitelným snem. Podle odborníků můžeme na kvalitní stárnutí výrazně zapracovat už dnes, bez ohledu na věk. Klíčem není pouze genetika nebo pokročilá medicína, ale především naše denní volby a přístup k životu.
O tom, že prodlužuje věk dožití i v ČR nás přesvědčují každý rok zveřejňované statistiky a predikce ČSU, problémem u nás je dlouhodobé zaostávání v tzv. „dožití ve zdraví“ zejména vůči zemím západní Evropy.
Psychika jako základ dlouhověkosti
„Když si člověk začne říkat, že už to nemá cenu, že už nic nemá smysl – tak se vlastně vyřazuje z možnosti prožít kvalitně další část života,“ upozorňuje v podcastu Generační konflikt (red. zpracováno v HN 18. 7. 2025) geriatrička Božena Jurásková. Její slova potvrzují i nejnovější výzkumy – studie z roku 2024 publikovaná v British Journal of Sports Medicine ukázala, že aktivní lidé nad 40 let si mohou prodloužit život až o pět let.
Sebelítost a pesimismus podle odborníků představují jeden z největších rizikových faktorů předčasného stárnutí. Naopak pozitivní přístup k životu, zachování smyslu pro humor a radost z maličkostí jsou základními pilíři kvalitního stárnutí.
Rostoucí problém depresivity
Alarmující je současný trend rostoucí depresivity, zejména u mladších generací. „Hrozně se bojím toho, že stoupá depresivita, a to zvlášť u mladší generace. Dokonce i u dětí,“ varuje Dr. Jurásková. Problém podle ní spočívá v nadměrné závislosti na mobilních telefonech a sociálních sítích, která vede k izolaci od skutečné mezilidské komunikace.
V pozdějším věku bývají příčiny depresí, zejména u seniorů jiné, ale jak budou v důchodovém věku přibývat více a více senioři, kteří s mobilními telefony v ruce žijí posledních 20 a více let, dá se očekávat, že deprese, vznikající z této příčiny, se budou více týkat i seniorů. Předpovídají pracovníci v organizaci Právě teď!, která se věnuje moderním formám aktivizace seniorů.
Pět pilířů zdravého stárnutí
Odborníci se shodují na několika klíčových principech, které můžeme sami ovlivnit:
1. Nelitovat se
Základním předpokladem je aktivní přístup k životu bez sebelítosti. Jak ukázala pacientka Dr. Juráskové, která přežila koncentrační tábor: „Přežila jsem, protože jsem se nelitovala.“ Tento princip platí i pro stárnutí – kdo se nebude litovat, má mnohem lepší šanci dožít se vysokého věku v dobré kondici.
2. Zůstat aktivní
Výzkumy Blue Zones – oblastí s nejvyšší koncentrací stoletých lidí – ukazují, že pravidelná fyzická aktivita integrovaná do každodenního života patří mezi klíčové faktory dlouhověkosti. Nejde přitom o intenzivní sport, ale o přirozenou aktivitu jako chůze, práce na zahradě nebo domácí práce.
3. Pěstovat pozitivní přístup
Vědecký výzkum charakteristik stárnutí pokročil významně - původní seznam se rozšířil na dvanáct faktorů, včetně chronického zánětu a dysbiosis (narušení mikroflóry). Chronický zánět během stárnutí, označovaný jako „inflammaging“, je spojen se zvýšenou nemocností a může být ovlivněn i naším psychickým stavem. Pozitivní myšlení a odolnost vůči stresu tak pomáhají tělu lépe zvládat tyto biologické procesy.
4. Zdravá strava
Výzkumy Blue Zones m.j. ukazují, že lidé s nejvyšší délkou života konzumují převážně rostlinnou stravu bohatou na luštěniny, celozrnné obiloviny, oříšky a zeleninu. Důležité je také umírněné množství - obyvatelé Okinawy praktikují princip „hara hachi bu“, tedy jedí pouze do 80 % nasycení. Kvalitní strava podporuje zdravou mikroflóru střev a pomáhá snižovat chronický zánět v organismu.
5. Udržovat skutečnou komunikaci
Sociální vazby jsou možná nejdůležitějším faktorem. Výzkum Blue Zones identifikoval silné propojení s ostatními jako základní prvek všech ostatních zdravých chování. Senioři, kteří mají přátele, navzájem se navštěvují a pomáhají si, mají výrazně větší šanci dožít se devadesátky v dobré kondici.
Co říká současný výzkum
Longevity medicina, která se zaměřuje na brzkou detekci, prevenci a hlubokou personalizaci zdravotní péče, představuje nový přístup založený na vědeckých důkazech. Nejde pouze o léčbu nemocí, ale o aktivní prevenci stárnutí na buněčné úrovni.
Metabolismus a stárnutí
Vědecké studie potvrzují těsnou souvislost mezi metabolismem a stárnutím – zatímco stárnutí způsobuje metabolické selhání, špatný metabolismus naopak urychluje stárnutí. To potvrzuje důležitost zdravého životního stylu, který můžeme ovlivnit v každém věku.
Lekce z nejzdravějších populací světa
Blue Zones jako Loma Linda v Kalifornii nebo Okinawa v Japonsku mají desetkrát více stoletých lidí než průměrná populace. Jejich společné znaky zahrnují rostlinnou stravu, pravidelnou aktivitu a silné komunitní vazby.
Praktické kroky pro každý den
Začněte hned dnes:
- Udržujte pravidelný kontakt s přáteli a rodinou
- Najděte si smysluplnou aktivitu nebo koníček
- Chodíte pěšky nebo jezdíte na kole kdykoli je to možné
- Zařaďte do jídelníčku více zeleniny, luštěnin a celozrnných potravin
- Omezte zpracované potraviny a cukr
- Jezte pomaleji a poslouchejte signály sytosti svého těla
- Pěstujte vděčnost a hledejte pozitivní stránky situací
- Omezte čas strávený u obrazovek
- Zapojte se do komunitního života
Změňte perspektivu:
- Místo „už jsem starý/stará" si říkejte „mám zkušenosti"
- Místo „už to nezvládnu" zkuste „naučím se to jinak"
- Místo „už se mi nechce" si najděte „co mě ještě těší"
Není nikdy pozdě začít
Důležité je, že na kvalitní stárnutí můžeme začít pracovat v jakémkoli věku. Nejnovější výzkumy využívají pokročilé technologie jako umělou inteligenci a digitální intervence k tomu, aby rozšířily zdravé roky života a zvýšily kvalitu života napříč různými kulturami.
Jak zdůrazňuje Dr. Jurásková: „Lidé, kteří se snaží stárnout aktivně, jsou spokojení a tím pádem i zdravější. Ano, stáří má svá omezení, ale i přes ně může být život kvalitní.“
Cesta k devadesátce v dobré kondici není jen otázkou genetiky nebo štěstí. Je to výsledek denních voleb, pozitivního přístupu k životu a především udržování smysluplných vztahů s ostatními lidmi. Začít může každý z nás už dnes (Právě teď!) – bez ohledu na to, kolik mu je let.
***
Autorka: Hana Čepová je spoluzakladatelka organizace Právě teď! o.p.s., která pomáhá zlepšovat kvalitu života stárnoucí populace zejména v Praze, pomocí moderně pojatých aktivizačních programů (pohyb, vzdělávání, budování přátelské podporující komunity).
