Článek
Představte si, že existuje lék, který dokáže oddálit problémy s pamětí o několik let, není drahý, nemá vedlejší účinky a jeho aplikace nám zabere denně jen půl hodiny. Zní to jako science fiction? Přitom tento „zázračný lék“ máme k dispozici hned teď, stačí vstát a jít se projít.
Průlomové zjištění z Harvardu
Tento týden byla v časopise Nature Medicine zveřejněna studie Mass General Brigham, která sledovala téměř 300 lidí ve věku 50 až 90 let po dobu více než devíti let. Výsledky jsou pozoruhodné: každodenní chůze v rozsahu pouhých 3 000 až 5 000 kroků denně může oddálit nástup problémů s pamětí a myšlením až o tři roky.
A co víc, u lidí, kteří denně ušli 5 000 až 7 500 kroků, bylo zhoršování paměti a duševních schopností dokonce o sedm let pomalejší.
Pojďme si to přeložit do srozumitelných čísel: 3 000 kroků je vzdálenost přibližně 2,5 kilometru, kterou zvládne většina populace ujít zhruba za 25–30 minut pohodlnou chůzí. Není to maraton, není to ani prudký výšlap do kopců. Je to prostě poměrně běžná a pohodová procházka.
Proč to funguje i u malého množství pohybu?
Možná si říkáte: „Copak takové minimum může něco změnit?“ Harvardská studie ale ukazuje něco fascinujícího – benefit se projevil i u lidí, kteří již měli v mozku zvýšené hladiny amyloid-beta proteinu, který je spojován s Alzheimerovou chorobou. Fyzická aktivita zpomalovala hromadění dalších škodlivých proteinů a chránila mozkové buňky.
Chůze totiž není jen o spalování kalorií. Když se pohybujeme, náš mozek dostává více kyslíku a živin, zvyšuje se produkce látek podporujících růst nových nervových buněk a snižuje se zánět v těle. Jednoduše řečeno: každý krok je investicí do zdraví našeho mozku.
A nejde jen o tuto jednu studii. Výzkumy z posledních let konzistentně potvrzují, že už 3 800 kroků denně snižuje riziko demence o čtvrtinu. Japonská studie dokonce zjistila, že senioři s osteoartrózou, kteří chodili jen 15–30 minut denně, měli o 81 % nižší riziko vzniku demence než ti, kdo se nepohybovali vůbec.
Není nikdy pozdě začít
Možná nejpovzbudivější zjištění (zejména pro ty pohodlnější z nás) je, že nikdy není pozdě. Další zveřejněná studie prokazují benefity cvičení i u lidí, kteří začínají s pohybem v 60, 70 nebo dokonce 80 letech života. Náš mozek má schopnost se přizpůsobovat a zlepšovat v každém věku – stačí mu jen dát tu správnou příležitost.
Nemusíme se zapisovat do posilovny ani kupovat drahé vybavení. Stačí vyjít z domova, projít se parkem, dojít na nákup pěšky místo autem, sejít pár stanic MHD dřív. Každý krok počítá.
Motivací mohou být i různé akce
Pokud hledáte motivaci, nebo prostě jen chcete dát svému mozku signál, že vám na něm záleží, můžete se přidat k různým akcím, které určitě probíhají i ve vašem okolí (s hledáním pomohou např. stránky Kudy z nudy, akce na Facebooku, stránky lokálních komunit).
Také se pomalu můžete začít připravovat na 10. ročník Pochodu pro mozek, který proběhne v polovině března 2026 po celé republice. Jde o akci, která zdůrazňuje právě to, o čem mluví současný výzkum – nutnost pohybu pro správné fungování mozku.
Pochod pro mozek není závod. Je to společná (v ideálním případě mezigenerační) procházka, při které se kreativně spojuje trénování paměti s chůzí a pohybem v přírodě.
Praktické tipy na začátek
- Začněte malým cílem: Třeba 2 000 kroků první týden, pak postupně přidávejte.
- Najděte si důvod: Procházka se psem, návštěva přítele, cesta do práce – pohyb integrujte do běžného dne.
- Nebojte se pomalého tempa: Nejde o rychlost, ale o pravidelnost.
- Sledujte pokrok: Krokoměr v telefonu vám ukáže, jak se zlepšujete.
Pamatujte: ty tři tisíce kroků není cíl pro olympioniky. Jsou to kroky pro každého z nás, pro naši paměť, naši mysl, naši budoucnost.
V kontextu stárnoucí populace je to povzbudivé zjištění - máme k dispozici levnou, bezpečnou a účinnou intervenci, pravidelný pohyb, který v kombinaci se zdravou stravou a sociální interakcí může dramaticky zlepšit zdraví a kvalitu našeho života ve vyšším věku
***
Autorka: Hana Čepová je spoluzakladatelka organizace Právě teď! o.p.s., která pomáhá zlepšovat kvalitu života stárnoucí populace zejména v Praze, pomocí moderně pojatých aktivizačních programů (pohyb, vzdělávání, budování přátelské podporující komunity)..
