V tanzanské buši přežijí cokoli. Kvůli negramotnosti prohrávají s úřady

V masajské komunitě, kde část roku žiji, není negramotnost na první pohled vidět. Lidé, kteří neumějí číst ani psát, se starají o rodiny, hospodaří, chovají dobytek a zvládají každodenní život v podmínkách, ve kterých by si většina z nás nevěděla rady.

Dokonale znají prostředí, v němž vyrostli. Rozumějí přírodě, počasí i tradicím předávaným po generace. Jejich znalosti jsou jiné než ty, které získáváme ve školních lavicích, rozhodně však nejsou menší.

Problém nastává ve chvíli, kdy opustí prostředí své komunity a vstoupí do světa úřadů, formulářů a oficiálních dokumentů.

Představte si, že před vámi leží dokument, který máte podepsat. Neumíte si přečíst jedinou větu, a proto se musíte spolehnout na člověka, který vám vysvětluje, co v něm stojí.

Nemáte možnost ověřit si, zda vám říká pravdu. Přesto se musíte rozhodnout.

Právě takové situace v místních lidech budují nedůvěru vůči institucím. Mají ostych před úřady, nerozumějí dokumentům a nemohou si sami ověřit informace, které dostávají. Mimo vlastní komunitu se proto mohou stát obětí lidí, kteří jejich neznalosti využijí.

Negramotnost tak neznamená pouze to, že si člověk nepřečte knihu nebo nenapíše dopis. Omezuje ho při vyřizování běžných záležitostí, jednání s institucemi i rozhodování o věcech, které mohou zásadně ovlivnit jeho život.

Gramotnost pro něj není abstraktní pojem. Je možností porozumět tomu, co drží v ruce, jednat s úřady s větší jistotou a nebýt zcela odkázán na poctivost někoho jiného.

Pro mnoho dnešních dospělých nebyla školní docházka samozřejmostí. Škola byla příliš daleko, rodiny neměly peníze na uniformu a školní pomůcky nebo děti potřebovaly doma, na poli a při péči o dobytek.

Některé do školy nenastoupily vůbec, jiné ji po několika letech opustily. Důsledky rozhodnutí, které tehdy často nebylo ani v jejich rukou, si nesou po celý život.

Generální tajemník OSN Kofi Annan v roce 1997 řekl: „Gramotnost je mostem od bídy k naději.“ V tomto prostředí tato slova neznamenají pouze cestu k lepšímu či vůbec nějakému zaměstnání. Znamenají také větší samostatnost, schopnost chránit vlastní zájmy a možnost rozhodovat o svém životě s vědomím, čemu člověk dává souhlas.

Malá knihobudka Elerai Maktaba vznikla ve spolupráci se spolkem Prožij Česko jako místo, kde mají děti i dospělí přístup ke knihám, které jsou v této oblasti jinak jen obtížně dostupné.

Největší zájem je o bohatě ilustrované knihy. Někteří návštěvníci zatím neumějí číst a příběhy proto poznávají především prostřednictvím obrázků. Knihy zde neslouží jen k procvičování angličtiny a rozvoji čtenářských dovedností. Přinášejí také radost z objevování a společně stráveného času.

Právě zájem dětí i dospělých ukázal, že knihobudka nemusí být konečným cílem. Může se stát začátkem něčeho mnohem většího.

Dalším krokem je projekt školní knihovny a podpory gramotnosti, který připravujeme ve spolupráci s tanzanskou organizací Georgina Foundation, místní základní školou a členy komunity.

Nová knihovna bude sloužit celé místní základní škole a zpřístupní knihy všem jejím žákům. Současně chceme otevřít základní kurzy čtení a psaní pro dospělé, kteří v dětství možnost vzdělávat se nedostali.

Cílem není měnit místní kulturu ani lidem vnucovat náš způsob života. Čtení a psaní jim naopak může pomoci chránit vlastní samostatnost a lépe se orientovat ve světě, který se rychle mění i kolem nich.

Pro děti může knihovna znamenat lepší podmínky pro vzdělávání a pravidelný přístup ke knihám. Pro dospělé může být začátkem cesty k tomu, aby si jednou dokázali sami přečíst dokument, který jim dnes musí vysvětlit někdo jiný.

První etapa zahrnuje knihy a učebnice ve svahilštině i angličtině, výrobu regálů a dalšího vybavení místními řemeslníky, učební pomůcky pro kurzy gramotnosti, základní vybavení prostoru včetně osvětlení a dopravu knih.

Součástí rozpočtu budou také odměny pro místní učitele, kteří povedou kurzy nad rámec své běžné práce.

Orientační náklady první etapy činí přibližně 150 až 180 tisíc korun. Přesný rozpočet se bude průběžně upřesňovat podle aktuálních cen a skutečných potřeb školy na místě.

Knihovna sama nevyřeší všechny problémy, se kterými se místní lidé potýkají. Může však vytvořit místo, kde děti získají lepší přístup ke vzdělání a dospělí dostanou příležitost naučit se to, co jim v dětství nebylo umožněno.

Protože člověk, který dokáže přečíst dokument před sebou, už nemusí pouze věřit tomu, co mu o něm říkají druzí.

Může se rozhodnout sám.

Pokud chcete pomoci proměnit tento plán ve skutečnost, více informací a možnost přispět najdete na mém webu.

Zdroje: