Článek
Počasí posledních dnů přineslo na území Česka četné přízemní mrazíky. Ty udělaly definitivní tečku za letošní báječnou houbařskou sezónou. Mnoho lidí se přesto nadále vydává s košíky do lesů, kde lze kromě pozdně podzimních a zimních druhů hub najít i pravé hřiby. Právě pro hřibovité houby však mrazy představují zkázu, jelikož jsou na ně tyto druhy velmi citlivé. Mykologové proto varují houbaře před jejich sběrem. Toxinů se plodnice hřibů totiž nezbaví ani poté, když se tepelně upraví.
Když opakovaně mrzne, na sběr hřibů zapomeňte
Zkušení houbaři dobře ví, že není houba jako houba. Zatímco některým druhům hub jako je například penízovka sametonohá, opěnka měnlivá, hlíva ústřičná, šťavnatka modřínová či šťavnatka pomrazka, slabší mráz vůbec nevadí, jiným naopak škodí. Poslední jmenovaná houba, jak už její název napovídá, podzimní mrazíky přímo miluje. Teploty klesající několik dnů po sobě pod nulu ale spolehlivě znehodnotí veškeré hřibovité houby, které se kvůli působení mrazu stávají nepoživatelnými. Vlivem přízemních mrazíků u nich dochází k pronikání ledových krystalů do buněk, v důsledku čehož plodnice nakonec odumře.
Jestliže plodnice přemrzne pouze jednou, lze ji dle mykologů ještě konzumovat. Když se to ale stane opakovaně, nastane problém. Představme si situaci, kdy kupříkladu hřib nejdříve přejde v noci mrazem, pak vlivem oteplení během dne „roztaje“, a další noc opět zmrzne. Tímto způsobem v houbě dojde k procesům, kdy v její plodnici vznikají nebezpečné látky, které představují zdravotní riziko pro lidský organismus.
Plodnice hřibu smrkového
Nezemřete, ale zdravotní potíže vás neminou
Mráz nastartuje v plodnicích rozkladné procesy. Začnou se v nich množit bakterie a plísně, které produkují nebezpečné toxiny. Je potřeba dodat, že tyto látky se nedají odstranit ani tepelnou úpravou, a tak nemá smysl snažit se vykouzlit z takových hub nějaký pokrm. Nejen, že jídlo bude vypadat poněkud nevábně, nepochutnáte si na něm, ale především půjde o zdravotně závadnou stravu.
Ačkoliv konzumace hub poškozených mrazem nezpůsobuje smrtelnou otravu, i tak čekají strávníka, který si lidově řečeno pošmákl na takové „lahůdce“, velmi nepříjemné zdravotní potíže. Patří k nim především nevolnost, bolesti břicha, zvracení a průjem. Jejich intenzita se pak odvíjí nejen od množství pokrmu, který dotyčný snědl, ale záleží i na stupni rozkladu daných hub.
Přemrzlou houbu nemusíte vždy poznat
Plodnici silně zničenou mrazem většinou rozpoznají i houbaři začátečníci. Ani ji často není potřeba sebrat, obvykle postačí se na ni stačí jen dobře podívat. Při jejím bližším prozkoumání je patrné, že houba vypadá jako takzvaná „bačkora“. Její barvy působí celkově vybledle či zašedle, na okrajích klobouku se může vyskytovat plíseň. Když na ni sáhnete, je vodnatá, měkká, někdy až rozbředlá. Kromě konzistence a barevnosti se mění i její typická vůně, která bývá po přemrznutí nevýrazná.
Některé houby se však mohou jevit na první pohled jako zdravé, i když už u nich kvůli mrazíkům probíhá rozklad. Tento fakt potvrzuje také mykolog Libor Tmej, který k tématu uvedl: „Rozhodně to není tak, že když houba projde přízemním mrazíkem, stane se jedovatou. Problém je jinde. Chladnější počasí způsobí, že jakmile houby v přírodě zmrznou, na první pohled nepodléhají zkáze, ale přesto u nich dochází k rozkladným procesům. Rozeznat potom na první pohled kvalitní čerstvou houbu od té staré, bývá složité.“
Při procházkách podzimní přírodou takové houbařské úlovky proto nechte v lese, kde nadále zůstávají důležitou součástí lesního ekosystému.
Poznámka autora: Na lidské zdraví má škodlivý vliv i případná konzumace dalších druhů jedlých hub, které jsou citlivé na poškození mrazem. Tento článek se zaměřuje konkrétně na hřibovité houby, je však potřeba mít se na pozoru i před všemi ostatními, kterých se to týká.
Zdroje: ziva.avcr.cz, taborsky.denik.cz, tn.nova.cz
Wikipedia, heslo Hřibovité
KOTLABA, František; POUZAR, Zdeněk a VLADIMÍR, Antonín. Houby: Česká encyklopedie. Praha: Reader's Digest Výběr, 2003. ISBN 80-86196-71-2.
