Článek
Bývalý podzemní vojenský depot (sklad) Javor 51, kde měla být za socialismu údajně skladována sovětská jaderná munice, se nalézá ukrytý v hlubokých brdských lesích mezi malebnými vesnicemi Míšov a Borovno. Jde o poměrně rozsáhlý areál, z nějž je část v současné době zpřístupněna široké veřejnosti a funguje jako muzeum.
Z historie armádního projektu Javor
Podzemní sklad Javor 51 v Brdech byl vybudován v rámci společného armádního projektu Československa a Sovětského svazu, jehož cílem bylo najít na našem území vhodné lokality, ve kterých by vznikly sklady jaderných bojových hlavic sovětské výroby. Tyto zbraně pak měly z našeho území být odpáleny v případě ozbrojeného konfliktu mezi Východem a Západem.
Dne 15. prosince 1965 došlo k podpisu přísně tajné dohody mezi Československem a Sovětským svazem, o níž vědělo jen pár vyvolených vysoce postavených představitelů státu a armády. Československá strana v ní deklarovala, že realizuje na vlastní náklady výstavbu speciálních vojenských objektů, které zůstanou nadále ve vlastnictví ČSSR. Sovětští vojáci je pak získali k dočasnému bezplatnému užívání.
Československo zajišťovalo v rámci této dohody bezplatně pro sovětské jednotky rovněž telegrafní a telefonické spojení, elektřinu, vodu, palivo, komunální služby. Náš stát se staral také o nezbytnou údržbu a opravy, ale pouze mimo území těchto objektů. Dohoda byla uzavřena na dobu určitou v délce trvání deseti let. Bylo sjednáno, že se vždy automaticky o dalších deset let prodlouží, když ji ani jedna ze smluvních stran ve stanovené lhůtě nevypoví. Avšak v roce 1986 došlo k jejímu prodloužení na dobu neurčitou.
Výlet na Javor 51
Sověti vypracovali projekční dokumentaci a měli na starost technické řízení stavby i dodávky vnitřního vybavení speciálních uložišť munice. Příslušníci sovětských jednotek byli pověřeni zajištěním vnitřní ochrany a údržby objektu. V případě ozbrojeného konfliktu by sovětské jednotky se souhlasem vrchního sovětského velení v Moskvě, kterému přímo podléhaly, vydávaly speciální munici ČSLA. Tato munice by v případě válečného konfliktu byla odpalována přímo z našeho území.
V období let 1966 - 1969 byly následně vybudovány celkem tři vojenské objekty označené jako Javor 50 u Bíliny v okrese Teplice, Javor 51 v Brdech a Javor 52 u Bělé pod Bezdězem v okrese Mladá Boleslav. Jednalo se o velké podzemní depoty z železobetonu postavené v bezpečné hloubce pod zemí tak, aby případně odolaly útoku nepřátelských vojsk. Podle propočtů by takový objekt dokázal zničit až přímý jaderný úder o síle tři megatuny. V bunkru je po celý rok stále stejná teplota, kolem sedmi stupňů nad nulou.
Ke skladům jaderné munice patřil vždy vojenský areál, v němž měla armáda své zázemí. Nacházely se zde například dvě bytovky, v nichž bydleli sovětští vojáci a jejich rodinní příslušníci. Dále pak garáže, haly, kotelna, strážnice, tělocvična využívaná též jako klubovna anebo budova určená pro štáb a jednotku a také dvě strážní stanoviště. Tyto vojenské objekty podléhaly nejvyššímu stupni utajení, byly přísně střeženy a obsluhovány výhradně sovětským vojenským personálem. Československá lidová armáda měla u každého z nich pokaždé pouze devět příslušníků zabezpečovací jednotky.
Aby nedošlo k prozrazení skutečného poslání těchto vojenských objektů, byla obyvatelům ČSSR i složkám ČSLA, případně dalším vojenským subjektům působícím na území Československa předkládána takzvaná „krycí legenda“. Oficiálně se tvrdilo, že jsou zde umístěny speciální spojovací kabelové útvary. Nicméně místní obyvatelé již tehdy spekulovali o tom, co se v okolí vlastně děje a dodnes se někteří lidé mezi sebou přou o tom, zda v objektech tenkrát byly, či nebyly umístěny jaderné hlavice.
Fotografie z návštěvy Atommuzea
Areál Javor 51 byl zcela dokončen v dubnu 1969 a poté ho začala využívat sovětská armáda. Údajně se zde měly nacházet desítky kusů jaderné munice, které by v té době byly schopny zpustošit polovinu Evropy. V této souvislosti je potřeba ale zmínit, že není dosud potvrzeno, že zde skutečně jaderné hlavice byly. Protichůdné názory na toto téma mají i historikové.
Kupříkladu vojenský historik Petr Luňák se domnívá, že jaderné zbraně na území tehdejšího Československa sice byly, ale nebylo tomu tak v případě objektu Javor 51. Uvedl k tomu následující: „Já si nejsem vůbec jist, zda jaderné zbraně byly v těchto lokalitách.“ Ještě dodal: „Myslím si, že by bylo proti logice, kdyby se využily pro tohle, protože o nich věděla řada vojáků z československé lidové armády, kteří byli pro nespolehlivost po roce 1968 z armády vyhozeni.“
Historik z Vojenského historického ústavu v Praze Jan Šach se v rozhovoru vyjádřil takto: „Došlo k zavezení těch skladů sovětskou posádkou, včetně speciálního zařízení a munice. To se u těch prvních dvou skladů, v Míšově a Ralsku uskutečnilo na podzim 1969. Dá se říci, že speciální munice nebo speciální zařízení jsou vlastně takové krycí názvy pro jadernou munici.“
Sovětská armáda setrvala v Javoru 51 až do 4. července 1990. Objekt byl pak předán na základě Dohody mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o odchodu sovětských vojsk z území ČSSR československé armádě. V devadesátých letech zde byl zřízen na přechodné období sklad mincí, které byly vyřazeny z oběhu v době přechodu z Koruny československé na Korunu českou. Miliardy korun se pak odtud odvážely přímo k likvidaci. V roce 2006 tady armáda uložila tělesné pozůstatky několika tisíc vojáků Wehrmachtu, než došlo k jejich převozu do areálu chebského hřbitova pro německé padlé.
Současné využití objektu Javor 51
Dne 17. srpna 2013 bylo v objektu otevřeno Atommuzeum, které provozuje Nadace Železná opona. Jde o jediný depot z projektu Javor, který se dochoval v nezměněné podobě. Expozice jsou věnovány studené válce, americkému a sovětskému jadernému programu nebo také smysluplnému využití jaderné energie. Jedinečné muzeum, ke kterému vede cesta hustým temným lesem, každoročně navštíví bezpočet milovníků vojenské historie od nás i ze zahraničí. Tento technický unikát je mimo jiné připomínkou toho, jak mrazivě blízko je někdy lidstvo k jadernému konfliktu.
