Článek
Paní Dr. Lucie Merhautová nás, skupinu z Univerzity Augsburg, přivítala s velkou vstřícností a přednesla poutavou přednášku o rozsáhlé činnosti ústavu.
Struktura a sbírky ústavu
Masarykův ústav a Archiv sídlí od roku 2017 ve společné budově, kde se nacházejí vědecké oddělení i rozsáhlé archivní depozitáře. Jak vysvětlila Dr. Merhautová:
Staráme se zde o rozsáhlé archivní fondy. Část z nich se týká vědeckých institucí a významných osobností vědy, další pak obsahují materiály spojené s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem a s Edvardem Benešem.
Zvlášť působivá je Masarykova knihovna o zhruba 180 000 svazcích. Mnohé z nich nesou Masarykovy vlastnoruční poznámky a komentáře. Jak uvedla Dr. Merhautová, fondy jsou badatelům přístupné a systematicky digitalizovány. Archiv navíc zahrnuje rozsáhlé fotoarchivy s tisíci historických snímků, včetně záběrů Masaryka z různých událostí.
Masaryk Institut
Vědecké zaměření ústavu
Výzkum ústavu se soustředí na dějiny vědy a na politické, kulturní a společenské dějiny Masarykovy doby (1848–1937). Jedním z hlavních projektů je výzkum dějin Československé akademie věd a jejích předchůdců.
Vícejazyčnost v Masarykově rodině
Zajímavým poznatkem bylo, že Masaryk psal dopisy své matce v němčině, zatímco otci většinou v češtině. Dr. Merhautová to vysvětlila takto:
Když se podíváme na Masarykovy dopisy rodičům, jeho otec pocházel z vesnice za hranicí a mluvil něčím mezi slovenštinou a slovenským nářečím. Doma se používal dialekt. Otec nebyl vzdělaný a neuměl psát, Masaryk ho to naučil až později. Dopisy psal matce v němčině a na konci přidával pozdrav pro otce česky.
Masaryk jako vícejazyčná osobnost
Tato dvojjazyčnost v rodinném prostředí je ukázkou složitých kulturních souvislostí, které Masarykův ústav systematicky zkoumá. Dr. Merhautová zdůraznila, jak takové detaily mění naše porozumění minulosti. Masaryk sám byl mimořádně jazykově zdatný, ovládal němčinu, češtinu, angličtinu, francouzštinu, řečtinu i ruštinu. Němčina mu byla jazykem vzdělání, protože studoval v Brně a ve Vídni, češtinu však pečlivě pěstoval, protože byla nezbytná pro jeho vědeckou i politickou práci.
Vývoj a spolupráce ústavu
Dr. Merhautová také popsala, jak Masarykův ústav od svého vzniku v roce 1993 vyrostl v instituci s přibližně devadesáti pracovníky. Ústav řeší řadu badatelských projektů, vydává vědecké edice Masarykových spisů a korespondence a rozvíjí digitalizační projekty, díky nimž je možné z dopisů sledovat Masarykovu rozmanitou síť kontaktů.
Zazněl také přehled spolupráce s dalšími institucemi. Masaryk sám v roce 1932 založil nadaci, která měla jeho archiv a knihovnu zpracovat a vydat. Po druhé světové válce byla bohužel zrušena a archiv zůstal na dlouhou dobu nepřístupný. Teprve po roce 1989 se badatelská činnost naplno obnovila.
Význam návštěvy
Návštěva ústavu nám umožnila na vlastní oči vidět, jak významnou roli hraje tato instituce v oblasti historického a kulturního výzkumu. Ukázala, jak úzce se věda, politika, jazyk a kultura prolínají v procesu utváření identity Československa a pozdější České republiky.
Lze říci, že návštěva nejen odhalila bohatství Masarykových sbírek a současného výzkumu, ale také nám připomněla hodnotu vícejazyčného a interdisciplinárního pohledu na dějiny, pohledu, který přesahuje to zjevné. Po přednášce Dr. Merhautové jsme se vrhli na prohlídku archivních fondů, více v dalším příspěvku.
Exkurze byla podpořena Česko-bavorskou vysokoškolskou agenturou (BTHA).
