Článek
Disertace z germanistiky na Německé univerzitě v Praze představují mimořádně bohatý, a přitom po dlouhou dobu jen obtížně přístupný pramenný soubor. Neodrážejí pouze vývoj germanistiky v mnohonárodnostním, politicky a kulturně složitém prostoru, ale také dějiny univerzity, která stála na pomezí německé, české a středoevropské vědecké kultury.
Pro mě není toto téma jen předmětem historického výzkumu, ale také živou součástí mé vlastní odborné práce po úspěšném dokončení doktorátu.
V rámci semináře na Univerzitě v Augsburgu se budu společně se studenty těmito prameny zabývat, abychom mohli na vlastní kůži poznat, jak silně takové dobové prameny dokážou vzbuzovat zájem, zvědavost a badatelské zaujetí.
Rozdělení roku 1882
Dějiny Německé univerzity v Praze jsou úzce spjaty s rozdělením původní Karlo-Ferdinandovy univerzity v roce 1882. Z původní, po staletí existující instituce vznikly dvě samostatné univerzity: c. k. německá Karlo Ferdinandova univerzita a c. k. česká Karlo Ferdinandova univerzita.
Toto rozdělení bylo víc než jen organizačním aktem. Znamenalo hluboký zásah do vzdělávacích a vědeckých dějin Čech a trvale změnilo podmínky akademické práce.
Pro germanistiku to na jedné straně znamenalo možnost jasnějšího odborného profilování, na straně druhé však také začlenění do politických a národnostních konfliktů tehdejší doby. Právě proto jsou disertace z této epochy tak cenné: dokládají nejen dějiny oboru, ale i atmosféru celé doby.
Germanistika na Německé univerzitě v Praze se vyvinula ve svébytný a výkonný obor. V disertacích se ukazuje pozoruhodná tematická šíře. Sahají od prací z historické jazykovědy a literární vědy přes dialektologické a onomastické studie až po zkoumání kultury, lidové slovesnosti a regionálních dějin jazyka. Vzniká tak mnohovrstevnatý obraz pražské germanistiky jako oboru, který spojoval vědeckou přesnost s výrazným regionálním zakotvením.
Profesorské osobnosti
Vývoj oboru lze obzvlášť dobře sledovat na profesorech, kteří po desetiletí formovali pražskou germanistiku. Johann Nepomuk von Kelle je považován za jednu ze zakladatelských osobností germanistické vědy v Praze. Ztělesňoval kontinuitu a institucionální budování v rané fázi oboru.
August Sauer výrazně ovlivnil germanistický výzkum svou vědeckou i organizační autoritou, nebyl jen učitelem mnoha studentů, ale také rozhodujícím hybatelem modernizace oboru.
Primus Lessiak přinesl jako jazykovědec a dialektolog nové metodické podněty a rozšířil pohled na jazykový kontakt, onomastiku a jazykovou geografii.
Erich Gierach a později Ernst Schwarz vedli pražskou germanistiku do období, v němž hrály zvláštní roli otázky lidové slovesnosti, dialektologie a regionálních dějin jazyka.
Společně tvoří tito profesoři vědecké kontinuum, které disertace nejen vedlo, ale také obsahově a metodicky utvářelo.
Disertace
Přehled disertací odhaluje působivý obraz vědecké produktivity. Pro období let 1882 až 1945 lze na filozofické fakultě doložit celkem 1844 prací, z toho 934 v germanistice, značná část, konkrétně 467 prací, se dochovala a je dnes v archivu dostupná.
Zvlášť pozoruhodné je, že disertace nejsou jen množstevním dokladem akademické práce, ale také kvalitativním archivem témat, metod a intelektuálních zájmů.
Některé práce jsou příkladem širokého spektra. Starší disertace se často soustředili na klasické filologické otázky, historické fáze jazyka nebo literární autory a autorky.
Později se do popředí dostávají silněji regionální a kulturně historická témata, například zkoumání místních názvů, nářečí, jazykových ostrovů nebo německo-slovanských kontaktních prostorů.
1910 – Edmund Schneeweis – Die deutschen Lehnwörter im Tschechischen
Právě toto propojení germanistiky, kulturních dějin a prostorového výzkumu činí pražské disertace tak podnětnými. Nejsou to pouze akademická cvičení, ale výraz badatelského zájmu o vztahy mezi jazykem, dějinami a identitou.
Pro dnešní výzkum je důležitá i situace uchování prací. Práce jsou uloženy v archivu a jsou spíše obtížně dostupné, teprve je třeba je zpřístupnit.
Právě zde spočívá zvláštní hodnota systematického zpracování. Teprve digitalizací, katalogizací a vědeckým komentářem se z rozptýleného pramenného souboru stává použitelný výzkumný fond. Disertace jsou tak nejen uchovávány, ale zároveň znovu čitelné.
Vědecký význam dnes a vymezení vůči nacistické době
Pohled na tyto disertace je nejen historicky zajímavý, ale i podnětný pro současné badatelské otázky. Kdo se zabývá mnohojazyčností, kulturní výměnou, dějinami poznání nebo vývojem humanitních věd ve střední Evropě, nalezne zde mimořádně bohatý materiál.
Právě v době, kdy znovu nabývají na významu otázky kulturní paměti, regionální identity a transnacionálních vazeb, mohou tyto práce nabídnout nové perspektivy.
Také období let 1933 až 1945 vyžaduje mimořádnou citlivost. Německá univerzita v Praze byla v této době silněji ovlivňována politickým vývojem. To znamená, že disertace z těchto let nelze číst bez ohledu na jejich historický kontext.
Současně by však bylo příliš zjednodušující redukovat je výlučně na jejich politické prostředí. Vědecká přesnost, kritická práce se zdroji a historická kontextualizace proto zůstávají nezbytné.
Výhled
Pražská germanistika v letech 1882 až 1945 je fascinujícím příkladem toho, jak úzce jsou propojeny věda, jazyk, dějiny, kultura a identita. Tyto disertace nejsou jen staré akademické práce, ale svědectví o duchovní krajině, která dodnes klade otázky a umožňuje nové objevy.
Pro mě je toto téma dlouhodobým projektem. Zabývání se pražskými germanistickými disertacemi není jednorázovým úkolem, ale badatelským prostorem, který se bude krok za krokem dál otevírat.
Jak má práce na Univerzitě v Augsburgu, ve ForumOST, tak i můj blog se budou v budoucnu tímto tématem zabývat ještě intenzivněji, a to jednotlivými profesory, vybranými disertacemi, archivními otázkami i širšími historickými souvislostmi. Právě propojení výzkumu, výuky a veřejné prezentace je na tomto projektu obzvlášť přitažlivé.
Literatura
Ertner, Henry, 2026, Deutsch als Heritage Language im Riesengebirge, ForumOST im Dialog, Universität Augsburg, ISBN 978-3819205927
Hornung, Maria, 1985, Lessiak, Primus. In: Neue Deutsche Biographie. (NDB). Band 14. Duncker & Humblot, Berlin 1985, ISBN 3-428-00195-8, S. 337–338
Höhne, Steffen, 2011, August Sauer, (1855–1926), Ein Intellektueller in Prag zwischen Kultur- und Wissenschaftspolitik, Böhlau Verlag GmbH & Cie, Köln Weimar Wien, ISBN 978-3-412-20622-2
Kelle, Johann, 1856, Otfrids von Weissenburg Evangelienbuch. Text und Einleitung, Regensburg, G. Joseph Manz.
Kelle, Johann, 1909. Almanach der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften, 59, 1909, S. 351
Klee, Ernst, 2007, Das Kulturlexikon zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945. S. Fischer, Frankfurt am Main ISBN 978-3-10-039326-5
Kučera, Karel, PhDr., HAVRÁNEK, Jan, prof. PhDr. CSc., VÝBORNA, Milena, 1965, Disertace pražské university II Filosofická fakulta Německé univerzity v Praze (1882–1945)“ Pomůcka 103, Archiv Univerzity Karlovy, Praha
Konrád, Ota, 2020, Geisteswissenschaften im Umbruch. Die Fächer Geschichte, Germanistik und Slawistik an der Deutschen Universität in Prag 1918-1945
Míšková, Alena, ed. a Neumüller, Michael, ed., 1994, Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách (Německá akademie věd v Praze): materiály k dějinám a inventář archivního fondu = Die Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen (Deutsche Akademie der Wissenschaften in Prag): Materialen zu ihrer Geschichte und Inventar des Archivbestandes: 1891-1945. Praha: Archiv Akademie věd České republiky, 444 s. Práce z dějin České akademie věd = Studia historiae Academiae scientiarum Bohemicae. Seria B, Editiones; 7.
Pešek, J. (o. J.) Obecné dějiny novověku na české a na německé universitě v Praze 1882–1939/1945 ve světle jejich disertací, in Cestou dějin 1, 2. K poctě prof. PhDr. Svatavy Rakové CSc. Praha: Historický ústav, pp. 287–310.
Sauer, August, 1928, August Sauers kulturpolitische Reden und Schriften. Im Auftrage der Deutschen Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik eingel. und hrsg. v. Josef Pfitzner. Reichenberg: Kraus.
Schwarz, Ernst, 2019, Die Ortsnamen der Sudetenländer als Geschichtsquelle, De Gruyter Oldenbourg (Verlag), Berlin
Schwarz, Ernst, 2023, Deutsche Namenforschung, Leipzig
Simon, G., 1998, Die hochfliegenden Pläne eines „nichtamtlichen Kulturministers“: Erich Gierach „Sachwörterbuch der Germanenkunde“, Tübingen
Tvrdík, Milan, Vodrážková, Lenka. 2006. Germanistik in den böhmischen Ländern im Kontext der europäischen Wissenschaftsgeschichte (1800-1945). Wuppertal: Arco, 218. Arco Wissenschaft. ISBN 3-938375-02-7.
Vodrážková, Lenka. 2007 Die Prager Germanistik nach 1882: mit besonderer Berücksichtigung des Lebenswerkes der bis 1900 an die Universität berufenen Persönlichkeiten. Frankfurt am Main: Peter Lang, 452. ISBN 978-3-631-55530-9.
Vodrážková, Lenka. 2024, K historii pražské germanistiky: Založení semináře 1882. Časopis pro moderní filologii, Seite 81–96.
